Kyrgyzové

Kyrgyzové Кыргыздар
Kyrgyzské osobnosti: Č. Ajtmatov, Alykul Osmonov, B. Bejšenalijeva , Šabdan Baatyr, 2. řada Sujmenkul Chokmorov, Kurmanjan Datka, Tolomuš Okejev, Bokonbayev, 3. řada Bajtik Baatyr, Kasym Tynystanov, Sajakbaj Karalaev, Togolok Moldo
Populace
asi 5 000 000
Kyrgyzstán	4 800 000[1]
Uzbekistán	250 000[2]
Čína	202 000[3]
Rusko	103 000[4]
Tádžikistán	62 000
Kazachstán	23 000[5]
Ukrajina	1 000[6]
Turecko	6 000[7]
Jazyk(y)
kyrgyzština
Náboženství
sunnitský islám
Příbuzné národy
Turkické národy

Kyrgyzové, starým pravopisem Kirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve střední Asii. Jejich počet se odhaduje na přibližně 5 miliony osob. Kyrgyzové žijí převážně v Kyrgyzstánu, kde tvoří přibližně 73 % obyvatelstva. Významné skupiny Kyrgyzů žijí též v Uzbekistánu a Čínské lidové republice. Tradičním způsobem obživy Kyrgyzů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví. Většina Kyrgyzů jsou sunnité, před přijetím islámu vyznávali šamanismus. Proslulá je kyrgyzská tradice hrdinské epiky, zahrnující především recitaci lidového eposu Manas. Etnonymum Kyrgyzové původně zahrnovalo i Kazachy.

Předky dnešních Kyrgyzů jsou turkické kmeny tureckých kaganátů 6. a 10. století a kočovné svazy Saků, Asijských Hunů (Siung-nuové) a Wusunů. Na etnogenezi se podíleli i Jenisejští Kyrgyzové. V 9. století předkové Kyrgyzů zničili říši Ujgurů. Pod tlakem Mongolů se poté přesunuli k Ťan-šanu a Pamíru. Zde došlo i k formaci kyrgyzské národnosti za účasti místních turkických kmenů.

O etnonymu „Kyrgyz“, které je nejstarším samonázvem z Turkických národů, je mnoho rozporuplných teorií: V hrdinském dastanu Manas, z 9. až 10. století se jako první uvádí teorie Manasovích případních předchůdcích „kırk-bala“ → v překladu „čtyřicet dětí“, jež byli božský hoši se svou komunitou. Samotný Manas byl také v turkických jazycích nazýván „kırk-čör“ , aneb „čtyřicet hrdinů“. V díle „Badaī at-tavārīkh“ jsou Kyrgyzové (Jenisejští Kyrgyzové) nazývání „Az“. Etnonymum „Kirgiz“, které se skládá ze dvou slov „kırk + as“, je spojené s etnickým nebo geografickém termínem „Az“, nebo také „Uz“, čili „kırk-as“ → „čtyřicet Azů“ nebo „kırk-us“ → „čtyřicet Uzů“ či od slova „Uuz“ → „nezničitelný“.^[8] Lidová etymologie tohoto termínu vede k legendě o původu Kara-kyrgyzského lidu od „kırk-kız“ → „čtyřicet dívek“, zmiňovaných v dastanu Manas, od „čtyřiceti kmenů“.

V „Madzhmū at-tavārīkh“ je mezi skupinami domorodých Kyrgyzů (Jenisejští Kyrgyzové), západně od pohoří Altaj, uveden kmen „Telёs“. ^{[pozn. 1]}. V této době se část „Telёsů“ stala jedním z historických předchůdců současných Kirgizů, kteří nadále až do dnes tvoří tuto skupinu. „Telёsům“se také věnuje muslimské dílo z 18. století, mluví o nich jako o účastnících v armádě Arzu Muhammed-beka, v jeho válečném tažení proti Jarkendu. ^{[pozn. 2]}.

• HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985. 

• Raní Kyrgyzové
• Seznam turkických dynastií a zemí
• Čikové
• Karlukové
• Oguzové
• Ujgurové
• Insignie prezidenta Turecka

• Slovníkové heslo Kyrgyz ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyrgyzové na Wikimedia Commons
• Kyrgyzové v Turecku (článek na stránce Českého rozhlasu) Archivováno 28. 9. 2008 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.