Obaleň
Obaleň | |
---|---|
Obaleň páchnoucí (Ocotea foetens) na Madeiře | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
Čeleď | vavřínovité (Lauraceae) |
Rod | obaleň (Ocotea) Aubl., 1775 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obaleň[1] (Ocotea) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi vavřínovité. Jsou to stálezelené stromy a keře se střídavými jednoduchými listy a drobnými květy v bohatých květenstvích. Plodem je bobule podepřená číškou, vzhledově často připomínající žalud. Květy jsou opylovány hmyzem, semena rozšiřují především plodožraví ptáci. Rod zahrnuje asi 530 druhů a je rozšířen v Latinské Americe, Africe, Kanárských ostrovech a Madagaskaru. Některé druhy obalení jsou vyhledávány a těženy pro kvalitní a tvrdé dřevo, z jiných se získávají silice nebo mají význam v domorodé medicíně.
Rod Ocotea je součástí skupiny morfologicky velmi podobných rodů, nazývané Ocotea complex, s centrem diverzity v nížinné Amazonii. Taxonomie této skupiny není dosud dořešená a rod Ocotea čeká na revizi založenou na fylogenetických analýzách.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Obaleně jsou stálezelené nebo vzácně i opadavé stromy a keře. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Listy jsou střídavé (výjimečně nahloučené na koncích větví), celokrajné, nejčastěji oválné, někdy vejčité nebo obvejčité, často s drobnými žlázkami. Žilnatina je zpeřená nebo vzácněji triplinervní (tvořená 3 hlavními žilkami jdoucími od báze k vrcholu). Květenství jsou mnohokvětá, úžlabní, latovitá a 2-3x větvená. Květy jsou malé, povětšinou bílé, zelené nebo nažloutlé, jedno nebo oboupohlavné. Okvětí je nerozlišené, složené ze 6 plátků shodného tvaru a velikosti. Tyčinky jsou ve 4 kruzích po 3, nejvnitřnější kruh je redukován na staminodia nebo zcela chybí. V jednopohlavných květech jsou většinou nápadné zbytky druhého pohlaví. Jednoplodolistový pestík s 1 vajíčkem je téměř nebo zcela uzavřen v květní trubce. Plodem je jednosemenná bobule, u většiny druhů podepřená číškou a připomínající žalud.[2][3][4]
- Ocotea porosa
- Listy Ocotea aciphylla
- Detail květu Ocotea lancifolia
- Plod Ocotea nutans
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje asi 530 druhů, rozšířených v Latinské Americe, subsaharské Africe, na Madagaskaru a v Makaronésii.
Těžiště druhové diverzity je v tropické a subtropické Latinské Americe, kde roste převážná většina druhů. Areál výskytu zde sahá od severního Mexika až po severní Argentinu a zahrnuje i Karibské ostrovy. Z Madagaskaru a Maskarénských ostrovů je uváděno asi 50 druhů, z africké pevniny jen 7 druhů. Obaleň páchnoucí (Ocotea foetens) je endemit Kanárských ostrovů. Je to vysoký strom, tvořící charakteristickou součást zdejších vavřínových lesů, kde roste pospolu s dalšími 3 zástupci čeledi vavřínovitých: Apollonias barbujana, Laurus novocanariensis a Persea indica.[3][5]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Drobné květy obalení obsahují nektar a jsou opylovány rozličným hmyzem, zahrnujícím zejména dvoukřídlé, blanokřídlé, motýly, brouky a ploštice. Květy ohroženého druhu Ocotea catharinensis z východních oblastí Jižní Ameriky navštěvují zejména dvoukřídlí, v menší míře i motýli, kteří však nejsou v tomto případě příliš efektivní opylovači.[6] U jihoamerického druhu Ocotea porosa byly jako v podstatě jediní opylovači zjištěny třásněnky (Thysanoptera).[7] Semena obalení jsou šířena převážně ptáky, kteří vyhledávají plody jako potravu, v menší míře i savci.[8][9] V tropické Americe se plody živí např. tukani (tukan krátkozobý, arassari skvrnozobý, arassari smaragdový), kvesal chocholatý, zvonovec trojhrotý, drozdi (drozd žlutonohý, drozd bělohrdlý), kotingy (kotinga kápová) a holubi (holub hnědočervený).[9][6][10]
V Americe jsou obaleně živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů rodu Memphis (M. morvus, M. demophon), otakárků Eurytides dolicaon a Papilio cleotas, martináče Copaxa moinieri a různých druhů drobnějších můr. Na Kanárských ostrovech se listy obaleně páchnoucí živí housenky můry Yponomeuta gigas.[11]
Některé druhy obalení žijí v symbiotickém vztahu s mravenci. V dutých kmenech Ocotea pedalifolia žijí v Kostarice mravenci rodu Myrmelachista, kteří navíc žijí v symbiotickém vztahu s vlnatkami rodu Dysmicoccus.[12]
- Babočkovitý motýl Memphis morvus
- Otakárek Eurytides dolicaon
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Mezi význačné obsahové látky obalení náležejí zejména benzylisochinolinové alkaloidy a neolignany. Hlavními složkami silice většiny druhů jsou α-pinen, β-pinen, β-karyofylen a germakren D.[13]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Ocotea je v rámci čeledi Lauraceae řazen do tribu Perseeae. Je součástí skupiny morfologicky velmi podobných rodů, zvané Ocotea complex. Tato skupina je diverzifikována zejména v neotropické oblasti, kde pokrývá většinu rodové i druhové diverzity vavřínovitých. Centrum diverzity je v nížinné Amazonii. Taxonomie dané skupiny je dosud nedořešená a na podrobnou fylogenetickou studii dosud čeká. Rozlišení jednotlivých rodů a druhů této skupiny je v podstatě možné jen v případě, že je k dispozici kvetoucí a plodný materiál. Rod Ocotea je považován za sběrný koš druhů, které se nevešly do jiných, morfologicky jednoznačněji vymezených rodů. Je proto pravděpodobné, že v budoucnu dozná jeho pojetí značných změn.[3][14]
Prehistorie
[editovat | editovat zdroj]Fosílie obalení byly nalezeny i v České republice. Konkrétně se jedná o druh †Ocotea hradekensis miocénního stáří, nacházený v Žitavské a Chebské pánvi.[15]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- obaleň páchnoucí (Ocotea foetens)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Řada druhů je vyhledávána a těžena pro dřevo, které je využíváno zejména k výrobě nábytku a vnitřních konstrukcí.[16] Dřevo Ocotea rodiaei, druhu rostoucího při pobřežích severních oblastí Jižní Ameriky, je obchodováno pod názvem greenheart. Strom dorůstá výšky až 40 metrů a výčetní tloušťky až 100 cm. Je tvrdé, nazelenale hnědé. Pod tímto názvem jsou však nabízena i různá jiná dřeva, často i s jinými vlastnostmi.[17] Z dalších amerických druhů jsou obchodovány např. Ocotea veraguensis (laurel amarillo), Ocotea porosa (imbuia), Ocotea neesiana a O. cymbarum (louro), Ocotea javitensis (canelo amarillo), z afrických zejména Ocotea usambarensis (kikensi), pocházející z východní Afriky.[18] Ze dřeva některých vzrůstných druhů (O. cuprea, O. ucayalensis) vyrábějí jihoameričtí indiáni kánoe.[19]
Ocotea odorifera je průmyslovým zdrojem esenciálního oleje, známého jako Brazilian sassafras oil a používaného v parfumerii.[20]
- Řez kmenem Ocotea heterochroma
- Dřevo Ocotea guianensis
- Dřevo Ocotea porosa
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky)
- ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MONTAGNA, T. et al. Reproductive ecology of Ocotea catharinensis, an endangered tree species.. Plant Biology. Sep. 2018, čís. 20(5).
- ↑ DANIELI-SILVA, Aline; VARASSIN, Isabela G. Breeding system and thrips (Thysanoptera) pollination in the endangered tree Ocotea porosa (Lauraceae): implications for conservation. Plant Species Biology. 2012, čís. 28(1).
- ↑ FENNER, Michael; THOMPSON, Ken. Ecology of seeds. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-511-08200-2. (anglicky)
- ↑ a b FLEMING, T.H.; ESTRADA, A. Frugivory and seed dispersal: Ecological and evolutionary aspects-. [s.l.]: Springer, 1993. ISBN 978-94-010-4767-8. (anglicky)
- ↑ GIBSON, J. Phil; WHEELWRIGHT, Nathaniel T. Genetic structure in a population of a tropical tree Ocotea tenera (Lauraceae): influence of avian seed dispersal. Oecologia. 1995, čís. 103.
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STOUT, Jean. An association of an ant, a mealy bug, and an understory tree from a Costa Rican rain forest. Biotropica. Dec. 1979, čís. 11(4).
- ↑ TAKAKU, Sayaku et al. Leaf essential oil composition of 10 species of Ocotea (Lauraceae) from Monteverde, Costa Rica. Biochemical Systematics and Ecology. 2007, čís. 35.
- ↑ CHANDERBALI, André S.; VAN DER WERFF, Henk; RENNER, Susanne S. Phylogeny and historical biogeography of Lauraceae: Evidence from the chloroplast and nuclear genomes. Annals of the Missouri Botanical Garden. 2001, čís. 88(1). Dostupné online.
- ↑ KURSCHNER, Wolfram M.; KVAČEK, Zlatko. Oligocene-Miocene CO2 fluctuations, climatic and palaeofloristic trends inferred from fossil plant assemblages in central Europe.. Bulletin of Geosciences. 2009, čís. 84(2). Dostupné online.
- ↑ ALLEN, Caroline K. Flora of Panama: Lauraceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1948, čís. 35. Dostupné online.
- ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
- ↑ Tropical timbers [online]. ITTO. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ BASER, K. Hüsnü Can; BUCHBAUER, Gerhard. Handbook of essential oils.. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-6315-8. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu obaleň na Wikimedia Commons
- Taxon Ocotea ve Wikidruzích