Moskevský čas

Moskevský čas (zkratkou MSK) je časové pásmo v Rusku, které pokrývá téměř celou jeho evropskou část s výjimkou Kaliningradské oblasti a sedmi federálních subjektů (Astrachaňská oblast, Samarská oblast, Udmurtsko, Uljanovská oblast, Permský kraj, Baškirsko, Orenburská oblast) mezi Volhou a Uralem. Čas je definován zákonem Ruské federace č. 248-ФЗ z 21. července 2014^[1] jako UTC+3.

Na významné části vymezeného území čas neodpovídá místnímu střednímu slunečnímu času a předbíhá se oproti němu, a to až o 1 hodinu. Sezónní změna času není zavedena.

Na západě na něj navazuje východoevropský čas, na východě samarský a jekatěrinburský čas.

Moskevský čas byl definován v r. 1924, kdy byl v celém Sovětském svazu zaveden pásmový čas. Sloužil k určení všech 11 časových pásem v Sovětském svazu a jeho nastavení bylo UTC+2. Přitom Moskva se svojí délkou 37°37′12″ má odpovídající střední sluneční čas UTC+2:30:28,8, tedy leží prakticky na rozhraní pásem UTC+2 a UTC+3. Dekretem Rady lidových komisařů ze dne 16. června 1930 se Moskevský čas posunul o hodinu dopředu na UTC+3.^[2] Pomineme-li periodické přechody na letní čas zavedené od r. 1981, platila tato hodnota až do 29. září 1991, kdy byla stanovena na UTC+2. Ovšem již 19. ledna 1992 byl Moskevský čas navrácen do předchozího stavu UTC+3. Přitom došlo k významným změnám hranic mezi pásmy, takže Moskevský čas začal platit na naprosté většině evropské části Ruska.

Zákonem Ruské federace č. 107-ФЗ z 3. června 2011^[3] byl zrušen návrat z letního času, čímž byl čas trvale posunut o hodinu dopředu na UTC+4. Současný stav UTC+3 platí od října 2014 a přitom došlo ke zmenšení oblasti o Udmurtsko a Samarskou oblast. Územní rozsah se od té doby zmenšuje přechodem východně ležících oblastí na UTC+4: jde o Astrachaňskou a Uljanovskou oblast (od roku 2016) a Volgogradskou oblast (pouze v období mezi roky 2018 a 2020). V některých publikacích lze dosud nalézt nesprávnou hodnotu Moskevského času jako UTC+4.

Moskevský čas platí v následujících federálních subjektech:^[1]

• Severozápadní federální okruh
  • Archangelská oblast
  • Karélie
  • Komijská republika
  • Leningradská oblast
  • Murmanská oblast
  • Něnecký autonomní okruh
  • Novgorodská oblast
  • Petrohrad
  • Pskovská oblast
  • Vologdská oblast
• Centrální federální okruh
  • Bělgorodská oblast
  • Brjanská oblast
  • Ivanovská oblast
  • Jaroslavská oblast
  • Kalužská oblast
  • Kostromská oblast
  • Kurská oblast
  • Lipecká oblast
  • Moskevská oblast
  • Moskva
  • Orelská oblast
  • Rjazaňská oblast
  • Smolenská oblast
  • Tambovská oblast
  • Tulská oblast
  • Tverská oblast
  • Vladimirská oblast
  • Voroněžská oblast
• Povolžský federální okruh:
  • Čuvašsko
  • Kirovská oblast
  • Marijsko
  • Mordvinsko
  • Nižněnovgorodská oblast
  • Penzenská oblast
  • Tatarstán
• Jižní federální okruh
  • Adygejsko
  • Kalmycko
  • Krasnodarský kraj
  • Republika Krym^{[p 1]}
  • Rostovská oblast
  • Sevastopol^{[p 1]}
  • Volgogradská oblast
• Severokavkazský federální okruh
  • Čečensko
  • Dagestán
  • Ingušsko
  • Kabardsko-Balkarsko
  • Karačajsko-Čerkesko
  • Severní Osetie-Alanie

Na základě vládní vyhlášky z 8. ledna 1992 č. 23 se moskevský čas používá po celém Rusku ve spojích a dopravě^[4] s výjimkou letecké, kde se od r. 1993 užívá světový čas.^[5] Přitom v Kaliningradské oblasti používaly osobní vlaky místní čas až do roku 2005.^[6]

Moskevský čas se rovněž používá u všech kosmických letů, jakož i ruských kosmických center na zemi.^[7]

V některých sídlech úzce spjatých se železnicí se používá moskevský čas, přestože leží v jiné časové zóně. Příkladem je městys Beďauš v Čeljabinské oblasti, kde oficiálně platí MSK+2.^[8]

• (rusky) Přesný Moskevský čas