Neutralita

Tento článek je o neutralitě států. Další významy jsou uvedeny na stránce Neutralita (rozcestník).
     Neutrální země
     Země považující se za neutrální
     Země neutrální v minulosti

Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace. Odlišuje se od stavu nebojující země, která však může nepřímo podporovat jednu válčící stranu, nebo od politických konceptů izolacionismu a nezúčastněných zemí.

Neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská úmluva z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války. K neutrálním evropským zemím dnes patří Irsko, Rakousko, Malta a Švýcarsko.

Jediný neutrální asijský stát je Turkmenistán a jediný neutrální americký stát je Panama.

Státy, které se považují za neutrální je Ghana, Mexiko, Mongolsko, Moldavsko, Srbsko, Rwanda, Haiti, Vatikán, Uzbekistán, Singapur a Kostarika.

Švédsko a Finsko bylo neutrální do roku 2022 než podaly státy ve stejném roce přihlášku a připojení k NATO.

Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou.[zdroj?] Standardní členství v OSN neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit rezoluci Rady bezpečnosti.

Práva a zodpovědnosti neutrální mocnosti

[editovat | editovat zdroj]

Znepřátelené strany nemohou vpadnout na neutrální území[1] a jakékoliv podobné snahy nejsou kompromisem neutrality.[2]

Neutrální moc musí zabránit vojskům znepřátelených stran vstoupit na své území.[3] Rozdíl je u prchajících válečných vězňů.[4] Armády válečných stran v neutrálním státě nemohou nabírat vojáky[5], ale obyvatelé mohou jít do zahraničí a tam narukovat.[6] Armádní vybavení (osoby ani materiál) znepřátelených stran nemohou být převáženy přes neutrální území.[7] Rozdíl je u zraněných osob.[8] Neutrální mocnost může zásobovat komunikačními zařízeními válečné strany (zprostředkovávat)[9], ale nemůže zásobovat válečným materiálem [10], ačkoli není třeba se vyhýbat exportu takového materiálu.[11]

Válečná loď (námořnictva) může použít neutrální přístav (přístav neutrálního státu) na max. 24 hodin, ačkoliv domácí strana (přístavu) si může zavést rozdílné omezení.[12] Výjimky jsou při nutných opravách, kde je povoleno minimum času potřebného k tomu, aby se plavidlo vrátilo na moře [13], nebo pokud je v přístavu i plavidlo opačné znepřátelené strany. Tehdy musí mít 1 loď náskok 24hodin.[14]

Válečná loď jedné strany zajata druhou stranou ve vodách neutrální mocnosti musí být vydána druhou stranou neutrálnímu státu, což se váže i na posádku dané lodě.[15]

Švýcarsko

[editovat | editovat zdroj]

Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána.

Od dob studené války je však – ostatně jako i u jiných zemí, viz např. Francie, SSSR, Velká Británie – kritizována jeho spolupráce s nacistickým Německem. U Švýcarska jsou uváděny: uzavírání hranic před uprchlíky, vracení Židů zpravidla od hranic, vydávání majetku Židů pod nacistickým tlakem, zatajení a přivlastnění si bankovních kont Židů, kteří zahynuli při holocaustu[16].

  1. Haagské úmluvy, §5 odst. 1
  2. Haagské úmluvy, §5 odst. 10
  3. Haagské úmluvy, §5 odst. 11
  4. Haagské úmluvy, §5 odst. 13
  5. Haagské úmluvy, §5 odst. 4,5
  6. Haagské úmluvy, §5 odst. 6
  7. Haagské úmluvy, §5 odst. 2
  8. Haagské úmluvy, §5 odst. 14
  9. Haagské úmluvy, §5 odst. 8
  10. Haagské úmluvy, §13 odst. 6
  11. Haagské úmluvy, §13 odst. 7
  12. Haagské úmluvy, §13 odst. 12
  13. Haagské úmluvy, §13 odst. 14
  14. Haagské úmluvy, §13 odst. 16
  15. Haagské úmluvy, §13 odst. 3
  16. http://www.fronta.cz/svycarsko-za-valky-skutecne-neutralni

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]