Blatěnka vodní
 Blatěnka vodní | |
|---|---|
 Blatěnka vodní (Limosella aquatica) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | krtičníkovité (Scrophulariaceae) |
| Rod | blatěnka (Limosella) |
| Binomické jméno | |
| Limosella aquatica L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blatěnka vodní (Limosella aquatica) je drobná, jednoletá, vlhkomilná bylina bahnitých stanovišť rozkvétající závěrem léta drobnými, bílými květy. Je jediným druhem nevelkého rodu blatěnka, který v české přírodě roste a je v ní původní rostlinou.[2][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rostlina se silně holarktickým výskytem v mírném a subarktickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky, jakož i na severu Afriky. V Evropě zasahuje na severu až na Island a do severní Skandinávie, na západě do Francie a na Britské ostrovy, na východě až po Ural. Není sice přítomná v evropských oblastech okolo Středozemního moře, roste však na jeho jižní straně v severní Africe. V Asii se vyskytuje od Uralu přes Sibiř, Střední Asii, sever Číny a Mongolska až po ruský Dálný východ, Koreu a Japonsko, na jihu zasahuje na Kavkaz a přes oblast Blízkého východu až do Tibetu. V Severní Americe se objevuje od Aljašky a Grónska na severu přes Kanadu a Spojené státy až po severní část Mexika.
V České republice se sice vyskytuje střídavě po celém území, nejvíce jejích lokalit se však nalézá v oblastech s četnějšími rybníky a okolo středních a dolních toků větších řek. Roste nejčastěji v nižší nadmořské výšce, obvykle v planárním a kolinním stupni, pouze na Šumavě vystupuje až do 900 m n. m.[3][4][5]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Rostlina periodicky zaplavovaných stanovišť s písčitým nebo jílovitým podkladem. Vyhovují jí břehy stojatých nebo pomalu tekoucích vod, dna letněných rybníků či často zaplavované sníženiny v říčním okolí. Potřebuje dostatečně osluněná a průběžně vlhká místa, která mohou být i ovlivněná lidskou činností, se zbahnělou a slabě kyselou půdou s dostatkem humusu. Prospívá jí také občasné přeplavování stanovišť, díky němuž se k ní dostávají další živiny potřebné k růstu.
Nepříznivé podmínky (např. vyschnutí stanoviště) je tento terofyt schopen přežít v podobě semen, která dokážou čekat po několik let v suché půdě na záplavu nebo naopak hluboko pod hladinou na občasné letnění rybníků, jímž se nastartuje vyklíčení uložených semen.[2][3][4][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá rostlina bez lodyhy s bledými, vláknitými kořeny ve svazcích. Listy rostoucí v přízemní růžici mající tenké, 1 až 2 cm dlouhé řapíky nesoucí eliptickou čepel velkou asi 9 x 3 mm, po obvodě celokrajnou a oboustranně lysou. Brzy z jara rostoucí ponořené listy mají řapíky až 4 cm dlouhé a redukované, úzce čárkovité čepele. Z listové růžice vyrůstají plazivé, kořenující výhonky, na kterých rostou další růžice. V závislosti na místních podmínkách je tato bylina vzhledově dosti variabilní.
Z úžlabí listů vyrůstají jednotlivě stopkaté, pětičetné, oboupohlavné, průměrně jen 5 mm velké květy bělavé barvy. Kališní lístky jsou zelené, vejčité a nahoře nazpět ohnuté, zvonkovitá koruna je kolovitá a má lístky bílé nebo bledě fialové. V květu jsou čtyři dvoumocné tyčinky s prašníky a vejčitý semeník s krátkou čnělkou zakončenou bliznou. Květy jsou samosprašné nebo řidčeji bývají opylovány hmyzem. Plody jsou elipsoidní, jednopouzdré tobolky s drobnými, hnědými semeny, která jsou rozšiřována vodou. Ploidie druhu je 2n = 40.[2][3][6][7]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Přežití blatěnky vodní je ohrožováno likvidací vhodných biotopů, hlavně odvodňováním polí a regulaci vodního režimu řek. Je proto, byť je bez ekonomického významu, považována za vzácnější rostlinu české květeny a v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" je hodnocena jako rostlina vyžadující si další pozornost (C4a).[3][6][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Limosella aquatica, s. 318–320.
- ↑ a b c d e GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Blatěnka vodní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.02.2014 [cit. 2017-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. S. 459–544. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2016 [cit. 15.11.2017]. Roč. 88, s. 459–544. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Limosella aquatica [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c HANZL, Martin. Natura Bohemica: Blatěnka vodní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 15.01.2009 [cit. 2017-11-15]. Dostupné online.
- ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Blatnička vodná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2017-11-15]. S. 74–76. Dostupné online. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 15.11.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu blatěnka vodní na Wikimedia Commons 
Taxon Limosella aquatica ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření blatěnky vodní v ČR
