Polypropylenová vlákna

Izotaktický polypropylen

Polypropyleny (mezinárodní zkratka PP) jsou výrobky z polymerů nebo kopolymerů propylenu.[1]

Za vynálezce polypropylenu je považován Ital Natta, který ho vyvinul v roce 1954 polymerizací alfa-alkenů a styrenů za pomoci speciálního katalyzátoru vynalezeného Němcem Zieglerem. (Natta a Ziegler byli za svoji práci vyznamenáni v roce 1963 Nobelovou cenou). Průmyslová výroba polypropylenu začala v roce 1957, s prvním textilním PP vláknem přišla na trh italská firma Chimiche v letech 1958-60 pod označením Meraklon.[2]

V 21. století se ve světě z celkového množství polypropylenu produkuje asi 20 % pro textilní účely. Ve 2. dekádě dosáhla výroba vláken cca 6 milionů tun,[3] ze kterých bylo v roce 2020 (v milionech tun) 2,0 filamentů, 1,4 stříže[2] a (v roce 2013) 2,6 fóliové příze.[4]

Výroba vláken

[editovat | editovat zdroj]

Polypropyleny jsou částečně krystalické plasty, které se získávají za pomoci katalyzátorů polymerizací propenu. Ze tří známých variant se k výrobě textilních vláken hodí jen izotaktické polymery, které mají naprosto stejnoměrnou molekulární strukturu (jak je vpravo nahoře znázorněna). Výchozí surovina k výrobě jsou odpady vzniklé při zpracování ropy, polypropylen je proto levnější než ostatní syntetické materiály.

Polymerizovaná hmota se z taví při teplotě do 200 °C z granulátu, který obsahuje vedle polypropylenu 10-70 % aditiv („masterbatch“), od jejichž množství jsou do značné míry závislé vlastnosti vlákna. Výrobní proces probíhá kontinuálně, zpravidla od extruze granulátu až po navíjení hotové příze, s modifiikacemi výrobní linky v závislosti na požadované formě a vlastnostech vlákna.[2]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Polypropylen je nejlehčí ze všech textilních vláken (0,91 g/cm³), vlákno je odolné proti chemikáliím, má velmi dobrou pevnost v oděru, minimální navlhavost, nízký sklon k nabíjení statickou elektřinou a ke žmolkování. V omaku se PP vlákna neliší od ovčí vlny.

K nevýhodám patří nízká schopnost zotavení po deformaci, malá odolnost proti účinkům světla a vyšších teplot.[5]

V odborné literatuře se udávají následující formy PP vlákna:[2]

Forma vlákna Zvlákňování
(odv.rychlost m/min.)
Jemnost
(dtex)
Pevnost
(cN/tex)
Zpracování Příklady použití
Multifilament
část. dloužený (POY)
1500-3000 (stand.vl.)= 2-5
(mikrovl.)=0,35-1,0
15-30 tkaní, pletení sport. oděvy
Multifilament
plně dloužený (FOY)
textil.vl.=3000-4500
techn.vl.=2500-3000
0,8-2,0
5-10
30-50
50-73
tkaní, splétání podklad koberců, pásy, lana
Monofilament[6] >300 <185 >44 tkaní, splétáni tranp. pásy, filtry, lana
Příze tvarované
pěchováním (BCF)

1500-3800 1,7-2,4 8-30 všívání koberce
Stříž kontinuální= >300
dvoustupňové=1800
0,8-400 13-60 tkaní, pletení, kompozity sport. oděvy, nábyt. potahy, tech. textilie
Fóliové pásky 420-550 33-3300 >35 skaní, tkaní, pletení, splétání nábyt. potahy, tech. textilie, efektní příze[7]

Spunbond je technologie, kterou se ze zvlákňovaného polypropylenu bez přerušení zhotovuje rouno k výrobě netkaných tetilií.[2] Podrobnosti o výrobě a vlastnostech jsou popsány ve stejnojmenném článku WIKIPEDIE.

PP-vlákna různých forem se často používají ve směsi s jinými umělými i přírodními vlákny:

  • nejméně polovina surovin na netkané textilie jsou PP vlákna (geotextilie, umělý trávník, vlákenná rouna jako podklad na nejrůznější laminované produkty)
  • podkladové tkaniny a vlasové příze na tkané a všívané koberce
  • žíně na kartáčnické výrobky
  • pletené sportovní oděvy, dětské prádlo, jemné ponožky[5]
  • Vláknové kompozity[8]

Galerie polypropylenových vláken

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 392-398, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764
  • Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 978-3-86641-197-5, str. 54-60
  • Bhat: Structure and Properties of High-Performance Fibers, Woodhead Publishing 2017, ISBN 978-0-08-100551-4, str. 187-197
  1. Polypropylene fiber [online]. SJEM, 2023-0-5-06 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 696-714
  3. Processability of Polypropylene [online]. Tecnon OrbiChem, 2014-05-16 [cit. 2017-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-02. (anglicky) 
  4. Global fiber production [online]. Chemical Fibers International, 2014 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Polypropylene Fiber [online]. Textile Learner, 2017 [cit. 2017-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-02. (anglicky) 
  6. PP(hs) Monofil [online]. Perlon, 2019 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Polypropylene Flat FDY [online]. Swicofil, 2024 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Effect of the addition of polypropylene fiber on concrete properties [online]. Journal of Adhesion Science and Technology, 2021-05-12 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky)