Cevenka
 Cevenka | |
|---|---|
 Cevenka Posoqueria latifolia | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | cevenka (Posoqueria) Aubl., 1775 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cevenka[1] (Posoqueria) je rod rostlin patřící do čeledi mořenovité (Rubiaceae). Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a nápadnými bílými květy s velmi dlouhou korunní trubkou, které jsou opylovány lišaji. Rod zahrnuje asi 25 druhů a je rozšířen v tropické Latinské Americe. Některé druhy mají neobyčejný způsob opylování. Nejběžnější druh Posoqueria latifolia je v tropech občas pěstován jako okrasná rostlina. Některé druhy mají omezený význam v místní medicíně nebo mají jedlé plody.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Cevenky jsou beztrnné keře a stromy s jednoduchými, vstřícnými, poměrně velkými listy. Listy jsou řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou trojúhelníkovité až kopinaté, vytrvalé nebo opadavé, interpetiolární. Květy jsou velké a nápadné, stopkaté, uspořádané v chudých nebo bohatých, vrcholičnatých koncových květenstvích typu chocholík či nepravý okolík. Kalich je zakončen 5 laloky. Koruna je bílá (stárnutím žloutnoucí), nálevkovitá, s velmi dlouhou a úzkou korunní trubkou zakončenou 5 laloky. Uvnitř je lysá nebo s papilami či chloupky v ústí. Tyčinek je 5, jsou přirostlé v ústí korunní trubky a vyčnívají z květů. Jsou buď pravidelně nebo dvoustranně souměrně uspořádány. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje 1 nebo 2 nedokonale oddělené komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je oranžová až hnědá, kulovitá nebo elipsoidní či vejcovitá, kožovitá nebo dužnatá bobule s kožovitým až dřevnatým endokarpem.[2][3]
-
Listy P. latifolia -
Vrcholy květů P. latifolia -
Nedozrálé plody P. latifolia
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod cevenka zahrnuje asi 25 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Bolívii a na Karibských ostrovech.[2] Cevenky rostou zejména ve vlhkých tropických nížinných a montánních lesích, v poříčních galeriových lesích a také v keřové vegetaci. Nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem je P. latifolia.[3]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Květy cevenek jsou vonné, otevírají se na noc a vyhledávají je noční motýli s dlouhým sosákem, zejména lišajové. Korunní trubka je jen 2 až 4 mm široká a může dosáhnout délky až 36 cm. U některých druhů (např. P. latifolia) se vyvinul unikátní způsob opylování. Tyčinky jsou v čerstvě otevřených ohnuté do středu květu, nitky jsou pod napětím a prašníky jsou spojené v jeden podlouhlý celek. Při pohybu opylovače se prudce vymrští do stran a při tom popráší hlavu opylovače pylem.[2][4][3] Plody některých druhů (P. latifolia, P. acutifolia, P. longiflora) vyhledávají jako potravu různá pralesní zvířata, např. opice.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Posoqueria je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Ixoroideae a tribu Posoquerieae. V minulosti byl součástí tribu Gardenieae. Tento rod je často zaměňován s jiným, podobným rodem rovněž z čeledi mořenovité, Tocoyena. Oba rody lze jednoznačně rozlišit podle způsobu jakým je koruna složena v poupěti.[2]
Význam
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Druh P. acutifolia je v tropické Americe vysazován k zalesňování narušených ploch. Dřevo je středně trvanlivé a má jen místní význam. Odvar z kůry P. latifolia a P. panamensis slouží k léčení průjmů a proti střevním parazitům, prášek z květů P. latifolia jako repelent.[5] Nasládlý míšek obklopující semena P. latifolia a některých dalších druhů je jedlý, není však vzhledem k málo libé vůni příliš chutný.[6][7]
Druh P. latifolia je v tropech občas pěstován jako okrasná dřevina.[8] Není udáván ze žádné české botanické zahrady.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VIII). Missouri: Timber Press, 2004. ISBN 0915279460. (anglicky)
- ↑ a b c TAYLOR, Charlotte M.; HAMMEL, Barry; GEREAU, Roy E. Rubiacearum Americanarum Magna Hama Pars XXVII: Six new species and a new taxonomic view of Posoqueria. Novon. 2011, čís. 21(1). Dostupné online.
- ↑ PUFF, Christian et al. United stamens of Rubiaceae. Morphology, anatomy; their role in pollination ecology. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1995, čís. 82(3). Dostupné online.
- ↑ a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
- ↑ MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.
- ↑ FERN, Ken. Useful Tropical Plants: Posoqueria latifolia [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu cevenka na Wikimedia Commons 
Taxon Posoqueria ve Wikidruzích
