Stejnokřídlice

Možná hledáte: rod Calopteryx, česky též motýlice.
Jak číst taxoboxStejnokřídlice
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádvážky (Odonata)
Podřádstejnokřídlice (Zygoptera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stejnokřídlice[1], někdy též zvané motýlice, (Zygoptera) jsou podřád hmyzího řádu vážek (Odonata). Na celém světě jich existuje asi 2753 druhů.[2] V Česku se vyskytuje 25 druhů stejnokřídlic, z nichž je šest kriticky ohrožených a jedna vymizelá (šidélko přilbovité).

Mají dva skoro stejné páry předních a zadních křídel, na rozdíl od podřádu různokřídlice (Anisoptera), které mají oba páry křídel více odlišné. Oči mají daleko od sebe. Jsou štíhlé, s protáhlým zadečkem.

Nymfy (larvy) stejnokřídlic mají na konci zadečku tři protáhlé výrůstky sloužící k plavání. Nymfám mohou dorůstat ztracené končetiny (regenerace), i když už nebývají tak dokonalé jako původní.[3]

Létají poměrně pomalu, často usedají na vegetaci. Stejnokřídlice se vyvíjejí proměnou nedokonalou. Pohlavní orgány mají umístěny na konci zadečku. Sameček má ještě mezi druhým a třetím článkem umístěn kopulační orgán, na který před kopulací přenáší spermie z pohlavního orgánu.

Motýlice při páření; modře zbarvený je sameček, samička je žluto-zelená

Vajíčka kladou obvykle zadečkem ponořeným několik centimetrů do vody. Některé druhy kladou vajíčka do větví u břehu nebo do rostlin. Při kladení vajíček samec často přidržuje samičku za hlavou, a to klíšťkami, které má na konci zadečku, a létají v tandemu.

Z vajíčka se nejprve vylíhne prelarva (pronymfa) bez funkčních nohou. Po několika sekundách, někdy až hodinách se promění v larvu prvního instaru. Larva žije ve vodě. Živí se dravě, většinou larvami drobného hmyzu. K lovení kořisti má tzv. masku kterou dokáže vymrštit, uchopit do ní kořist a přitáhnout k ústům. Larvy se svlékají 7–15×.

Když larva doroste, vylézá na souš, převážně se přichytává na vegetaci a líhne se z ní dospělec. Živí se létajícím hmyzem. Po několika dnech, někdy i měsíci je připravena k páření.

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. ZELENÝ, Jiří; HANEL, Lubomír. Vážky. Výzkum a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2000. ISBN 80-86327-09-4. S. 7. 
  2. a b SCHORR, Martin; LINDEBOOM, Martin; PAULSON, Dennis. Slater Museum of Natural History [online]. Tacoma: University of Puget Sound, 08-2007 [cit. 2009-08-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. OBENBERGER, Jan. Entomologie IV. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1958. S. 261–263. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hanel, Lubomír. Vážky Podblanicka 1. vyd. Vlašim : Český svaz ochránců přírody, 1999 : Muzeum okresu Benešov. 96 s. ISBN 80-86327-07-8.
  • Zahradník, Jiří, Severa, František. Hmyz. Ilustroval František Severa. 2. vyd. Praha : AVENTINUM, 2004. 326 s. ISBN 80-86858-36-7.
  • FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. PDF

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]