Kinetické umění

Kinetické umění neboli kinetismus je moderní výtvarný směr, založený na vytváření pohyblivých soch. Pohyb těchto objektů nebo jejich částí je dosažen např. skrytým motorkem, využitím magnetů nebo větru, některé objekty uvádějí do chodu sami návštěvníci výstavy.

Průkopníkem kinetického umění byl Marcel Duchamp se svými Readymades, jako bylo Kolo od bicyklu: skutečné kolo volně zavěšené v prostoru a otáčející se (rok 1913). Avantgardní umělci byli fascinováni stroji, usilovali o zachycení pohybu jako určujícího motivu moderního života. Prvky kinetismu využíval ruský konstruktivismus (Naum Gabo, Vladimir Tatlin), Man Ray pod vlivem dadaistů zavěšoval do průvanu papírové spirály, László Moholy-Nagy vydal v roce 1923 Manifest kinetického sochařství, v němž požadoval, aby umělecké dílo působilo na vnímatele maximálně dynamicky, pomocí pohybových a světelných efektů. Při vytváření kinetického umění se vtipně využívají různé fyzikální zákony, např. Alexander Calder sestavoval své takzvané mobily ze zavěšených barevných plíšků, jejichž přesně vypočítanou rovnováhu narušilo i neznatelné proudění vzduchu.^[1] Americký vynálezce Frank Malina zase dosahoval neobvyklých vizuálních efektů pomocí elektricky vyráběných světelných paprsků.^[2] Dalšími významnými představiteli kinetismu jsou Gyula Kosice, Jean Tinguely, Yaacov Agam, Theo Jansen, Victor Vasarely, Heinz Mack, Arthur Ganson nebo členové pařížské skupiny Groupe de Recherche d’Art Visuel. Jedním z průkopníků kinetického umění byl i litoměřický rodák Franz Čižek.^[3]

Průkopníkem českého kinetického umění byl Zdeněk Pešánek, který vydal v roce 1941 teoretickou práci Kinetismus.^[4] Na jeho tvorbu navázali Radoslav Kratina nebo Stanislav Zippe. Mediálně známými případy kinetického umění jsou Pražský metronom (autor Vratislav Karel Novák) nebo Klikující autobus na londýnské olympiádě (autor David Černý).

Na kinetické umění navázal happening, tedy umělecké dílo odehrávající se v konkrétním čase a postavené na zapojení publika. Odnoží kinetismu je op-art, malířský styl pracující s optickou iluzí prostoru a pohybu.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• In: PETER, Weibel; HAVRANEK, Christelle. Kinetismus : 100 let elektřiny v umění. Praha: Kunsthalle Praha Services, 2022. Vydáno ke stejnojmenné výstavě konané od 22. února do 29. srpna 2022 v Kunsthalle Praha. ISBN 978-80-908258-2-6.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kinetické umění na Wikimedia Commons
• Kinetická socha čápa ve Kvildě (Vilemově) 165 na YouTube – Datum: 16. srpna 2021; Autor: Mojmír Churavý; Stopáž: 21 sekund
• Téma kinetismus v Polytematickém strukturovaném hesláři Národní technické knihovny
• Kinetické umění Archivováno 30. 10. 2013 na Wayback Machine. na stránce Artmuseum.cz
• Kinetické umění^{[nedostupný zdroj]} na stránce Artslexikon.cz