Miroslav Hroch

Prof. PhDr. Miroslav Hroch, DrSc., dr. h. c.
Narození	14. června 1932 (92 let) Praha Československo Československo
Povolání	historik a vysokoškolský učitel
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění	čestný doktor
Manžel(ka)	Věra Hrochová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Hroch (* 14. června 1932 Praha) je český historik se zaměřením na problematiku formování moderních národů.

V 50. letech vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se kterou následně spojil takřka celý svůj profesní život. Na počátku 90. let zde vytvořil Seminář obecných a komparativních dějin. Od roku 2000 pak přednášel na Fakultě humanitních studií, kde v letech 2002–2004 vedl společně s prof. Richardem van Dülmenem (Univerzita Saarbrücken) první doktorandské kolegium zaměřené na historii a kulturní antropologii v České republice. Zabývá se dějinami novověku, zejména srovnávacími dějinami národních hnutí v Evropě. Hostoval na univerzitách v Německu, Itálii, USA, Finsku a Litvě. Průběžně zasedá v odborných a vědeckých grémiích a je dopisujícím členem Finské akademie věd. V roce 1997 obdržel čestný doktorát univerzity v Uppsale, později následovaly čestné doktoráty Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberku (2002) a Univerzity Vitolda Velikého v Kaunasu.

Od roku 1984 je v materiálech Státní bezpečnosti veden jako její agent, jeho svazek byl však zničen 8. prosince 1989, krátce po vypuknutí sametové revoluce.^[1]

Jeho manželkou byla česká historička Věra Hrochová.

Hroch se stal mezinárodně uznávanou autoritou svými srovnávacími pracemi o vzniku a vývoji národních hnutí menších národů ve střední, severní a východní Evropě, Hroch ukázal, že toto "národní obrození" všude probíhalo obdobně, i když s časovým posunem, daným hlavně sociálními a politickými podmínkami, a to ve třech fázích.

• První fáze, fáze „A“ (v Čechách 2. pol. 18. stol.) vznikla z romantického nadšení vzdělanců pro čisté, prosté a nezkažené rolnictvo, a pro folklórní „znovuobjevení lidu“. V této době vznikla kulturní základna národních hnutí, která se starala o jazyk, literaturu a kulturu vůbec, zatím si však nekladla žádné politické cíle ani program.

• Ve fázi „B“ začaly vznikat skupiny vzdělanců, které se často opíraly o starší dějiny a věnovaly se kulturní a politické agitaci ve prospěch „národní myšlenky“. Vznikají národní kulturní instituce a jde o jazykovou a kulturní emancipaci těchto národů, které v té době neměly politickou reprezentaci.

• Ve třetí fázi, fázi „C“ získává hnutí masovou podporu, vznikají národní politické strany a hnutí si tak klade i politické cíle. Fáze C může za vhodných politických okolností vyústit ve vznik autonomních národních států.

• Oliver Cromwell (1968)
• Die Vorkämpfer der nationalen Bewegung bei den kleinen Völkern Europas, (1968)
• Obrození malých evropských národů (1970)
• Křižáci v Levantě (s V. Hrochovou 1975, polsky 1992)
• 17. století – krize feudální společnosti? (1976, s J. Petráněm; německy 1981)
• Buržoazní revoluce v Evropě (1981)
• Social Preconditions of National Revival in Europe (1985, 2000)
• Úvod do studia dějepisu (1985)
• Evropská národní hnutí v 19. století (1986)
• Králové, kacíři a inkvizitoři (1987, s A. Skýbovou; německy 1985, anglicky 1987, francouzsky 1988)
• Velká francouzská revoluce a Evropa 1789–1800 (1990, s V. Kubišovou)
• Die Entstehung der Nationalbewegungen in Europa (1750–1849) (1993)
• Křižáci ve Svaté zemi (1996, s V. Hrochovou)
• Na prahu národní existence (1999)
• V národním zájmu (1999)
• In the National Interest. Demands and goals of European national movements of the nineteenth century: a comparative perspective (2000)
• La naturalesa de la nació (2001)
• Malé národy Evropy (2003)
• Ethnonationalismus – eine ostmitteleuropäische Erfindung? (2004)
• Encyklopedie dějin novověku (ved. autor. kolektivu, 2005)
• Dějiny Norska (2005) s H. Kadečkovou a E. Bakke-ovou
• Das Europa der Nationen (2005)
• Národy nejsou dílem náhody (2009)
• řada učebnic
• množství odborných článků

• ČČH představuje. [Zahraniční práce prof. PhDr. Miroslava Hrocha, DrSc.] In: Český časopis historický, 4/1994, s. 817–818. ISSN 0862-6111.
• PELIKÁN, Jan (ed.). K poctě profesora Miroslava Hrocha. Věnováno 65. jubileu prof. Miroslava Hrocha a na počest jeho jmenování doktorem honoris causa Univerzity v Uppsale. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-702-X.
• PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 
• ŘEZNÍK, Miloš; SLEZÁKOVÁ, Ivana (edd.). Nations – identities, historical consciousness. Volume dedicated to Prof. Miroslav Hroch. Praha: Seminář obecných dějin při Ústavu světových dějin FF UK, 1997. ISBN 80-238-2729-4.
• SVOBODA, David. Nations under siege. Interview with historian Miroslav Hroch. In: New Presence. The Prague Journal of Central European Affairs, 4/2004, s. 24–27. ISSN 1211-8303.
• ESPARZA, Daniel. Miroslav Hroch. [rozhovor] In: Tensões Mundiais, 4/2007. s. 34–55. ISSN 1983-5744.
• ŘEZNÍK, Miloš. Miroslav Hroch a evropské studium formování moderního národa. In: Střed. Časopis pro mezioborová studia střední Evropy 19. a 20. století. Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries, 2/2011, s. 82–105. ISSN 1803-9243.
• NEKVAPIL, Jiří. How a historian came to know language. On the 80th birthday of M. Hroch. [rozhovor] In: Slovo a Slovesnost, 2/2012, s. 157–158. ISSN 0037-7031.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Hroch
• Rozhovor pro historický občasník Čelem vzad
• Rozhovor pro magazín New Left Review (léto 2009) (anglicky)
• Rozhovor pro časopis Respekt (47/2008)
• Pořady České televize: Historie.cs 10. 1. 2011; 24. 1. 2012
• Pořady Českého rozhlasu: Osudy; Vstupte!; Studio Česko