Libor Dvořák

Tento článek je o českém novináři. O kanoistovi pojednává článek Libor Dvořák (kanoista).
Libor Dvořák
Libor Dvořák (26. května 2016)
Libor Dvořák (26. května 2016)
Narození6. června 1948 (76 let)
Cheb
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánínovinář, spisovatel a překladatel
Alma materUniverzita Karlova
Tématarusistika
OceněníCena Josefa Jungmanna (2006)
Cena Rudolfa Medka
RodičeRichard Dvořák
PříbuzníMilan Dvořák (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libor Dvořák (* 6. června 1948 Cheb) je český novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1959 až 1963 pobýval v Sovětském svazu, kde otec Richard Dvořák působil jako velvyslanec. V roce 1967 ukončil mladoboleslavskou Střední zemědělskou technickou školu mechanizační, po které pokračoval studiem filosofie a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval roku 1974.

Až do sametové revoluce byl zaměstnán v časopise Sovětská literatura, v období 1990–1991 se stal jeho šéfredaktorem a ředitelem Lidového nakladatelství Praha. Poté postupně pracoval na pozici redaktora ve Východoevropské informační agentuře, České televizi (1992–1993 a opět 1996–2005), Rádiu Alfa (1993–1995), České informační agentuře (1995–1996).

Na přelomu milénia se účastnil stávky v České televizi, po níž napsal knihu Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy. Je také autorem knih Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak! Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.

Od roku 2005 je členem redakce Český rozhlas Plus, respektive dříve Českého rozhlasu 6, kde se podílel na vzniku pořadů Den podle..., Názory a argumenty, Studio Stop, Rozmluvy, Politická literatura na českých pultech a Zaostřeno na vědu. Pracuje také v redakční radě časopisu Plav.

Je překladatelem z ruštiny, mezi autory, jejichž díla překládá patří např. bratři Strugačtí, Michail Bulgakov, Anton Pavlovič Čechov nebo Vladimir Sorokin.

Od roku 1967 je ženatý s Ludmilou Dvořákovou, mají dvě děti. Bratr Milan Dvořák je překladatel a tlumočník z ruštiny a angličtiny.

Publikační činnost (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Vlastní tvorba

[editovat | editovat zdroj]
  • Ej, čuvak!. [s.l.]: Horizont, 1995. 184 s. 
  • Šutkopis. [s.l.]: Horizont, 1996. 172 s. 
  • Lenin je v Ječný. [s.l.]: Horizont, 1997. 100 s. 
  • Nové Rusko. [s.l.]: Jota, 2000. 152 s. 
  • Česká televize – věc veřejná aneb Zápisky teroristovy. [s.l.]: Jota, 2001. 131 s. 

České překlady z ruštiny

[editovat | editovat zdroj]

Za překlad díla Proklaté dny od Ivana Alexejeviče Bunina získal tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa Jungmanna pro rok 2006.[1] Roku 2012 obdržel spolu s bratrem Milanem Cenu Rudolfa Medka, udělovanou lidem, kteří se zabývají česko-ruskými vztahy.[2]

  1. Petra Kůsová a Libor Dvořák byli oceněni v rámci udílení PŘEKLADATELSKÉ CENY JOSEFA JUNGMANNA, Argo, 4.10.2007. www.argo.cz [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01. 
  2. ČT. Cenu Rudolfa Medka převzali Milan a Libor Dvořákovi [online]. 2012-04-25 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]