Moštěnka

Moštěnka
Moštěnka v obci Žalkovice
Základní informace
Délka toku	45,6 km
Plocha povodí	354,6[1] km²
Průměrný průtok	1,23 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-12-02-072
Pramen
úbočí Kelčského Javorníku (Hostýnské vrchy) 49°23′46,95″ s. š., 17°45′25,88″ v. d. 784,7 m n. m.
Ústí
do Moravy u Kroměříže 49°19′3,2″ s. š., 17°23′8,3″ v. d. 189,3 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Zlínský kraj - Osíčko, Vítonice), (Olomoucký kraj - Žákovice, Radkova Lhota, Radkovy, Dřevohostice, Turovice, Domaželice, Čechy, Prusy, Beňov, Horní Moštěnice, Říkovice, Žalkovice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moštěnka je levostranný přítok řeky Moravy, který protéká Olomouckým a Zlínským krajem v České republice. Říčka je 45,6 km dlouhá. Plocha jejího povodí měří 354,6 km².

Na dolním toku v oblasti Hané byla Moštěnka označována též jako Stvola, tedy názvem jednoho z druhů vrby. Od Dřevohostic k Býškovicím byla známa jako Býškovica, v pozdější době byla řeka od Dřevohostic k Žákovicích nazývána Blazický a dál proti proudu Žákovický potok. Od pramene k Žákovicím se užíval i název Mařatka a u Horního Újezdu byla říčka známa jako Černý potok. Jméno Moštěnka je u dolního toku zaznamenáno již na listech prvního vojenského mapování v 60. letech 18. století. Tento název pro celý tok řeky od soutoku s Bystřičkou v Dřevohosticích užívá i holešovské hejtmanství v roce 1880.^[2]

Pramení východně od města Bystřice pod Hostýnem na západním úbočí Kelčského Javorníku (864 m), který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, v nadmořské výšce 784,7 m. V Dřevohosticích se do ní vlévá říčka Bystřička a v Domaželicích Šišemka. Poté se stáčí na jih. Před Kroměříží se stéká s Malou Bečvou, a poté se vlévá do Moravy v nadmořské výšce 189,3 m.

• levé – Blazický potok, Bystřička, Kozrálka, Dobrčický potok, Rumza
• pravé – Býškovický potok, Dolnonětčický potok, Šišemka, Podolský potok, Tučínský potok, Malá Bečva

Průměrný průtok u ústí činí 1,23 m³/s.

Povodí Moštěnky bylo v minulosti mnohokrát citelně zasaženo povodněmi. Zaznamenány byly především ničivé záplavy v letech 1593, 1750, 1792, 1813, 1858, 1893 a 1897. Aby se předešlo ničivým katastrofám, došlo na počátku 20. století k regulaci jejího toku. Nejvíce se o tehdejší úpravu koryta zasloužil kroměřížský starosta a poslanec moravského zemského sněmu Vojtěch Kulp, který pro tento účel založil i místní Vodní družstvo.^[3]

Přesto se však Moštěnka dál vylévá ze svých břehů. Připomínány jsou povodňové vlny v letech 1904, 1910, 1911, 1913, 1926, 1938, 1939, 1940 a 1947.^[2] Nejhorší povodně však zasáhly celé povodí Moravy během záplav v roce 1997.

Obce, kolem kterých říčka protéká, se sdružují do tzv. Mikroregionu Moštěnka. Celkem je v mikroregionu 22 obcí: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Křtomil, Líšná, Lipová, Nahošovice, Podolí, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Říkovice, Stará Ves, Turovice, Věžky, Vlkoš a Želatovice. Obce vyvíjí tuto společnou aktivitu především kvůli turistickému ruchu.

• 
  Moštěnka v Dřevohosticích
• 
  Most přes řeku v Dřevohosticích
• 
  Moštěnka u obce Čechy
• 
  Moštěnka v Horní Moštěnici
• 
  Moštěnka v Říkovicích

• POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích na povodí vodních toků Moštěnky, Juhyně, Bystřičky, Rusavy, Mojeny, Dřevnice. [s.l.]: [s.n.], 2003. 132 s. ISBN 80-239-0991-6. Kapitola Povodí Moštěnky a její přítoky, s. 29–31. 
• ŠINDELÁŘOVÁ, Irena. Tepny krajiny : putování podél řek za památkami, přírodou a lidmi Olomouckého kraje. Olomouc: Poznání, 2007. 259 s. ISBN 978-80-86606-60-6. Kapitola Moštěnka, s. 188–197. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moštěnka na Wikimedia Commons
• Hydrologický seznam povodí vodních toků ČR Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine.
• Základní charakteristiky toku Moštěnka a jeho povodí