Listopadová revoluce (Německo)

Listopadová revoluce
konflikt: Důsledky první světové války
Barikády spartakovců, rok 1919
Barikády spartakovců, rok 1919

Trvání3. listopad 191811. srpen 1919
MístoNěmecko
Výsledekabdikace císaře Viléma II. Pruského,
potlačení komunistického povstání spartakovců,
nastolení Výmarské republiky
Strany
Svobodná socialistická republika Německo „Svobodná socialistická republika Německo“ republiky rad:

podpora:
RSFSR Rusko

Německá říšeNěmecká říše Německá říše (1918)
Německá říše Výmarská republika (19181919)

podpora:
Francouzská republika Francie

Velitelé
Německá říšeNěmecká říše Friedrich Ebert

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Listopadová revoluce (německy Novemberrevolution) byla revoluce v Německu v letech 19181919, která svrhla Německém císařství a nastolila parlamentní demokracii nazývanou Výmarská republika.

Revoluce začala 3. listopadu 1918, dosáhla odstoupení císaře Viléma II., nastolení demokracie a akceptovala ukončení první světové války podepsáním příměří. V roce 1919 byly uspořádány volby, poraženi komunističtí radikálové a revoluce byla zakončena 11. srpna 1919, kdy vešla v platnost Výmarská ústava.

Pravicovými odpůrci, zejména nacisty, byla revoluce líčena jako zrada německého národa a dýka vražená do zad.

Soustružník Johann Lehner zajatý jednotkou Freikorps krátce před svou popravou. Nesprávně jej považovali za člena bavorského povstání. Květen 1919.

Za počátek revoluce se pokládá vzpoura námořníků v Kielu.

Revoluci podněcovaly radikální levicové skupiny, mj. Spartakovci, které prosazovaly program lidové revoluce. Zprvu bylo cílem okamžitě ukončit ještě trvající válku a svrhnout monarchii, posléze pak i republikánskou vládu vedenou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Povstání spartakovců (lednové berlínské povstání roku 1919) mělo za cíl vytvořit předpoklady pro socialistickou revoluci inspirované ruskou říjnovou revolucí 1917. Po vzoru ruských sovětských republik („republik sovětů“) byly zakládány republiky rad, z nichž nejvýznamnější Bavorská republika rad byla zlikvidována po několika týdnech na začátku května 1919.

I po ustanovení republiky během prvních let, kdy zemi provázela poválečná krize a hyperinflace, probíhaly další – neúspěšné – snahy o revoluční změnu politiky Německa. Ze strany komunistických radikálů to bylo povstání v Porúří 1920, březnová akce 1921 a německý říjen 1923. Ze strany pravicových radikálů to byl Kappův puč 1920, který měl obnovit předrevoluční pořádky, a Hitlerův pivní puč 1923.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]