Mirko Očadlík
Mirko Očadlík | |
---|---|
Narození | 1. března 1904 Holešov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. června 1964 (ve věku 60 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Národnost | česká |
Vzdělání | Univerzita Karlova |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | pedagog, muzikolog, hudební historik, hudební teoretik, hudební kritik a spisovatel literatury faktu |
Znám jako | hudební vědec, kritik a pedagog |
Ocenění | Řád práce (1964) |
Choť | Věra Očadlíková (roz. Balejová) Anna Hostomská |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Mirko Očadlík (1. března 1904 Holešov[1] – 26. června 1964 Praha) byl český hudební vědec, kritik a pedagog. Jeho první manželka, Věra Očadlíková, roz. Balejová, původně právnička, se zabývala překlady klasických ruských autorů. Jeho druhá manželka Anna Hostomská byla známá hudební redaktorka a spisovatelka.
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Roku 1923 odmaturoval na smíchovském reálném gymnáziu[2] Poté vystudoval Právnickou fakultu UK a hudební vědu, historii a estetiku na Filosofické fakultě UK.
Práce v rozhlase
[editovat | editovat zdroj]Po studiu hry na klavír a hudební teorie ve Vídni, kde v mládí žil, studoval muzikologii, estetiku a historii na UK v Praze (disertační prace : Smetanova Libuše). Pracoval v rozhlase v letech 1928–1950: jako tajemník hudebního oddělení, vedoucí hudebního vysílání, referent gramoarchivu a studijního oddělení, od roku 1945 jako programový ředitel. Autor mnoha článků, statí a knih o klasické hudbě (zejména Bedřich Smetana), ale také o hudební moderně. Podílel se na popularizačních pořadech s hudební tematikou (např. Polka jede a Vzpoura gramofonových desek).
Pedagog
[editovat | editovat zdroj]Byl vedoucím teoretické katedry na AMU (1951) a vedoucím katedry hudební vědy na filosofické fakultě UK (1952–1959), kde také zastával v letech 1954–1958 místo děkana; členem řady vědeckých ústavů a v roce 1957 také předsedou Divadelního ústavu.
Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově[3].
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Libuše, vznik Smetanovy opery (1939)
- Ženy v životě Bedřicha Smetany (1941)
- Svět orchestru I. (Klasikové a romantikové,1942, 1956)
- Tvůrce české národní hudby Bedřich Smetana (1945)
- Svět orchestru II. (České orchestrální skladby 1946)
- Smetanovi libretisté (1948)
- Život a dílo Zdeňka Fibicha (1950)
- Rok Bedřicha Smetany (1950)
- Národní divadlo a česká opera (1954)
- Co dalo Švédsko Bedřichu Smetanovi (1956)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Holešov
- ↑ Nyní škola existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.
- ↑ hrob Mirko Očadlíka na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-27.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Aubrecht, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883-2013) , Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-260-6169-4, s. 33.
- Berkovec, J.: K padesátinám Mirko Očadlíka, Hudební rozhledy, 1954, č. 5, s. 112-113. Krejčí, I.: Odešel Mirko Očadlík, Hudební rozhledy, 1964, č. 14, s. 593.
- Dějiny české hudební kultury, 2. díl, Praha 1972, s. 131-132.
- Smolka, J.: Vzpomínka na Mirko Očadlíka. In: Živá hudba 2008, Praha 2008, s. 145-167.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirko Očadlík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mirko Očadlík