Mistrovství světa v šachu
Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886. Spravována je organizací FIDE. Od roku 1993 existoval konkurenční titul mistra světa v šachu od organizace PCA, ke sloučení obou titulů došlo roku 2006.[1] Existují také samostatná mistrovství pro ženy, pro mladistvé do 20 let, pro seniory a pro počítače. Oddělené jsou také mistrovství světa šachu v rapidu, blitz, korespondenčním, v řešením problémů a Fischerových náhodných šachách.
Rekord nejdelšího držení nejvyššího hodnocení (255 měsíců) a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství drží Garri Kasparov.[2] Nejvíce šampionátů (6) vyhráli shodně Emanuel Lasker, Anatolij Karpov a Garri Kasparov. Současným a prvním čínským mistrem světa je Ting Li-žen, který roku 2023 porazil Jana Něpomňaščiho z Ruska.[3] Předchozí šampion Magnus Carlsen z Norska tehdy oznámil, že nebude popáté obhajovat svůj titul.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.
Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.
Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.
Seznam mistrů světa
[editovat | editovat zdroj]
Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)
[editovat | editovat zdroj]| Jméno | Rok | Země |
|---|---|---|
| Luis Ramirez de Lucena | asi 1490– asi 1530 |  Španělsko |
| Pedro Damiano | asi 1512–1544 | .svg){kind=small} Portugalsko |
| Ruy López de Segura | 1560–1575 |  Španělsko |
| Leonardo da Cutri | 1575–1587 |  Neapolské království |
| Paolo Boi | 1587–1598 | Neapolské království |
| Alessandro Salvio | 1598–1619 | Neapolské království |
| Gioacchino Greco | 1619–1634 | Neapolské království |
| Pietro Carrera | 1634–1647 | Neapolské království |
| Legall de Kermeur | asi 1730–1747 |  Francie |
| Francois-André Philidor | 1747–1795 | Francie |
| Verdoni | 1795–1804 |  Itálie /  Francie |
| Alexandre Deschapelles | 1804–1821 | Francie |
| Louis de la Bourdonnais | 1821–1840 |  Francie |
| Pierre Charles Fournier de Saint-Amant | 1840–1843 | Francie |
| Howard Staunton | 1843–1851 |  Anglie |
| Adolf Anderssen | 1851–1858 1860–1866 | .svg){kind=small} Prusko |
| Paul Morphy | 1858–1860 |  USA |
| Wilhelm Steinitz | 1866–1883 |  Rakousko-Uhersko |
| Johannes Zukertort | 1883–1886 |  Velká Británie |
Jednotné mistrovství světa
[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa | Země |
|---|---|---|---|
| 1. | 1886–1894 | Wilhelm Steinitz (1836–1900)[pozn. 1] | Rakousko-Uhersko / USA |
| 2. | 1894–1921 | Emanuel Lasker (1868–1941) |  Německo |
| 3. | 1921–1927 | José Raúl Capablanca (1888–1942) |  Kuba |
| 4. | 1927–1935 | Alexandr Aljechin (1892–1946) | Francie |
| 5. | 1935–1937 | Max Euwe (1901–1981) |  Nizozemsko |
| 1937–1946 | Alexandr Aljechin | Francie | |
| 6. | 1948–1957 | Michail Botvinnik (1911–1995)[pozn. 2] |  SSSR |
| 7. | 1957–1958 | Vasilij Smyslov (1921–2010) | SSSR |
| 1958–1960 | Michail Botvinnik | SSSR | |
| 8. | 1960–1961 | Michail Tal (1936–1992) | SSSR |
| 1961–1963 | Michail Botvinnik | SSSR | |
| 9. | 1963–1969 | Tigran Petrosjan (1929–1984) | SSSR |
| 10. | 1969–1972 | Boris Spasskij (* 1937) | SSSR |
| 11. | 1972–1975 | Robert J. Fischer (1943–2008) | USA |
| 12. | 1975–1985 | Anatolij Karpov (* 1951)[pozn. 3] | SSSR |
| 13. | 1985–1993 | Garri Kasparov (* 1963) | SSSR /  Rusko |
Dva konkurenční tituly
[editovat | editovat zdroj]V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.
| Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa FIDE | Země | Pořadí | Mistr světa PCA/Braingames | Země |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1993–1999 | Anatolij Karpov (* 1951) | Rusko | Garri Kasparov (* 1963) | Rusko | ||
| 1999–2000 | Alexandr Chalifman (* 1966) | Rusko | ||||
| 2000–2002 | Višvanáthan Ánand (* 1969) |  Indie | Vladimir Kramnik (* 1975) | Rusko | ||
| 2002–2004 | Ruslan Ponomarjov (* 1983) |  Ukrajina | ||||
| 2004–2005 | Rustam Kasimdžanov (* 1979) |  Uzbekistán | ||||
| 2005–2006 | Veselin Topalov (* 1975) |  Bulharsko |
Znovusjednocení
[editovat | editovat zdroj]
Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.
| Pořadí | Roky, kdy byl mistrem světa | Mistr světa | 2. místo |
|---|---|---|---|
| 14. | 2006–2007 | Vladimir Kramnik (* 1975) | Veselin Topalov (2006) |
| 15. | 2007–2013 | Višvanáthan Ánand (* 1969) | Vladimir Kramnik (2007, 2008) Boris Gelfand (2007, 2012) Veselin Topalov (2010) |
| 16. | 2013–2023 |  Magnus Carlsen (* 1990) | Višvanáthan Ánand (2013, 2014) Sergej Karjakin (2016) Fabiano Caruana (2018) Jan Něpomňaščij (2021) |
| 17. | od 2023 |  Ting Li-žen (*1992) | Jan Něpomňaščij (2023) |
Mistrovství světa v šachu podrobně
[editovat | editovat zdroj]Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937
[editovat | editovat zdroj]Turnaj o mistra světa v roce 1948
[editovat | editovat zdroj]Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.
| Hráč | Botvinnik | Smyslov | Keres | Reshevsky | Euwe | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Michail Botvinnik | * * * * * | ½ ½ 1 ½ ½ | 1 1 1 1 0 | 1 ½ 0 1 1 | 1 ½ 1 ½ ½ | 14 |
| Vasilij Smyslov | ½ ½ 0 ½ ½ | * * * * * | 0 0 ½ 1 ½ | ½ ½ 1 ½ ½ | 1 1 0 1 1 | 11 |
| Paul Keres | 0 0 0 0 1 | 1 1 ½ 0 ½ | * * * * * | 0 ½ 1 0 ½ | 1 ½ 1 1 1 | 10½ |
| Samuel Reshevsky | 0 ½ 1 0 0 | ½ ½ 0 ½ ½ | 1 ½ 0 1 ½ | * * * * * | 1 ½ ½ 1 1 | 10½ |
| Max Euwe | 0 ½ 0 ½ ½ | 0 0 1 0 0 | 0 ½ 0 0 0 | 0 ½ ½ 0 0 | * * * * * | 4 |
Mistrovství po roce 1948
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Místo, rok a formát mezipásmového turnaje | Postupující z mezipásmového turnaje | Nasazeni do turnaje kandidátů | Systém kandidátského turnaje | Vítěz turnaje kandidátů | Obhájce titulu | Výsledek mistrovství světa |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1948–51 | Saltsjöbaden 1948 20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje | Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij) | Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine) | Budapešť 1950 10 hráčů, každý s každým dvoukolově | Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému) | Botvinnik | Moskva 1950 Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul |
| 1951–54 | Stockholm 1952 21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo | Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, Gligorič | Bronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948) | Zurich 1953 15 hráčů, každý s každým dvoukolově | Smyslov | Botvinnik | Moskva 1954 Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul |
| 1954–57 | Göteborg 1955 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo | Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, Spasskij | Smyslov | Amsterdam 1956 10 hráčů, dvoukolově každý s každým | Smyslov | Botvinnik | Moskva 1957 Smyslov vyhrál 12½:9½ |
| 1958 | odvetný zápas | Botvinnik | Smyslov | Moskva 1958 Botvinnik vyhrál 12½:10½ | |||
| 1958–60 | Portorož 1958 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, Fischer | Smyslov, Keres | Jugoslávie 1959 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým | Tal | Botvinnik | Moskva 1960 Tal vyhrál 12½:8½ |
| 1961 | odvetný zápas | Botvinnik | Tal | Moskva 1961 Botvinnik vyhrál 13–8 | |||
| 1961–63 | Stockholm 1962 23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Fischer, Geller, Petrosjan, Korčnoj, Filip, (Stein*), Benko | Tal, Keres | Curaçao 1962 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým | Petrosjan | Botvinnik | Moskva 1963 Petrosjan vyhrál 12½:9½ |
| 1964–66 | Amsterdam 1964 24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Smyslov, Larsen, Spasskij, Tal, (Stein*), (Bronštejn*), Ivkov, Portisch | Keres, (Botvinnik), Geller | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Spasskij | Petrosjan | Moskva 1966 Petrosjan vyhrál 12½:11½ |
| 1967–69 | Súsa 1967 23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Larsen, Korčnoj, Geller, Gligorić, Portisch, Reshevsky | Spasskij, Tal | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Spasskij | Petrosjan | Moskva 1969 Spasskij vyhrál 12½:10½ |
| 1970–72 | Palma de Mallorca 1970 24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo | Fischer, Larsen, Geller, Hübner, Taimanov, Uhlmann | Petrosjan, Korčnoj | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Fischer | Spasskij | Reykjavík 1972 Fischer vyhrál 12½:8½ |
| 1973–75 | Leningrad 1973 Petropolis 1973 v každém turnaji 18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovali | Korčnoj, Karpov, Byrne; Mecking, Portisch, Polugajevskij | Spasskij, Petrosjan | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Karpov | Fischer | Karpov vyhrál kontumačně |
| 1976–78 | Biel 1976 Manila 1976 Dvakrát 20 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého | Larsen, Petrosjan, Portisch; Mecking, Polugajevskij, Hort | Korčnoj, (Fischer), Spasskij | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Korčnoj | Karpov | Baguio City 1978 Karpov vyhrál 6:5 (remízy se nepočítaly) |
| 1979–81 | Riga 1979 Rio de Janeiro 1979 Po 18 hráčích, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého | Tal, Polugajevskij, Adorján; Portisch, Petrosjan, Hübner | Korčnoj, Spasskij | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Korčnoj | Karpov | Merano 1981 Karpov vyhrál 6:2 (remízy se nepočítaly) |
| 1982–85 | Las Palmas 1982 Moskva 1982 Toluca 1982 Třikrát 14 hráčů, jednokolově každý s každým; 2 se kvalifikovalo z každého | Ribli, Smyslov; Kasparov, Běljavskij; Portisch, Torre | Korčnoj, Hubner | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Kasparov | Karpov | Moskva 1984 Nedokončený zápas přerušen po 48 partiích, kdy Karpov vedl 5:3; Moskva 1985 Kasparov vyhrál v opakovaném zápasu 13:11 |
| 1986 | opakovaný zápas | Karpov | Kasparov | Londýn/Leningrad 1986 Kasparov vyhrál 12½:11½ | |||
| 1985–87 | Biel 1985 Taxco 1985 Tunis 1985 Třikrát 16–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 4 se kvalifikovalo z každého | Vaganian, Seirawan, Sokolov, Short; Timman, Nogueiras, Tal, Spraggett; Jusupov, Běljavskij, Portisch, Černin | Karpov, Korčnoj, Ribli, Smyslov, Spasskij | Montpellier 1985 16 player tournament; top 4 (Jusupov, Vaganian, Sokolov, Timman) hráli vyřazovací zápasy; vítěz (Sokolov) played Karpov | Karpov | Kasparov | Sevilla 1987 Remíza 12:12, Kasparov obhájil titul |
| 1988–90 | Subotica 1988 Szirák 1988 Záhřeb 1988 Třikrát 17–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého | Sax, Short, Speelman; Salov, Hjartarson, Portisch; Korčnoj, Seirawan, Ehlvest | Karpov, Sokolov, Timman, Vaganian, Jusupov, Spraggett | 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) | Karpov | Kasparov | New York/Lyon 1990 Kasparov vyhrál 12½:11½ |
| 1991–93 | Manila 1990 64 hráčů švýcarský systém, 11 se kvalifikovalo | Gelfand, Ivančuk, Ánand, Sax, Short, Korčnoj, Hübner, Nikolić, Judasin, Dolmatov, Drejev | Karpov, Timman, Jusupov, Speelman | 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) | Short | Kasparov | Kasparov porazil Shorta 13:8 pod hlavičkou PCA; Karpov porazil Timman 12½:8½ pod hlavičkou FIDE |
| 1993–95 (PCA) | Groningen 54 hráčů švýcarský systém, 7 se kvalifikovalo | Adams, Ánand, Kamsky, Kramnik, Tivjakov, Gulko, Romanišin | Short | 8 hráčů, vyřazovací zápasy | Ánand | Kasparov | New York 1995 Kasparov vyhrál 10½:7½ |
| 1993–96 (FIDE) | Biel 1993 73 player švýcarským systémem, 10 se kvalifikovalo | Gelfand, Van der Sterren, Kamsky, Chalifman, Adams, Judasin, Salov, Lautier, Kramnik, Ánand | Timman, Jusupov | 12 hráčů hrálo dvoukolově vyřazovací zápasy; pak se Karpov připojil ke 3 (Gelfand, Kamsky, Salov) následovaly vyřazovací zápasy | Karpov, Kamsky (finalisté) | Elista 1996 Karpov vyhrál 10½:7½ | |
| 1997–98 (FIDE) | Groningen 1997 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Ánand | Karpov | Lausanne 1998 Remíza 3–3; Karpov vyhrál rapid playoff 2–0 | |||
| 1998 (Classical) | None | Kramnik, Širov | Cazorla 1998 match | Širov vyhrál 5½:3½ | Kasparov | zápas se neuskutečnil | |
| 1999 (FIDE) | Las Vegas 1999 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Chalifman, Akopjan (finalisté) | Las Vegas 1999 Chalifman vyhrál 3½:2½ | ||||
| 2000 (Classical) | None | Kramnik | None | Kasparov | Londýn 2000 Kramnik vyhrál 8½:6½ | ||
| 2000 (FIDE) | Nové Dillí 2000 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Ánand, Alexej Širov (finalisté) | Teherán 2000 Ánand vyhrál 3½:½ | ||||
| 2001–2002 (FIDE) | Moskva 2001 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Ponomarjov, Ivančuk (finalisté) | Moskva 2002 Ponomarjov vyhrál 4½:2½ | ||||
| 2002–2004 (Classical) | None | Barejev, Adams, Leko, Morozevič, Topalov, Širov, Gelfand, Lutz | Dortmund 2002 Dvě skupiny po 4 hráčích dvoukolově; postoupili 2 z každé skupiny, hráli dvoukolově vyřazovací zápasy | Leko | Kramnik | Brissago 2004 remíza 7:7, Kramnik obhájil titul | |
| 2004 (FIDE) | Tripolis 2004 7 kol, minizápas, vyřazovací systém | Adams, Kasimdžanov (finalisté) | Tripolis 2004 klasické partie 3:3; Kasimdžanov vyhrál rapid tie-break 1½:½ | ||||
| 2005 (FIDE) | None | Adams, Kasimdžanov (FIDE 2004 finalisté); Leko, (Kramnik) (Classical 2004 finalisté); Ánand, Topalov, Morozevič, (Kasparov), Svidler, Polgárová (na rating) | San Luis 2005 8 hráčů, dvoukolově | Topalov | |||
| 2006 | Sjednocující zápas mezi FIDE šampiónem (Topalov) a PCA šampiónem (Kramnik) | Elista 2006 remíza 6–6, Kramnik vyhrál rapid 2½:1½ | |||||
| 2007 | Chanty-Mansijsk 2005 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém; prvních 10 kvalifikováno | Aronian, Barejev, Carlsen, Gelfand, Gurevič, Griščuk, Kamsky, Malachov, Ponomarjov, Rubljovskij | Kasimdžanov (2004 FIDE Champion); Leko, Adams, Polgárová, Širov, Bacrot (na rating) | Elista 2007 16 hráčů, dvoukolové vyřazovací zápasy, 4 se kvalifikovali | Aronian, Gelfand, Griščuk, Leko | Kramnik (2006 Champion), Ánand, Svidler, Morozevič (za umístění 2.–4. roku 2005) | Mexico City 2007 1. Ánand 9/14 |
| 2008 | Kramnik měl právo odvety | Kramnik | Ánand | Bonn 2008 zápas na 12 partií Ánand vyhrál 3:1 (=7) | |||
| 2010 | Světový pohár v šachu 2007 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém | Kamsky | Topalov (přímo do zápasu vyzyvatelů) | 1:3 (=3) | Topalov | Ánand | Sofie 2010 zápas na 12 partií Ánand vyhrál 3:2 (=7) |
| 2012 | Světový pohár v šachu 2009 (SP) a Grand Prix v šachu 2008–2010 (GP) | Gelfand (SP), Aronjan, Griščuk, Radžabov (GP) | Kamsky (poražený ze zápasu kandidátů 2009), Topalov (poražený ze zápasu MS 2012), Kramnik (ze světového žebříčku), Mameďjarov (divoká karta pořadatele) | Kazaň 2011 vyřazovací systém minizápasů (na čtyři, finále na šest partií) | Gelfand | Ánand | Moskva 2012 zápas na 12 partií Ánand vyhrál po tie-breaku (zápas +1 -1 =10, tie-break +1 -0 =3) |
| 2013 | Světový pohár v šachu 2011 minizápasy, vyřazovací systém | Svidler, Griščuk, Ivančuk | Gelfand (poražený ze zápasu MS 2012), Carlsen, Aronjan, Kramnik (všichni ze světového žebříčku), Radžabov (divoká karta pořadatele) | Londýn 2013 dvoukolový turnaj každý s každým | Carlsen | Ánand | Čennaí 2013 zápas na 12 partií Carlsen vyhrál 6½:3½ (+3 -0 =7) |
| 2014 | Ánand (poražený ze zápasu MS 2013), Kramnik, Andrejkin (oba finalisté Světového poháru 2013), Topalov, Mamedjarov (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2012-2013), Aronjan, Karjakin (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Svidler (divoká karta pořadatele) | Chanty-Mansijsk 2014 dvoukolový turnaj každý s každým | Ánand | Carlsen | Soči 2014 zápas na 12 partií Carlsen vyhrál 6½:4½ (+3 -1 =7) | ||
| 2016 | Ánand (poražený ze zápasu MS 2014), Karjakin, Svidler (oba finalisté Světového poháru 2015), Caruana, Nakamura (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2014-2015), Topalov, Giri (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Aronjan (divoká karta pořadatele) | Moskva 2016 dvoukolový turnaj každý s každým | Karjakin | Carlsen | New York 2016 12 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál po tie-breaku (klasické 6:6 (+1 -1 =10), tie-break 3:1 (+2 -0 =2)) | ||
| 2018 | Karjakin (poražený ze zápasu MS 2016), Aronjan, Ting (oba finalisté Světového poháru 2017), Mamedjarov, Griščuk (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2017), Caruana, So (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Kramnik (divoká karta pořadatele) | Berlín 2018 dvoukolový turnaj každý s každým | Caruana | Carlsen | Londýn 2018 12 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál po tie-breaku: klasické 6:6 (+0 -0 =12), tie-break 3:0 (+2 -0 =2) | ||
| 2021 | Caruana (poražený ze zápasu MS 2018), | Jekatěrinburg 2020/2021 dvoukolový turnaj každý s každým turnaj byl 26. března 2020 přerušen kvůli pandemii covidu-19, zbývající zápasy byly odehrány až o rok později v dubnu 2021 | Něpomňaščij | Carlsen | Dubaj 2021 14 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál 7½:3½ (+4 -0 =7) již v 11. partii | ||
| 2023 | Něpomňaščij (poražený ze zápasu MS 2021), Radžabov nominován FIDE, Duda, | Madrid 2022 dvoukolový turnaj každý s každým | Něpomňaščij, Ting | Carlsen odmítl obhajovat titul, proto proti sobě nastoupili vítěz a druhý z turnaje kandidátů | Astana 2023 14 partií klasicky, případně tie-break rapid, Ting vyhrál po tie-breaku: klasické 7:7 (+3 -3 =8), tie-break 2½:1½ (+1 -0 =3) | ||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.
- ↑ V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.
- ↑ V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Začíná zápas o titul šachového mistra světa, po deseti letech bez Carlsena. Sport.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ The chess games of Garry Kasparov [online]. Chessgames.com. Dostupné online.
- ↑ Ting Li-žen je po vítězném tie breaku prvním čínským mistrem světa v šachu. iDNES.cz [online]. 2023-04-30. Dostupné online.
- ↑ Začíná boj o šachový trůn, po deseti letech poprvé bez Carlsena. iDNES.cz [online]. 2023-04-07. Dostupné online.
- ↑ Šachový velmistr Karjakin dostal za schvalování invaze půlroční distanc. sport.cz [online]. Seznam.cz, 21. 3. 2022 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v šachu na Wikimedia Commons - chessgraphs.com – compare FIDE rating histories of chess World Champions
- Mark Weeks – stránky o mistrovství světa v šachu (anglicky)
- Rozhovor s V. Kramnikem o předchozích mistrech světa (anglicky)
- Oficiální stránky FIDE
