Kuvajtské letectvo
| القوات الجوية الكويتية (Kuvajtské letectvo) | |
|---|---|
 Emblém letectva Kuvajtu | |
| Země |  Kuvajt |
| Vznik | 1953 |
| Typ | letectvo |
| Posádka | Letecká základna Abdulláha al-Mubaraka (stanoviště velitelství) |
| Motto | لله والوطن والامير (Bůh, vlast a emír) |
| Nadřazené jednotky | Kuvajtské ozbrojené síly |
| Účast | |
| Války | válka v Zálivu vojenská intervence v Jemenu |
| Insignie | |
| Znak |  |
| Znak na SOP |  |
| Letouny | |
| Stíhací | F/A-18C/D Hornet |
| Cvičné | Short Tucano BAE Hawk |
| Transportní | C-17A Globemaster III Lockheed L-100 Hercules KC-130J Super Hercules |
| Vrtulníky | |
| Bitevní | Boeing AH-64 Apache |
| Transportní | Sikorsky S-92 |
| Víceúčelové | AS330 Puma AS332 Super Puma SA342 Gazelle |
Kuvajtské letectvo (arabsky القوات الجوية الكويتية) je vojenské letectvo ozbrojených sil emirátu Kuvajt. Vzniklo roku 1953.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky letectva v Kuvajtu se datují do roku 1953 kdy byl šejkem Abdullem Al-Mubarakem al Sabahem, tehdy vrchním velitelem policejních a bezpečnostních sil, založen aeroklub vybavený devíti letouny Auster J-5 různých variant[1] a dvěma de Havilland D.H.104 Dove.[2] S výstavbou vlastního vojenského letectva Kuvajt započal v roce 1961, po skončení britského protektorátu, když došlo k nákupu prvních vojenských letadel, šesti proudových cvičných letounů Jet Provost T.51, dodávaných od roku 1962, a tří vrtulníků Westland Whirlwind.[1] Ve svých počátcích Kuvajtské letectvo úzce spolupracovalo s britským Royal Air Force, které mu poskytovalo technickou podporu a zajišťovalo výcvik pilotů i pozemního personálu, a poskytlo počáteční kádr leteckého personálu, do doby než bude vycvičen dostatek kuvajtských letců.
Vzhledem k napjatým vztahům se sousedním Irákem, který si od roku 1961 kuvajtské území nárokoval jako svou devatenáctou provincii, bylo v roce 1965 přikročeno i k získání prvních bojových letounů, stíhacích bombardérů Hawker Hunter, šesti v jednomístné verzi FGA.57 a pěti dvoumístných cvičně-bojových T.67, pocházejících z výzbroje letectev Belgie a Nizozemska.[1] Dvoumístné Huntery v Kuvajtu sloužily jako cvičné až do roku 1980.
V roce 1965 došlo k nákupu dvojice transportních letounů DHC-4 Caribou.[1]
Početní stav letectva dále vzrostl v letech 1968, kdy bylo získáno osm vrtulníků Agusta Bell AB.205 a dva AB.206, 1969 v němž byly zakoupeny nadzvukové stíhací English Electric Lightning, dvanáct v jednomístném provedení Lightning F.53 a dva dvoumístné Lightning T.55, a jeden transportní letoun Argosy C Mk.1, a 1970, kdy bylo zakoupeno dvanáct lehkých bitevníků BAC Strikemaster Mk.83,[1] které po vyřazení Jet Provostů v roce 1971 současně působily i v roli cvičných letounů. V roce 1971 bylo zakoupeno také osm transportních strojů Lockheed L-100-20 Hercules, civilní varianty letounu C-130 Hercules s prodlouženým trupem.
V 70. letech, kdy opět vzrostlo napětí ve vztazích Kuvajtu s Irákem, došlo k modernizaci kuvajtského letového parku, když bylo v roce 1974 objednáno 30 kusů útočného Douglasu A-4KU Skyhawk, 6 dvoumístných TA-4KU a 20 stíhaček Dassault Mirage F1, které od roku 1976 začaly nahrazovat typ English Electric Lightning, který se v kuvajtských podmínkách ukázal jako příliš náročný na pilotáž i údržbu. Objednávka typu Mirage F1 byla později rozšířena o dalších 13 kusů, částečně kvůli nahrazení letounů ztracených při nehodách,[1] a celá zakázka pak zahrnovala celkem 27 jednomístných Mirage F1 CK1/CK2 a 6 dvoumístných strojů BK1/BK2.
V roce 1974 došlo k zesílení vrtulníkové výzbroje, zakoupením 24 průzkumných SA.342L Gazelle a 12 víceúčelových transportních SA.330H Puma.[1] V roce 1977 byly vyřazeny vrtulníky typů AB.205 a AB.206, ale dálkové dopravní kapacity byly navýšeny dvěma transportními stroji McDonnell Douglas C-9B, odvozeniny civilního typu McDonnell Douglas DC-9.[1]
K dalšímu posílení kuvajtských vzdušných sil došlo v roce 1985, nákupem šesti vrtulníků AS332 Super Puma a dvanácti cvičných letounů BAE Hawk Mk.64, využitelných i jako lehké bojové, které v obou těchto rolích nahradily BAC Strikemaster.[1]
V srpnu 1990 došlo k napadení a okupaci Kuvajtu Irákem, ale části kuvajtských letců se podařilo uletět do sousedních zemí, zejména Saúdské Arábie a Bahrajnu. Jednalo se zejména o 17 letounů A-4KU Skyhawk, 12 Mirage F1, cvičné BAE Hawk a část vrtulníků.[3] Během operace Pouštní bouře se pak kuvajtští letci po boku koaličních ozbrojených sil podíleli na osvobození země.
Po skončení války v Zálivu došlo k obnovení letectva na kuvajtské půdě, a v říjnu 1991 započaly dodávky víceúčelových F/A-18C/D Hornet, objednaných v počtu 40 kusů již v září 1988. Dokončení dodávky v září roku 1993 umožnilo vyřadit zbývající letouny A-4KU Skyhawk a Mirage F1.
Organizace
[editovat | editovat zdroj]Tabulka zachycuje složení a organizaci kuvajtských leteckých jednotek v roce 2017.[4]
| Základna | Jednotky | Vybavení | Určení | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Základna Abdulláha al-Mubaraka al-Salíma | 41. peruť | C-17A Globemaster III/KC-130J Super Hercules | peruť pro vzdušný transport/tankování paliva za letu | Základna sdílí vzletové a přistávací dráhy s mezinárodním letištěm Kuvajt, a je současně sídlem velitelství letectva. |
| 91. peruť | Sikorsky S-92A | transport VIP | ||
| Základna Salíma Alího al-Sabaha | ||||
| 12. peruť | Hawk Mk.64 | cvičná peruť | Na základně sídlí i Letecká akademie Kuvajtského letectva. | |
| 17. peruť | AH-64D Apache | peruť bitevních vrtulníků | ||
| 19. peruť | Tucano Mk.52 | peruť základního výcviku | ||
| 20. peruť | AH-64D Apache | peruť bitevních vrtulníků | ||
| 32. peruť | SA 330L Puma | vrtulníková transportní peruť | ||
| 33. peruť | SA 342 Gazelle | peruť ozbrojených průzkumných vrtulníků | ||
| 62. peruť | AS 332 Super Puma | vrtulníková transportní peruť | ||
| Základna Ahmeda al Džabera | ||||
| 9. peruť | F/A-18C/D Hornet | peruť víceúčelových bojových letounů | ||
| 25. peruť | peruť víceúčelových bojových letounů | |||
| 61.peruť | operačně-výcviková jednotka |
Přehled letecké techniky
[editovat | editovat zdroj]Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Kuvajtského letectva podle Flightglobal.com.[5]
| Název | Fotografie | Původ | Určení | Verze | Ve službě | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bojové letouny | |||||||
| McDonnell Douglas F/A-18 Hornet |  |  USA | víceúčelový stíhací letoun dvoumístný stíhací letoun[pozn. 1] | KAF-18C KAF-18D | 27 7 | Je plánována náhrada 32 F/A-18E a 8 F/A-18F.[7] | |
| Eurofighter Typhoon | .jpg) |  Evropská unie | víceúčelový stíhací letoun | Tranche 3A | Objednáno 22 jednomístných a 6 dvoumístných kusů.[8] | ||
| Dopravní a transportní letouny | |||||||
| Boeing C-17 Globemaster III | .jpg) | USA | těžký transportní letoun | C-17A | 2 | ||
| Lockheed L-100 Hercules | ,_Kuwait_-_Air_Force_AN0985031.jpg) | USA | taktický transportní letoun | L-100-30 | 3 | ||
| Speciální letouny | |||||||
| Lockheed Martin C-130J Super Hercules | _Kuwait_Air_Force_VKO_UUWW_(35187847014).jpg) | USA | letoun pro transport a tankování paliva za letu | KC-130J | 3 | Objednáno dalších 5 kusů. | |
| Vrtulníky | |||||||
| Boeing AH-64 Apache | _56.7_151103-N-CJ186-943_(22460257594).jpg) | USA | bitevní vrtulník | AH-64D | 16 | Čtyři kusy jsou umístěny na základně US Army Fort Hood, kde slouží k výcviku kuvajtských pilotů.[4] | |
| Eurocopter AS332 Super Puma |  |  Francie | transportní/užitkový vrtulník | 4 | |||
| Aérospatiale SA 330 Puma | _1992.JPEG) | Francie | transportní/užitkový vrtulník | 6 | |||
| SA342 Gazelle |  | Francie | protitankový a průzkumný vrtulník | 14 | |||
| Eurocopter EC 725 |  | Francie | transportní/užitkový vrtulník | H225M | Objednáno 24 kusů | ||
| Sikorsky S-92 |  | USA | vrtulník pro dopravu VIP | 2 | |||
| Cvičná letadla | |||||||
| BAE Hawk |  |  Spojené království | cvičný letoun | Hawk Mk.64 | 10 | ||
| Short Tucano |  |  Brazílie Spojené království | cvičný letoun | Tucano Mk.52 | 12 | ||
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
BAC Strikemaster v kuvajtských barvách. -
Kuvajtský DC-9 v roce 1990. -
Kuvajtský A-4KU v době války v Zálivu. -
-
Short Tucano, Farnborough Airshow 1992. -
Kuvajtský KAF-18C Hornet, 1993. -
L-100-30 Hercules, 1999. -
Boeing C-17 Globemaster III, 2016.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i PETZ, Daniel. Kuvajtské letectvo očima kitaře. Plastic Kits Revue. 1994, roč. IV, čís. 23, s. 7–9.
- ↑ (anglicky) Kuwait Air Force (KAF)
- ↑ ŠMÝRA, František; MARTINEK, Josef. Vojenská letectva v operaci "Pouštní štít/Pouštní bouře". Plastic Kits Revue. 1992, roč. II, čís. 06, s. 12.
- ↑ a b WARNES, Alan. Middle East Modernisation: Gulf Cooperation Council Air Forces. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 41–42. ISSN 0955-7091. (anglicky)
- ↑ World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
- ↑ Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2016-02-20]. Dostupné online.
- ↑ US Approves Super Hornets to Kuwait. AirForces Monthly. Leden 2017, čís. 346, s. 7. (anglicky)
- ↑ Kuwait Signs Typhoon Deal. AirForces Monthly. Květen 2016, čís. 338, s. 4. ISSN 0955-7091. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuvajtské letectvo na Wikimedia Commons - (anglicky) Kuwait Air Force (KAF) na www.scramble.nl
