Milos Raonic
| Milos Raonic | |
|---|---|
_(14424618452).jpg) Miloš Raonic na Mutua Madrid Open 2014 | |
| Stát |  Kanada[1] |
| Datum narození | 27. prosince 1990 (33 let)[1] |
| Místo narození | Titograd, SR Černá Hora, Jugoslávie[1] |
| Bydliště | Monte Carlo, Monako[1] |
| Výška | 196 cm[1] |
| Hmotnost | 98 kg[1] |
| Profesionál od | 2008[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 20 218 982 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 377–179 |
| Tituly | 8 ATP, 4 Futures |
| Nejvyšší umístění | 3. místo (21. listopadu 2016) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | semifinále (2016) |
| French Open | čtvrtfinále (2014) |
| Wimbledon | finále (2016) |
| US Open | 4. kolo (2012, 2013, 2014, 2018) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistrů | semifinále (2016) |
| Olympijské hry | 2. kolo (2012) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 26–35 |
| Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 5 Futures |
| Nejvyšší umístění | 103. místo (10. června 2013) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | semifinále (2013) |
| Hopman Cup | základní skupina (2014) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. srpna 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milos Raonic (srbsky: Милош Раонић / Miloš Raonić; * 27. prosince 1990 Podgorica) je kanadský profesionální tenista černohorského původu a finalista londýnského Wimbledonu 2016. Tenis začal hrát v osmi letech, jako profesionál je na okruhu od sezóny 2008. První úspěch se dostavil v roce 2011, když na Australian Open 2011 byl jeho servis zaznamenán jako nejrychlejší na turnaji. Tento servis letěl rychlostí 230 km/h. Zde také „nastřílel“ nejvíce es, a to devadesát. Na témže turnaji také vyřadil 10. nasazeného Michaila Južného z Ruska. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour osm turnajů ve dvouhře a žádný ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP pro dvouhru byl nejvýše klasifikován v listopadu 2016 na 3. místě a pro čtyřhru pak v červnu roku 2013 na 103. místě. Od roku 2014 jej trénuje italský kouč Riccardo Piatti. V sezóně 2017 se k týmu připojil wimbledonský vítěz Richard Krajicek.
Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do finále Wimbledonu 2016, kde ve třech setech s výsledkem 4–6, 6–7 a 6–7 podlehl domácímu Andymu Murraymu.[2]
Týmové soutěže
[editovat | editovat zdroj]Davis Cup
[editovat | editovat zdroj]V kanadském daviscupovém týmu debutoval jako 19letý v roce 2010 druhým kolem 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, když nestačil v druhém utkání série na Santiaga Giralda. Následně zdolal ve čtyřhře společně s Danielem Nestorem pár Juan Sebastián Cabal a Alejandro Falla, avšak následně nezvládl ani druhý singlový zápas, když nestačil na Juana Sebastiána Cabala. Kanaďané prohráli 1:4 na zápasy.[3] Do září 2017 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 14–5 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]
Letní olympijské hry
[editovat | editovat zdroj]Kanada reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v mužské dvouhře ve druhém kole nestačil na francouzskou turnajovou pětku Jo-Wilfrieda Tsongu.
V době konání Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru mu patřila sedmá příčka žebříčku ATP. Olympiády se však nezúčastnil pro riziko nákazy virem zika.[5]
Hopmanův pohár
[editovat | editovat zdroj]Za kanadské družstvo nastoupil po boku Eugenie Bouchardové na Hopman Cupu 2014. V základní skupině A zdolal Australana Bernarda Tomice, Itala Andrease Seppiho a podlehl polskému hráči Grzegorzovi Panfilovi. S Bouchardovou zvítězili ve dvou ze tří mixů a ve skupině obsadili druhé, tj. první nepostupové místo se zápasovou bilancí 2–1.
Raný a osobní život
[editovat | editovat zdroj]Raonic se narodil v Podgorici (v té době Titohradu) v Jugoslávii (dnešní Černé Hoře),[6] odtud má i srbské kořeny.[7][8] Když mu byly tři roky, přestěhoval se spolu s rodinou do Kanady a usadili se v Bramptonu v provincii Ontario.[6]
Oba jeho rodiče jsou inženýři, otec Dušan Raonic je držitelem Ph.D. (doktorátu) v elektrotechnice a jeho matka Vesna má magisterský titul.[9] Má dva starší sourozence: bratra Momira a sestru Jelenu.[9] Jeho strýc Branimir Gvozdenović je vysoce postaveným politikem v černohorské vládě,[10] kde působil jako místopředseda vlády,[11] ministr územního plánování a životního prostředí a ministr udržitelného rozvoje a cestovního ruchu.[12]
Raonic hovoří plynně srbsky a anglicky.[1]
Přehled trenérů
[editovat | editovat zdroj]- Casey Curtis (1999–2007)
- Guillaume Marx (2007–2009)
- Frédéric Niemeyer (2009–2010)
- Galo Blanco (2010–2013)
- Ivan Ljubičić (2013–2015)
- Riccardo Piatti (2014–)
- Carlos Moyà (2016)
- John McEnroe (2016)
- Richard Krajicek (2017–)
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská dvouhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2016 | Wimbledon | tráva |  Andy Murray | 4–6, 6–7(3–7), 6–7(2–7) |
Finálové účasti na turnajích ATP World Tour
[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||
Dvouhra: 23 (8–15)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeř ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 13. února 2011 | San José, Spojené státy | tvrdý (h) |  Fernando Verdasco | 7–6(8–6), 7–6(7–5) |
| Finalista | 1. | 20. února 2011 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) |  Andy Roddick | 6–7(7–9), 7–6(13–11), 5–7 |
| Vítěz | 2. | 8. ledna 2012 | Čennaj, Indie | tvrdý |  Janko Tipsarević | 6–7(4–7), 7–6(7–4), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 3. | 19. února 2012 | San José, Spojené státy (2) | tvrdý (h) |  Denis Istomin | 7–6(7–3), 6–2 |
| Finalista | 2. | 26. února 2012 | Memphis, Spojené státy (2) | tvrdý (h) |  Jürgen Melzer | 5–7, 6–7(4–7) |
| Finalista | 3. | 7. října 2012 | Tokio, Japonsko | tvrdý |  Kei Nišikori | 6–7(5–7), 6–3, 0–6 |
| Vítěz | 4. | 17. února 2013 | San José, Spojené státy (3) | tvrdý (h) |  Tommy Haas | 6–4, 6–3 |
| Finalista | 4. | 12. srpna 2013 | Montréal, Kanada | tvrdý | Rafael Nadal | 2–6, 2–6 |
| Vítěz | 5. | 29. září 2013 | Bangkok, Thajsko | tvrdý (h) |  Tomáš Berdych | 7–6(7–4), 6–3 |
| Finalista | 5. | 6. října 2013 | Tokio, Japonsko (2) | tvrdý |  Juan Martín del Potro | 6–7(5–7), 5–7 |
| Vítěz | 6. | 3. srpna 2014 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Vasek Pospisil | 6–1, 6–4 |
| Finalista | 6. | 5. října 2014 | Tokio, Japonsko (3) | tvrdý | Kei Nišikori | 6–7(5–7), 6–4, 4–6 |
| Finalista | 7. | 2. listopadu 2014 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Novak Djoković | 2–6, 3–6 |
| Finalista | 8. | 11. ledna 2015 | Brisbane, Austrálie | tvrdý |  Roger Federer | 4–6, 7–6(7–2), 4–6 |
| Vítěz | 7. | 27. září 2015 | Petohrad, Rusko | tvrdý (h) |  João Sousa | 6–3, 3–6, 6–3 |
| Vítěz | 8. | 10. ledna 2016 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Roger Federer | 6–4, 6–4 |
| Finalista | 9. | 20. března 2016 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Novak Djoković | 2–6, 0–6 |
| Finalista | 10. | 19. června 2016 | Londýn, Queens, Spojené království | tráva | Andy Murray | 7–6(7–5), 4–6, 3–6 |
| Finalista | 11. | 10. července 2016 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Andy Murray | 4–6, 6–7(3–7), 6–7(2–7) |
| Finalista | 12. | 26. února 2017 | Delray Beach Open, Spojené státy | tvrdý | Jack Sock | bez boje |
| Finalista | 13. | 7. května 2017 | Istanbul, Turecko | antuka |  Marin Čilić | 6–7(3–7), 3–6 |
| Finalista | 14. | 17. června 2018 | Stuttgart, Německo | tráva | Roger Federer | 4–6, 6–7(3–7) |
| Finalista | 15. | 29. srpna 2020 | New York, Spojené státy | tvrdý | Novak Djoković | 6–1, 3–6, 4–6 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Partner | Soupeři ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 12. červen 2011 | Halle, Německo | tráva |  Robin Haase |  Rohan Bopanna Ajsám Kúreší | 6–7(8–10), 6–3, [9–11] |
Chronologie výsledků mužské dvouhry na grandslamech
[editovat | editovat zdroj]| Turnaj / sezóna | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | SR | V–P | % výher |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Australian Open | A | 4. kolo | 3. kolo | 4. kolo | 3. kolo | ČF | SF | ČF | 1. kolo | ČF | ČF | 4. kolo | A | A | 0 / 11 | 34–11 | 76 % |
| French Open | A | 1. kolo | 3. kolo | 3. kolo | ČF | A | 4. kolo | 4. kolo | A | A | A | A | A | A | 0 / 6 | 14–6 | 70 % |
| Wimbledon | A | 2. kolo | 2. kolo | 2. kolo | SF | 3. kolo | F | ČF | ČF | 4. kolo | NH | A | A | 2. kolo | 0 / 10 | 28–10 | 74 % |
| US Open | 1. kolo | A | 4. kolo | 4. kolo | 4. kolo | 3. kolo | 2. kolo | A | 4. kolo | A | 2. kolo | A | A | 0 / 8 | 16–8 | 67 % | |
| výhry–prohry | 0–1 | 4–3 | 8–4 | 9–4 | 14–4 | 8–3 | 15–4 | 11–3 | 7–3 | 7–2 | 5–2 | 3–1 | 0–0 | 1–1 | 0 / 35 | 92–35 | 73 % |
Postavení na žebříčku ATP na konci sezóny
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
| Pořadí | 1386. | ▲ 915. | ▲ 373. | ▲ 156. | ▲ 31. | ▲ 13. | ▲ 11. | ▲ 8. | ▼ 14. | ▲ 3. |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
| Pořadí | 1386. | ▲ 513. | ▲ 425. | ▲ 349. | ▼ 369. | ▲ 201. | ▲ 131. | ▼ 575. | ▼ 858. | ▲ 572. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milos Raonic na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Milos Raonic na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 18. února 2016
- ↑ Luboš Zabloudil. Lendl znovu zafungoval. Murray porazil Raonice a podruhé dobyl Wimbledon [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.
- ↑ http://www.daviscup.com/en/draws-results/tie/details.aspx?tieId=100014475
- ↑ Profil na stránkách Davisova poháru [online]. Davis Cup [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ben Rothenberg. Concerned About Zika, More Top Tennis Players Are Skipping Olympics. The New York Times [online]. 2016-07-20 [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RICHARD, Poplak. The Ace Age [online]. September 2012 [cit. 2016-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Milos Raonic. www.cbc.ca. CBC. Dostupné online [cit. 1 June 2014].
- ↑ Serbian hunting club oldest of its kind in North America [online]. The Hamilton Spectator, 11 August 2013 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b ROSS, Oakland. How Milos Raonic served his way to the top of tennis. The Toronto Star. July 2, 2014. Dostupné online [cit. February 16, 2016]. ISSN 0319-0781.
- ↑ Mark Zwolinski. Thornhill's Raonic piling up aces and upsets in Melbourne. Toronto Star. January 22, 2011. Dostupné online [cit. January 23, 2011].
- ↑ Montenegro pledges to fight climate change [online]. October 30, 2009 [cit. 2016-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-23.
- ↑ Branimir Gvozdenović, Minister of Sustainable Development and Tourism [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milos Raonic na Wikimedia Commons - (anglicky) Milos Raonic Archivováno 25. 6. 2013 na Wayback Machine. – oficiální web
- Milos Raonic na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Milos Raonic na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Milos Raonic na stránkách Davis Cupu (anglicky)
