Přírodní zdroj

Deštný prales ve Fatu-Hiva na Markézách je příkladem nerušeného přírodního zdroje. Les poskytuje dřevo pro lidi, jídlo a přístřeší pro flóru a faunu. Živinný cyklus mezi organismy tvoří potravní řetězce a biologickou rozmanitost druhů.

Přírodní zdroj je druh environmentálního zdroje. Jedná se o ty environmentální zdroje, které buď již jsou využívány člověkem nebo budou moci být využívány v budoucnosti.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Do přírodních zdrojů v širším slova smyslu lze zahrnout:

  • přírodní zdroje v užším smyslu, tedy takové statky, které člověk odebírá z přírody a přetváří je v různé produkty. Mohou z nich být získávány suroviny, paliva, energie nebo mohou být bezprostředně využívány jako spotřební předměty (jako např. pitná voda)
  • přírodní procesy, tedy síly přírody, které společnost využívá jak ve výrobním procesu, tak i v nevýrobní sféře (např. sluneční záření, energie vodních toků, větrná energie, apod.)
  • ostatní přírodní podmínky, kam patří například klimatické, tepelné, srážkové poměry, vegetace aj.

Vztah k ekonomice

[editovat | editovat zdroj]

Pro ekonomiku jsou významné především přírodní zdroje, které jsou v současnosti či v budoucnosti využitelné ve výrobě či ve spotřebě. Ekonomie se zabývá především takovými přírodními zdroji, které existují v omezeném množství vzhledem k výrobním či spotřebním hodnotám a je potřeba s nimi hospodařit.

Velikost přírodního bohatství také ovlivňuje ekonomický a vědeckotechnický pokrok. Na jedné straně díky němu dochází ke spotřebovávání přírodních zdrojů a jejich omezenost, na druhé straně jsou nacházeny nové přírodní zdroje a způsoby jejich přetváření, čímž je omezenost neustále překonávána.

Ekonomicky vyspělé země, které ale tvoří menšinu světové populace, jsou zodpovědné za většinu spotřeby zdrojů.[1]

Rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Významným hlediskem pro klasifikaci přírodních zdrojů je hledisko reprodukovatelnosti. Podle tohoto hlediska dělíme přírodní zdroje na:

  • obnovitelné
  • neobnovitelné (vyčerpatelné)

Obnovitelné jsou ty zdroje, které umožňují určitou míru využívání, aniž se likviduje jejich zásoba. K jejich reprodukci přitom může docházet pouze působením přírodních procesů (např. reprodukce ryb v mořích a oceánech) nebo lze k jejich reprodukci přispívat vynakládáním práce a kapitálu (chov ryb v rybnících, řekách a jezerech).

Neobnovitelné jsou ty zdroje, které mají svůj kvantitativní limit. Jejich reprodukce je vzhledem k omezené časové dimenzi jednoho lidského života téměř nulová. Typickým příkladem jsou přírodní zdroje nerostného původu (např. ložisko hospodářsky využitelného nerostu - zlata, stříbra, mědi aj.). Pozemky jsou přírodním zdrojem, který sice můžeme využívat po neomezenou dobu bez jeho technického opotřebení, ale nemůžeme jej reprodukovat.

  1. Autonomous University of Barcelona. USA and EU are responsible for the majority of ecological damage caused by excess use of raw materials. phys.org [online]. 2022-04-08 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]