Josef Velek
Ing. Josef Velek | |
---|---|
Narození | 30. listopadu 1939 Klínec |
Úmrtí | 30. dubna 1990 (ve věku 50 let) Rudé moře |
Příčina úmrtí | death from scuba diving |
Alma mater | Fakulta elektrotechnická ČVUT |
Povolání | novinář, spisovatel, ekolog a publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Velek (30. listopadu 1939 Klínec – 30. dubna 1990 Rudé moře) byl český novinář a publicista, považovaný za zakladatele české ekologické žurnalistiky.
Život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1974 vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a ve stejném roce spoluzakládal v rámci tehdejšího oficiálního Socialistického svazu mládeže Hnutí Brontosaurus zaměřené na ochranu přírody.[1]
Publikovat začal v šedesátých letech, od roku 1975 byl redaktorem časopisu Mladý svět, kde se věnoval cestopisným reportážím a problematice ochrany přírody a životního prostředí; každý týden zde připravoval rubriku Zápisník Brontosaura tvořící pravidelnou součást stránky s dopisy čtenářů. Je považován za zakladatele české ekologické žurnalistiky. Za své kritické texty opakovaně čelil výhrůžkám a zastrašování.[2]
30. dubna 1990 se utopil v Rudém moři při potápění u letoviska Safaga během expedice Blue World 90.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V červnu 1989 byl jako první Čech zapsán na čestnou listinu Organizace spojených národů Global 500 jednotlivců i organizací, kteří významně přispěli k ochraně a zlepšování životního prostředí.[1]
Ceny pojmenované po Josefu Velkovi
[editovat | editovat zdroj]- V letech 1996–1999 byla na jeho počest udělována časopisem Nika Cena Josefa Velka. Cena byla udělována jednotlivcům za významné počiny v ochraně přírody[3]
- Velká cena Josefa Velka se uděluje od roku 2005 na mezinárodní filmové soutěži s tematikou životního prostředí Týká se to také Tebe v Uherském Hradišti. Je určena pro profesionální kategorii soutěže.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Velek
- 1975 – Perla Antil
- 1980 – Jak jsem bránil přírodu
- 1985 – Od polderů k Ardenám
- 1986 – Dva tisíce verst s Lenou
- 1988 – Příběhy pro dvě nohy
- 1989 – Muž přes plot
Kňava obecná
[editovat | editovat zdroj]Skupina recesistů, kteří se vydávali za lesníky, psala Velkovi dopisy, v nichž upozorňovali na ohroženou šelmičku kňavu obecnou, žijící v Jeseníkách. Josef Velek jim zpočátku věřil a psal o živočichovi v Zápisníku Brontosaura. Později se sám přiznal, že mystifikaci uvěřil.[5] Václav Petříček ve vzpomínkovém článku o Josefu Velkovi a hnutí Brontosaurus uvádí případ kňavy jako jediný příklad toho, že Josef Velek kvůli množství práce „odborně zakolísal“.[6] Mystifikační teorii o kňavách pak od roku 1991 rozvíjeli studenti biologických oborů a uspořádali několik recesistických kňavologických kongresů.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Před 70 lety se narodil publicista a ekolog Josef Velek[nedostupný zdroj]
- ↑ Patočka, J.: Josef Velek: ekologický ombudsman 80. let. Sedmá generace. 2012, č. 2.
- ↑ http://www.sospraha.cz/old/tiskzpr/01/tz010423nikahist.htm
- ↑ http://www.filmdat.cz/souteze.php?detail=248&propozice
- ↑ Pavel Kovář: Josef Velek Archivováno 7. 11. 2005 na Wayback Machine., Reflex 32/2005
- ↑ Václav Petříček: Josef Velek aneb „Komu vadí stromořadí“, Ochrana přírody, 60, 2005, č. 10 Archivováno 28. 7. 2013 na Wayback Machine., str. 318
- ↑ I. kňavologický sborník, vydaný u příležitosti II. kňavologického kongresu konaného 19.–21.2.1993 v Brně, Praha, Kňava centrum, 1998, dostupné v knihovně Vysokoškolského katolického hnutí při studentském kostele Nejsv. Salvátora v Praze pod signaturou Fi 0140[nedostupný zdroj]
II. kňavologický sborník, vydaný u příležitosti IV. kňavologického kongresu konaného 28.–30.1.1994 v Praze, Praha, Kňava centrum, 1998, dostupné v knihovně Vysokoškolského katolického hnutí při studentském kostele Nejsv. Salvátora v Praze pod signaturou Fi 0141[nedostupný zdroj]