Louise Michelová
| Louise Michelová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Clémence Louise Michel |
| Narození | 29. května 1830 Vroncourt-la-Côte |
| Úmrtí | 9. ledna 1905 (ve věku 74 let) Marseille |
| Místo pohřbení | Hřbitov svatého Petra (1905) Levallois-Perret Cemetery (od 1905) |
| Povolání | učitelka, básnířka, pedagožka, dopisní korespondentka, novinářka, komunard, anarchista, politička a spisovatelka |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Partner(ka) | Charlotte Vauvelle (1895–1905)[1] |
| Podpis | .svg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louise Michelová (29. květen 1830, Haute-Marne – 10. leden 1905, Marseille) byla francouzská anarchistka, učitelka a zdravotní sestra. Často používala pseudonym Clémence.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Během Pařížské komuny ošetřovala raněné komunardy. Po porážce Pařížské komuny (1871) byla deportována na Novou Kaledonii. Tam se poznala s anarchofeministkou Nathalií Lemel, která byla taktéž aktivní v Pařížské komuně. Setkání s Nathalií ji ovlivnilo natolik, že se stala anarchistkou. Do Francie se vrátila v roce 1880 po amnestii udělené vzbouřencům z komuny. V Evropě začala s revolučními aktivitami. V roce 1881 se zúčastnila anarchistického kongresu v Londýně, kde se zúčastnila mnohých demonstrací a měla na nich i projevy.
V roce 1883 v Paříži během anarchistické demonstrace nesla nad sebou černou zástavu, ze které se díky tomu stal tradiční anarchistický symbol. Podle ní je černá vlajka „vlajkou stávkujících a vlajkou těch, kteří jsou hladoví“.[2] V tom samém roce vedla rozvášněný dav, který vyraboval pekařský obchod, a byla kvůli tomu odsouzena na šest let do vězení. Propuštěna byla už v roce 1886, avšak po krátkém čase byla opět zatčena kvůli politické činnosti. Roku 1890 odešla do Anglie, odkud se vrátila až o pět let později. Kvůli své činnosti opět čelila mnohým zatčením. Na sklonku života začala cestovat po Francii a přednášet o anarchismu. Zemřela 10. ledna 1905 v hotelu Oasis v Marseille. Je po ní pojmenována stanice pařížského metra. Ve španělské občanské válce bojovali také francouzští interbrigadisté v Batalionech Louisy Michelové.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Michelová na slovenské Wikipedii.
- ↑ Le Maitron.
- ↑ The Red Virgin: Memoirs of Louise Michel. Příprava vydání Bullitt Lowry, Elizabeth Ellington Gunter. Alabama: University of Alabama Press, 1981. Dostupné online. ISBN 0817300635. S. 168. (angličtina)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louise Michelová na Wikimedia Commons - (anglicky) Archiv Louisy Michelové archive – Anarchy Archives
- (anglicky) Louise Michelová Archivováno 27. 3. 2010 na Wayback Machine. – Paul Foot, Socialist Worker
