Klentnice

Klentnice
Klentnice a Sirotčí hrádek, pohled z Děvína
Klentnice a Sirotčí hrádek, pohled z Děvína
Znak obce KlentniceVlajka obce Klentnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMikulov
Obec s rozšířenou působnostíMikulov
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel484 (2024)[1]
Rozloha7,69 km²[2]
Katastrální územíKlentnice
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ692 01
Počet domů180 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlentnice 24
692 01 Mikulov
ou@klentnice.cz
StarostaVladimír Slačík
Oficiální web: www.klentnice.cz
Klentnice
Klentnice
Další údaje
Kód obce584541
Kód části obce66141
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klentnice (jméno je v jednotném čísle, německy Klentnitz[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží asi čtyři kilometry severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 484[1] obyvatel.

Písemné doklady až do 19. století jsou německé, německé jméno nicméně zřejmě vzešlo z původního českého Klementice odvozeného od osobního jména Klement. Výchozí tvar Klementici pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Klementovi lidé". Podoba Klentnice, která se do písemných záznamů dostala až v 19. století, vznikla z německé a zprvu byla v množném čísle. Od roku 1958 je jméno Klentnice v čísle jednotném.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332 (Glemptitz).[6][7] V roce 1575 ji získala spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Správní území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava. Dominantou krajiny je Tabulová hora jihozápadně od vesnice, chráněná jako národní přírodní památka Tabulová. Do severozápadního výběžku katastrálního území zasahuje část národní přírodní rezervace Děvín a jižně od vesnice se nachází přírodní památka Kočičí kámen. Ve vesnici roste památný strom Klentnická lípa svatého Jana Nepomuckého.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Sčítání lidu[8] Obyvatelé celkově Národní příslušnost
Rok Němci Češi jiné
1793 405 - - -
1836 437 - - -
1869 434 - - -
1880 494 494 0 0
1890 446 436 8 2
1900 525 523 2 0
1910 609 607 2 0
1921 630 615 2 13
1930 556 552 0 4
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 434 494 446 525 609 630 556 373 438 444 484 512 558 518 484
Počet domů 96 96 98 104 127 134 148 101 81 87 99 120 150 167 180

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1869–1980 Klentnice byla obcí v okrese Mikulov (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část městaMikulovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[11]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Klentnici.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 395. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 395. 
  6. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, č. 438, s. 335 [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 395. 
  8. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 232. 
  12. Udělené symboly – Klentnice [online]. 2001-01-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]