Perućské jezero

Perućské jezero
Pohled na jezero
Pohled na jezero
Poloha
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Map
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha1 500 ha
Ostatní
Přítok vodyCetina
Odtok vodyCetina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perućské jezero (chorvatsky Perućko jezero) je umělé jezero na řece Cetině v chorvatské Dalmácii. Jezero je dlouhé 20 km, hluboké až 64 m a zadržuje okolo 500 milionů m3 vody. Jeho plocha činí cca 15 km2, Nachází se v nadmořské výšce 360 m n. m.[1] Je třetím největším podle velikosti na území Chorvatska.[zdroj?]

Jezero je nepravidelného tvaru, táhne se ve směru severozápad-jihovýchod. V severní i jižní části se rozšiřuje, naopak v centrální části se jeho šířka snižuje až na 230 m.

Jediným menším městem v blízkosti jezera je Vrlika. Na březích jezera se nachází několik vesnic (Dabar, Koljane, Garjak).

Letecký pohled.

Před výstavbou vodní elektrárny a zaplavením části širokého údolí byl tok řeky v této části částečně osídlen. Na dně dnešního jezera se nacházely lesy, louky, vinice a pole. Několik vesnic bylo před vybudováním přehrady vysídleno do obcí Svilaje, Dinare a Debelo brdo. Někteří další se odstěhovali do vzdálenějších míst od údolí řeky Cetiny. Ve vesnici Dragović byl zbořen původní pravoslavný klášter a přemístěn na vyšší místo. Jezero bylo prvním na území bývalé Jugoslávie, které vzniklo v krasové oblasti. Tato skutečnost si vyžádala vybetonování určité části dna v blízkosti samotné hráze tak, aby voda nepronikala do propustného vápence. Hráz, která dosahuje výšky 67 m a v horní části je 465 m dlouhá, byla považována za technologický úspěch SFRJ. Poprvé bylo jezero napuštěno v roce 1960. Následně byl snížen průtok v řece Cetině od přehrady dále a Dalmácie získala nový zdroj energie.

Chorvatská válka za nezávislost

[editovat | editovat zdroj]

Během chorvatské války za nezávislost v letech 19911995 se jezero ocitlo na území Republiky Srbská krajina v jejím nejjižnějším cípu. Samotná přehrada se ocitla velmi blízko frontové linie.

28. ledna 1993 byla po operaci Maslenica vážně poškozena - v 10:48 hodin síly srbsko-jugoslávské armády přehradu vyhodily do vzduchu v úmyslu ji zničit.[2] Byla zaminována 30 tunami trhaviny. Nálože odpálili s úmyslem poškodit tisíce chorvatských civilistů po proudu. Exploze způsobila těžké škody, ale zbourat přehradu se nakonec nepodařilo. Chorvatským komunitám v údolí Cetiny (od Sinje po Omiš) přesto hrozilo velké nebezpečí zaplavení vodou z jezera Peruća.[3] Důstojník UNPROFOR Mark Nicholas Gray (majora britské královské námořní pěchoty) zabránil katastrofě na přehradě, protože před výbuchem zvedl přepadový kanál a snížil hladinu vody v jezeře o čtyři metry.[4] To zabránilo úplnému zhroucení přehrady a inženýři byli rychle schopni udržet její integritu. Následně zasáhly chorvatské síly a zabezpečily přehradu a okolní oblast.[5] 29. ledna malý chorvatský armádní tým podporovaný inženýry dříve zaměstnanými v údržbě přehrady ověřil, že je možný přístup k hlavnímu výpustnému ventilu. Byl přístupný, ale uvízl kvůli dvouletému zanedbání, zatížený 700 tunami hydrostatického tlaku. Inženýři poté doplnili olej do hydraulických čerpadel a použili motor UNPROFOR k jejich opětovnému spuštění. To umožnilo, aby jezero konečně odtékalo do Cetiny rychlostí 187 m³/s.[6]

V srpnu 1993 začala společnost HEP s opravou hráze. Práce na přehradě byly dokončeny nějaký čas po skončení války v květnu 1996.[7]

V roce 2002 byl plukovník Gray vyznamenán MBE[8] (i když ne za jeho činy v Perući). V roce 2011 chorvatský prezident Ivo Josipović vyznamenal čtyři chorvatské vojáky za statečnost v boji u Peruče.[9] 27. ledna 2013, 20. výročí znovudobytí přehrady Peruća HV, byl Gray vyznamenán prezidentem Josipovićem Řádem vévody Domagoje.[10]

Během různých ročních období se mění stav vody v jezeru. Při nízké hladině se občas vynořují pozůstatky zničeného kláštera.[11][12] V roce 2012 poprvé v dějinách hladina jezera zamrzla.

Jezero slouží v současné době především pro rekreaci. Je zde rozšířen rybolov. Na jeho hladině se konají často tréninky chorvatského veslařského týmu. Bylo zde budováno také veslařské centrum.[13]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peruća Lake na anglické Wikipedii.

  1. Zajímavosti oblasti regionu na stránkách chorvatsko.cz
  2. Water Conflict Chronology [online]. Pacific Institute, Oakland, California [cit. 2008-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-05. 
  3. James Gow. The Serbian Project and Its Adversaries. [s.l.]: C. Hurst, 2003. Dostupné online. ISBN 9781850656463. S. 157. 
  4. Tom Wilkie. Unsung army officer saved 20,000 lives. The Independent. 1995-09-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-23. 
  5. Petnaesta obljetnica operacije Peruča - Spriječena katastrofa. Hrvatski vojnik. Ministry of Defence (Croatia), February 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-09. (chorvatsky) 
  6. Kako smo prije 16 godina spašavali Peruču. Slobodna Dalmacija. 2009-01-28. Dostupné online [cit. 2011-02-01]. (chorvatsky) 
  7. Hrvatska elektroprivreda. Sedamnaest godina od oslobađanja brane Peruća [online]. Strukovni sindikat, 2010-01-28 [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. 
  8. Military honours: Royal Navy [online]. BBC News, 2002-06-14 [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. 
  9. Ivo Josipović na Peruči: Slučaj Purda treba nam biti dobra pouka. Večernji list. 2011-01-28. Dostupné online [cit. 2011-01-28]. (chorvatsky) 
  10. Slavica Vuković. Časnik Gray riskirao život, tajno pustio vodu i spasio dolinu Cetine. Večernji list. 27 January 2013. Dostupné online [cit. 27 January 2013]. (chorvatsky) 
  11. Článek na portálu chorvatské státní televize HRT (chorvatsky)
  12. Článek na portálu obce Vrljika (chorvatsky)
  13. Článek na portálu slobodnadalmacija.hr (chorvatsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]