LGBT práva v Číně

Duhová mapa Čínské lidové republiky

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Čínské lidové republice setkávají s právními a sociálními komplikacemi, které jsou pro většinovou populaci neznámé. Čínská ústava považuje za monogamní vztah pouze manželství, které je legální pouze mezi mužem a ženou. Homosexuální sňatky a adopce dětí páry stejného pohlaví nejsou v zemi uzákoněné. Domácnostem tvořeným gay a lesbickými páry se nedostává stejné právní ochrany a LGBT minorita není nijak chráněná proti diskriminaci na základě odlišné sexuální orientace nebo genderové identity.

Výskyt homosexuality i homoerotiky byl zdokumentován už v období Starověké Číny. Podle studií University of London [1] byla homosexualita před importem západní kultury v 19. století považovaná za zcela běžnou součást tamní společnosti.[2] Dokonce se i spekuluje, že několik čínských císařů mělo vedle heterosexuálních vztahů i homosexuální milence.[3] Technicky vzato lze homofobii považovat až za fenomén moderní doby, tedy 19. a 20. století, kdy do Číny pronikal západní vliv. Konkrétně se jedná o pozdní období Říše Čching a Čínské republiky (1912-1949).[4]

Homosexualita se stala nejvíce viditelnou během Mao Ce-Tungovy vlády (1949-1976).[5] V 80. letech se téma homosexuální identity a komunity začalo znovu dostávat do veřejného života a celkové povědomí čínské společnosti o existenci této problematiky se opět zvýšilo. Tak jako tak ale v Číně spíše převládají heteronormativní sociální postoje spočívající v preferenci tradičního pojetí rodiny a obecném opomíjení LGBT, což značnou část Číňanů odrazuje od případného coming outu.[5]

Co se týče postoje čínské vlády k LGBTIQ+ lidským právům, tak je v podstatě lhostejný, tedy ani pozitivní, ale ani negativní.[6][7] V poslední době byly zaznamenány případy zákazů LGBT událostí ze strany místních autorit.[8] V současné době Čína zakazuje prezentování homosexuálních vztahů ve veřejnoprávních médiích, jakož i vyobrazování zženštilých mužů.[9][10]

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Starověká Čína

[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Šang

[editovat | editovat zdroj]

První historicky doložené případy výskytu homosexuálních vztahů na čínském území sahají do období Dynastie Šang (cca 16. až 11. století př. n. l.). Homosexualita byla v tehdejším jazyce označována termínem luan feng. O lesbických vztazích se v historických spisech nehovoří, ale obecně se má vzato, že se tehdejší společnost o homosexualitu vlastně vůbec nezajímala, a považovala jí jako normální součást života.[11]

Dynastie Čou

[editovat | editovat zdroj]

Několik příběhů s tématem homosexuální lásky během Dynastie Čou (1046-256 př. n. l.) se dochovalo až do současnosti. Jedním z nich je zdokumentovaný případech vévody Xiana z Jinu vládnoucího v období 676-651 před Kristem, který využil pohlednosti a sexuálního šarmu jednoho mladého dvořana k ovlivnění svého soupeře.[12] Dalšími jsou láska mezi Mizi Xia a Vévodou Linga z Wei a vztah mezi králem Anxi z Weie a jeho milencem lordem Longem Jangem v Období válčících států.[13]

Homosexualita se během této doby stala také populárním námětem pro mnoho literárních děl. Například čínský básník Čchü Jüan měl několikrát vyjádřit svou lásku tehdejšímu vládci králi Huai z Ču prostřednictvím několika svých děl, zejména "Li Sao" nebo "Touha po kráse".[11]

Čínské impérium

[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Song

[editovat | editovat zdroj]

První zákony kriminalizující homosexuální styky v Číně byly přijaty za vlády Čenga Che z dynastie Song. Podle jejich znění šlo mladému muži provozujícímu mužskou prostituci uložit trest 100 ran bambusem a pokutu 50 tisíc hotových peněz. Co se týče heterosexuální prostituce, tak ta byla trestná jako zločin bun nan (prostituce mezi mužem a ženou).[14]

Dynastie Ming

[editovat | editovat zdroj]

K přijetí prvních zákonů přímo kriminalizujících pohlavní styk mezi muži došlo až za vlády Ťia-ťinga z dynastie Ming.

Dynastie Čhing

[editovat | editovat zdroj]

Od r. 1655, když převzala moc nad Čínou dynastie Čhing, tak se v uplatňování zákonů proti ji jan (sodomii) dále pokračovalo. V r. 1679 se ji jian zákon novelizoval a zahrnul se do něj dodatek přímo se zmiňující o análním styku. Za spáchání tohoto trestného činu šlo pachatelům minimálně uložit trest měsíčního vězení a 100 ran bambusem.[15][14]

Moderní Čína

[editovat | editovat zdroj]

Čínská republika (1912-1949)

[editovat | editovat zdroj]

V r. 1912 byly na území Číny veškeré zákony proti ji jian zcela zrušeny.[16]

Čínská lidová republika (1949-současnost)

[editovat | editovat zdroj]

Po státním převratu r. 1949, když se moci ujala Komunistická strana Číny, byla homosexualita všeobecně deklarovaná jako symbol buržoazní dekadence. Zacházení s osobami podezřelými z ní bylo v období kulturní revoluce obzvlášť kruté.[17] V r. 1979 se do Trestního zákoníku zahrnul tzv. Chuligánský oddíl, který byl později r. 1997 zrušen čínským vedením, což lze do jisté míry považovat za dekriminalizaci homosexuality. V r. 2001 Čínská asociace psychiatrů vyřadila homosexualitu ze seznamu nemocí.[18]

Stejnopohlavní soužití

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní soužití v Číně.

Manželský zákon Čínské lidové republiky (čínsky: 中华|人民|共|和|国|婚姻|法}, pchin-jin: Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó Hūnyīn Fǎ) přijatý na třetím zasedání Pátého Všečínského shromáždění lidových zástupců konaném 10. září 1980 definuje manželství jako trvalý svazek muže a ženy.[19][20]

5. ledna 2016 se soud ve městě Čchang-ša, jižní provincie Chu-nan, zabýval sporem mezi Úřadem pro civilní záležitosti Distriktu Furong (Bureau of Civil Affairs of Furong District) a 26letým čínským občanem Sunem Wenlinem, kterému příslušná instituce v červnu 2015 znemožnila uzavřít sňatek s jeho 36letým partnerem Chu-Mingliangem.[21] 13. dubna 2016 dal soud za pravdu tamním úřadům a Sunovu žalobu shledal neopodstatněnou. Stěžovatel v reakci na to uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá. Při této příležitosti demonstrovaly před budovou soudu stovky podporovatelů uzákonění homosexuálních sňatků.[22] 17. května 2016 proběhla v Čchang-še neoficiální svatba mezi Sunem a Chuem. Obřad měl symbolizovat jejich záměr zorganizovat 99 dalších neoficiálních gay a lesbických svateb po celé zemi v rámci jejich boje za legalizaci stejnopohlavního manželství v Číně.[23]

V říjnu 2017 přijalo Všečínské shromáždění lidových zástupců novelu čínských zákonů, která umožňuje všem dospělým a svéprávným občanům si po oboustranném souhlasu svobodně ustanovit svého druha. Jedná se o jakýsi ekvivalent neregistrovaného soužití, kdy si jednotlivec na základě úředního dokumentu určí svého druha bez ohledu na pohlaví, jemuž mohou být poskytovány informace o jeho zdravotním stavu. Institut dává párům žijícím v takovém svazku i jistá vzájemná práva a povinnosti v oblasti majetku atd. V případě, že se jeden z partnerů stane nesvéprávným nebo jinak nezpůsobilým k právním úkonům, ať už v důsledku tragédie nebo duševního onemocnění, jeho/její druh/družka se automaticky stávají poručníky, kteří jsou oprávněni za něj/ní činit rozhodnutí, a to v nejlepším zájmu svého poručence. Poručenství z nich mimo jiné také činí dědice ze zákona, správce jmění závislé osoby a plné zákonné zástupce.[24][25]

12. dubna 2021 rozhodl šen-jangský lidový soud (Shenyang Intermediate People's Court), provincie Liao-ning v neprospěch 79leté ženy, které žalovala svou 50letou partnerku, že odcizila z jejího bankovního účtu 294 tisíc čínských jüanů s odůvodněním, že jejich vztah nemá status manželství.[26]

Peking

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní město Peking přiznává homosexuálním partnerům svých obyvatel právo pobytu.[27]

Hongkong

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2009 přiznala hongkonská vláda homosexuálním spolužijícím párům jistou právní ochranu prostřednictvím místní vyhlášky o domácím násilím (Domestic Violence Ordinance, čínsky:家庭及同居關係暴力條例, pchin-jin:Jiātíng Jí Tóngjū Guānxi Bàolì Tiáolì).[nb 1][28]

V dubnu a září 2017 rozhodly hongkongské soudy, že homosexuální partneři vládních zaměstnanců mají právo na stejné benefity, jimiž disponují jejich heterosexuální manželé, včetně práva trvalého pobytu. Hongkongská vláda se proti oběma těmto rozsudkům posléze odvolala.[29][30] V červenci 2018 potvrdil hongkongský nejvyšší odvolací soud (Court of Final Appeal) rozhodnutí soudů nižší instance, tedy že stejnopohlavní páry disponují právem na získání trvalého pobytu v Hongkongu.[31] Obdobně rozhodl ten samý soud i v případě dubnového rozhodnutí stejného typu [32] poté, co jej jiný odvolací soud zrušil.[33]

V červnu 2018 podala hongkongská lesbická občanka známá pod jménem "MK" žalobu proti vládě, která jí zamítla žádost o vstup do registrovaného partnerství s její partnerkou s odůvodněním, že došlo k porušení jejího práva na soukromí a rovné zacházení garantovaného hongkongským základním zákonem (Hong Kong Basic Law) a vyhláškou o právech (Hong Kong Bill of Rights Ordinance). V srpnu 2018 se konalo první předběžné cca 30minutové slyšení u hongkongského nejvyššího soudu (High Court of Hong Kong).[34][35][36] Plné veřejné řízení mělo proběhnout 28. května 2019, ale soud jej nakonec odložil na říjen 2019.[37]

V listopadu 2018 navrhl otevřeně homosexuální hongkongský zákonodárce Raymond Chan Chi-chuen zahájit studii o právních aspektech registrovaných partnerství párů stejného pohlaví. Pro hlasovalo 24 zákonodárců, proti 27. Návrh byl tedy zamítnut.[38]

V lednu 2019 podali dva muži žalobu proti hongkongskému zákazu stejnopohlavního manželství s odůvodněním, že svým obsahem odporuje ustanovením hongkongské ústavy. Hongkongský nejvyšší soud v reakci na to uvedl, že se bude jejich případem zabývat.[39][40]

Zákony týkající se změny pohlaví

[editovat | editovat zdroj]

V r. 2009 čínská vláda vydala zákaz transsexuálním osobám svévolně měnit své pohlaví v dokladech s tím, že pro úřední změnu je požadována chirurgická terapie poskytovaná pouze osobám, které dosáhly určitého věku.[41]

Provincie Šan-si

[editovat | editovat zdroj]

V r. 2014 Šan-si umožnila transsexuálům sepsat určité dodatky k rozhodnutí o jejich změně pohlaví zahrnuté do nově vydaných dokladů. V důsledku to znamená, že i po chirurgické terapii je jim umožněno setrvávat v heterosexuálním manželském svazku.[42]

Adopce a rodičovství

[editovat | editovat zdroj]

Čínská vláda striktně požaduje, aby zahraniční páry mající zájem o děti z Číny, byly heterosexuální[43] a adopci dětí LGBT páry tak zakázala.[44]

Ochrana před diskriminací

[editovat | editovat zdroj]

V čínském právu není žádná zmínka o zákazu diskriminace sexuálních menšin, a to ani v Zákoníku práce. Zákoník práce zakazuje diskriminaci zaměstnanců založenou na základě jeho etniku, pohlaví a náboženském vyznání.[44]

Hongkong

[editovat | editovat zdroj]

Hongkongský zákon na ochranu práv 1991 zakazuje diskriminaci na všech možných základech, na nichž by k ní mohlo docházet. Výčet je v tomto zákonu demonstrativní. Jasný důkaz aplikace tohoto zákona je vidět v kauze Leung TC William Roy, který byl interpretován jako diskriminace na základě sexuální orientace. Nicméně tento zákon je působný pouze ve veřejném, nikoli soukromém sektoru.[45]

Dle sociologického průzkumu z roku 2015 provedeným vědci z Hongkongské univerzity se 33 % respondentů vyjádřilo pro stejnopohlavní manželství nebo jinou formu spolusoužití stejnopohlavních párů, zatímco 43 % respondentů bylo proti.[46] Výrazný posun byl spatřen z průzkumu, který se opakoval r. 2017, v něm bylo 50,4 % repsondentů pro stejnopohlavní manželství.[47]

Macau

[editovat | editovat zdroj]

Podpůrná Ústava Macau článek 25 chrání zdejší občany před diskriminací založenou na vyjmenovaných základech. Sexuální orientace v nich zahrnutá není. Nicméně v Zákoníku práce je zákaz diskriminace na základě sexuální orientace zahrnut (Zákon č. 7/2008 § 6 odst. 2 Sb.), stejně tak i v zákoně o ochraně osobních dat (Zákon č. 8/2005 Sb., § 7 odst. 1,2) a o funkci ombudsmana (§ 31 odst. a) Zákona č. 10/2000 Sb., novelizovaného na Zákon č. 4/2012 Sb.)

Svoboda projevu a cenzura

[editovat | editovat zdroj]
Hong Kong Pride se každoročně koná od roku 2008.

V roce 2015 podal režisér Fan Popo žalobu na vládní cenzory kvůli stažení jeho gay dokumentu Mama Rainbow z online prostředí.[48] Pekingský lidový soud ve svém rozsudku z prosince 2015 shledal, že tak došlo k porušení jeho práva na svobodu projevu, a zavázal Státní úřad pro média, tisk a rozhlas k sjednání nápravy.[49] Přestože soud dal Fanovi za pravdu, čínské autority jeho dokument v online prostředí nezpřístupnily.[50]

31. prosince 2015 vydala China Television Drama Production Industry Association nové směrnice týkající se zákazu prezentace LGBTIQ+ vztahů v médiích. "Žádný filmový snímek nesmí vyobrazovat abnormální sexuální vztahy jako jsou incest, intimnosti mezi osobami stejného pohlaví, sexuální perverze, násilí, znásilnění atd.," stojí v nově vydaných pravidlech týkajících se médií.[51] Tato omezení se vztahují i na veřejně dostupné počítačové sítě[52], která dříve podléhala měkčí cenzuře:[53]

„ Veřejně dostupné počítačové sítě obecně podléhají měkčí cenzuře ze strany čínských autorit ve srovnání s televizí a kinematografií. Často obsahují více sexuálně explicitní a násilnější obsah, který je pro tradiční čínská média tabu. “

V únoru 2016 obdržel populární čínský gay seriál Addicted (Heroin) zákaz publikace posledních tří epizod v online prostředí. Jejich autoři se je proto rozhodli odvysílat prostřednictvím kanálu YouTube.[54]

V roce 2017 se ve městě Si-an konala LGBTIQ+ konference. Dle sdělení západních reportérů, kteří byli v kontaktu s organizátory, během ní došlo k zatčení a následnému uvěznění několika aktivistů.[55][56][57]

V dubnu 2018 se Sina Weibo, jedna z nejpopulárnějších čínských sociálních sítí, rozhodla stáhnout ze své platformy veškerá LGBTIQ+ témata.[58] To vyvolalo značný odpor nejen z řad veřejnosti, nýbrž i Lidového deníku, oficiálního tisku vládnoucí Komunistické strany Číny. Jednou z forem protestu byl hashtag #IamGay, k němuž se přidalo více než 240 milionů uživatelů.[59] O několik později se Sina Weibo rozhodla od své interní politiky upustit. Kritika z řad Lidového deníku byla v očích mnoha Číňanů vnímala jako první vstřícné gesto čínského vedení ve vztahu k LGBTIQ+ lidským právům. Nicméně o měsíc později čínské úřady zakázaly školskou kampaň proti anti-LGBTIQ+ šikaně při příležitosti oslav Mezinárodního dne proti homofobii.[60]

Dle Siodhbry Parkinové z Global Network for Public Interest Law by si veřejnost neměla postoj deníku vykládat příliš optimisticky. "Může se jednat spíše o signál, že vedení Číny nemá s LGBTIQ+ lidskými právy jako takovými problém. To však ale neznamená, že budou čínské úřady tolerovat občanské iniciativy a aktivismus. Nemyslím si, že bychom se mohli stát svědky, kdy místní autority budou podporovat občanskou společnost, kterou obecně potlačují. Máte-li status nevládní organizace, pak se této nálepky nezbavíte bez ohledu na to, zda jste či nejste za LGBTIQ+," nechala se slyšet Parkinová.[60]

Souhrnný přehled

[editovat | editovat zdroj]
Legální stejnopohlavní styk Yes (1997)[61]
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes (14)[62]
Antidiskriminační zákony v zaměstnání No (Částečná právní ochrana některých transgender zaměstnanců)[63][64]
Antidiskriminační zákony ve školství No
Antidiskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám No
Antidiskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) No
Stejnopohlavní manželství No[65][66][61]
Jiná forma stejnopohlavního soužití No (Pouze částečný status "druha" u nesezdaných homosexuálních párů)[61][26][66]
Adopce dítěte partnera No
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry No
Lesby, gayové a bisexuálové smějí otevřeně sloužit v armádě Yes (Služba povolená, ale není jasné, zda se neaplikuje politika "Don't ask, don't tell")[67]
Translidé smějí otevřeně sloužit v armádě
Možnost změny pohlaví Yes (Požadovaný chirurgický zásah, jemuž mimo jiné předchází rok povinné psychoterapie)[68][63]
Institut třetího pohlaví
Intersex děti chráněny před invazivními zásahy No (Více - Intersex práva v Číně)
Zákaz konverzní terapie dětí a mládeže No (Stále praktikován[61][68] — navzdory několika precedentům stavějících nucenou konverzní terapii mimo zákon)[69][70]
Svoboda projevu No (LGBT témata v médiích, včetně sociálních, cenzurována)[71][68][61][72][73][74]
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy (Ve státních nemocnicích požadován manželský certifikát, de facto možné v některých soukromých zařízeních)[65][75]
Automatické rodičovství obou manželů po narození dítěte
Náhradní mateřství pro gay páry No (Zakázáno všem bez výjimky)[65]
Homosexualita vyřazená ze seznamu nemocí No/Yes (Čínská společnost psychiatrů rozhodla o deklasifikaci v roce 2001, NHFPC a soudní systém ČLR se tím ale de facto neřídí)
Transsexualita vyřazená ze seznamu nemocí No [68]
MSM smějí darovat krev No (Zákaz od r. 2012)[76]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ kantonský přepis: Gātìhng Kahp Tùhnggēui Gwāanhaih Bouhlihk Tìuhlaih

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in China na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Passions of the Cut Sleeve: The Male Homosexual Tradition in China by Bret Hinsch; Review by: Frank Dikötter. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London, Vol. 55, No. 1(1992), Cambridge University Press, p. 170
  2. ↑ Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 56
  3. ↑ Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. pp. 35–36.
  4. ↑ Kang, Wenqing. Obsession: male same-sex relations in China, 1900-1950, Hong Kong University Press. Page 3
  5. ↑ a b JEFFREYS, Elaine; YU, Haiqing. Sex in China. [s.l.]: Polity, 2015. ISBN 978-0-7456-5613-7. 
  6. ↑ Chinese attitudes towards gay rights The Economist
  7. ↑ https://thediplomat.com/2018/06/chinas-complicated-lgbt-movement/
  8. ↑ https://www.economist.com/the-economist-explains/2017/06/05/chinese-attitudes-towards-gay-rights
  9. ↑ China bans depictions of gay people on television [online]. 2016-03-04 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ China prohíbe los "hombres afeminados" en la televisión [online]. 2021-09-03 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ a b https://web.archive.org/web/20031119114502/http://www.china.org.cn/english/2002/Oct/44940.htm
  12. ↑ Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 31.
  13. ↑ Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 32.
  14. ↑ a b name="Sex, Law, and Society in Late Imperial China"
  15. ↑ Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 144.
  16. ↑ STATE-SPONSORED HOMOPHOBIA. old.ilga.org [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-20. 
  17. ↑ Policy issues concerning sexual orientation in China, Canada, and the United States. www.usask.ca [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-08. 
  18. ↑ name="ILGA"name="usask.ca"
  19. ↑ laws [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22 November 2016. 
  20. ↑ JEFFREYS, Elaine; WANG, Pan. The rise of Chinese-foreign marriage in mainland China, 1979–2010. China Information. 2013, s. 347–349. DOI 10.1177/0920203X13492791. S2CID 147243003. 
  21. ↑ Gay man sues for right to marry in China’s first same-sex marriage lawsuit South China Morning Post, 6 January 2016
  22. ↑ Chinese Court Rules Against Gay Couple Seeking To Get Married [online]. The Two-Way, 13 April 2016. Dostupné online. 
  23. ↑ TONE, Sixth. Gay Couple Vows Wedding to Be First of Many [online]. [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Lim Wu. 意定监护，让中国 LGBT 拥有法律关系 [online]. 20 August 2019. Dostupné online. 
  25. ↑ Beijing Approves Mutual Guardianship for Gay Couple [online]. 12 August 2019. Dostupné online. 
  26. ↑ a b WANQING, Zhang. LGBT Couples Not Entitled to Full Property Rights, Court Rules [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ CHINA - New Regulations for Foreigners in Beijing Starting July 1, 2013 [online]. lexuniversal.com [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-17. 
  28. ↑ Pink News, "Gay couples to be protected by Hong Kong domestic violence law
  29. ↑ Hong Kong gov't appeals High Court ruling on marriage benefits for gay couple [online]. May 25, 2017. Dostupné online. 
  30. ↑ Hong Kong criticised for refusing to accept visa ruling for British lesbian The Guardian, 2 November 2017
  31. ↑ Hong Kong’s highest court upholds landmark judgment in favour of lesbian expat QT, Hong Kong Free Press, 4 July 2018
  32. ↑ Hong Kong's top court sides with gay civil servant in application for spousal benefit and tax assessment [online]. 2019-06-06 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Government has ‘legitimate aim’ to protect traditional marriage, Hong Kong appeal court rules, overturning landmark decision on benefits for same-sex spouses, South China Morning Post, 1 June 2018
  34. ↑ Woman takes unprecedented step to advance LGBT cause in Hong Kong and sues government over civil partnerships ban [online]. South China Morning Post, 24 August 2018. Dostupné online. 
  35. ↑ SOBEL, Ariel. Queer Hong Kong Woman Sues for Civil Union Rights [online]. 24 August 2018. Dostupné online. 
  36. ↑ POWER, Shannon. Woman sues Hong Kong government for not allowing same-sex civil partnerships [online]. 24 August 2018. Dostupné online. 
  37. ↑ Marriage 'no longer special' if gay people allowed to wed, says Hong Kong government [online]. 2019-05-30 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ CHUNG, Kimmy. 'Small step' in push for civil unions for gay couples shot down in Hong Kong's legislature after heated debate [online]. South China Morning Post, 22 November 2018. Dostupné online. 
  39. ↑ Two gay men challenge Hong Kong ban on same-sex marriage [online]. Reuters, 4 January 2019. Dostupné online. 
  40. ↑ Two gay men mount first legal challenges to Hong Kong laws banning same-sex marriage, with court giving their applications green light to proceed [online]. South China Morning Post, 3 January 2019. Dostupné online. 
  41. ↑ JUN, Pi. Transgender in China. Journal of LGBT Youth. 9 October 2010, s. 346–351. DOI 10.1080/19361653.2010.512518. 
  42. ↑ SUN, Nancy. Shanxi Permits Persons to Change Gender Information. www.womenofchina.cn. All-China Women's Federation, 9 January 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  43. ↑ Intercountry Adoption. adoption.state.gov [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-23. 
  44. ↑ a b China: The Legal Position and Status of Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender People in the People’s Republic of China. iglhrc.org [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-23. 
  45. ↑ Archivovaná kopie. www.sodomylaws.org [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  46. ↑ One in 10 Chinese bankers won't work with gay and lesbian colleagues. South China Morning Post [online]. 2013-10-25 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ LAI, Catherine. Over half of Hongkongers support same-sex marriage, HKU report finds. Hong Kong Free Press HKFP [online]. 2018-07-04 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ RAUHALA, Emily. This gay rights activist is suing the Chinese censors who banned his film. The Washington Post. 2015-09-16. Dostupné online [cit. 2016-03-06]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  49. ↑ Chinese Gay Activist Claims Victory in Online Film Censorship Lawsuit. Wall Street Journal. 28 December 2015. Dostupné online [cit. 2016-03-06]. 
  50. ↑ LEACH, Anna. What is the Chinese media doing right for LGBT people?. The Guardian. 2016-02-11. Dostupné online [cit. 2016-03-06]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  51. ↑ China bans same-sex romance from TV screens. CNN. Dostupné online [cit. 2016-03-06]. 
  52. ↑ ELLIS-PETERSEN, Hannah. China bans depictions of gay people on television. The Guardian. 2016-03-04. Dostupné online [cit. 2016-03-06]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  53. ↑ Lilian Lin, China’s Censors Pull More Web Dramas, Including Hit Rom-Com in ChinaRealTime (China blog of The Wall Street Journal), 21 January 2016
  54. ↑ Lilian Lin and Chang Chen, China’s Censors Take Another Gay-Themed Web Drama Offline in ChinaRealTime (China blog of The Wall Street Journal), 24 February 2016
  55. ↑ 2017 Human Rights Report: China (includes Tibet, Hong Kong, and Macau) [online]. U.S. State Department. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-22. 
  56. ↑ China police detain gay activists after Xian event canceled. Reuters. May 31, 2017. Dostupné online. 
  57. ↑ "Xi'an does not welcome homosexuality": 2017 Xi'an Conference changed from indefinite extension to official cancellation [online]. SpeakOut, May 30, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 27, 2019. 
  58. ↑ 新浪微博：本次游戏动漫清理不再针对同性恋内容 [online]. 16 April 2018. Dostupné online. (čínsky) 
  59. ↑ China's LGBT community finds trouble, hope at end of rainbow, AFP, 2 June 2018, url archivu: https://web.archive.org/web/20190617191452/https://www.news24.com/World/News/chinas-lgbt-community-finds-trouble-hope-at-end-of-rainbow-20180602, datum archivace: June 17, 2019
  60. ↑ a b China's Complicated LGBT Movement, The Diplomat, 1 June 2018
  61. ↑ a b c d e ‘Room for improvement’: China’s record on LGBTQ rights [online]. 2020-12-21 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ ZHU, Guangxing; VAN DER AA, Suzan. A comparison of the gender-specificity of age of consent legislation in Europe and China: Towards a gender-neutral age of consent in China?. European Journal on Criminal Policy and Research. 2017-12-01, s. 523–537. Dostupné online. ISSN 1572-9869. DOI 10.1007/s10610-017-9353-2. (anglicky) 
  63. ↑ a b A Chinese trans woman wins a surprising legal victory. The Economist. 2020-08-01. Dostupné online [cit. 2021-03-07]. ISSN 0013-0613. 
  64. ↑ Transgender Chinese man says he's won job bias lawsuit [online]. 2017-07-27 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b c In China, Kids Of Unwed Mothers May Be Barred From Public Health Care, Education [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ a b WANG, Wilfred Yang; CHEN, Xu. How China is legally recognising same-sex couples, but not empowering them [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ GROFFMAN, Nicolas. Army life: more gay-friendly in China than the West? [online]. 2017-05-15 [cit. 2021-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-16. (anglicky) 
  68. ↑ a b c d WANG, Yuanyuan; HU, Zhishan; PENG, Ke; XIN, Ying; YANG, Yuan; DRESCHER, Jack; CHEN, Runsen. Discrimination against LGBT populations in China. The Lancet Public Health. 2019-09-01, s. e440–e441. Dostupné online. ISSN 2468-2667. DOI 10.1016/S2468-2667(19)30153-7. PMID 31493836. (English) 
  69. ↑ Many LGBT people in China forced into illegal 'conversion therapy': groups. Reuters. 2019-11-21. Dostupné online [cit. 2021-03-07]. (anglicky) 
  70. ↑ China Court Rules Against Forced Conversion Therapy [online]. 2017-07-10 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ BURKI, Talha. Health and rights challenges for China's LGBT community. The Lancet. 2017-04-01, s. 1286. Dostupné online. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(17)30837-1. PMID 28379143. (English) 
  72. ↑ Analysis by James Griffiths. Can you be gay online in China? Social media companies aren't sure [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ China's Weibo reverses ban on 'homosexual' content after outcry [online]. 2018-04-16 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ DAVIS, Rebecca. China’s Gay Rights Stance Can’t Derail Demand for LGBT Films [online]. 2020-06-05 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Xiao Chen thought her twins were a perfect ending, but it was the start of another nightmare [online]. 2019-03-15 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ MCADAM, Christopher; PARKER, Logan. An Antiquated Perspective: Lifetime Ban for MSM Blood Donations No Longer Global Norm [online]. 2014 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
LGBT práva v asijských zemích
Mapa Asie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=LGBT_práva_v_Číně&oldid=23497265“