Staří Slované

Boj mezi Slovany a Skyty od Viktora Vasněcova (1881)

Staří Slované byli indoevropské národy, které žily v období stěhování národů a raného středověku (přibližně od 5. do 10. století našeho letopočtu) ve střední, východní a jihovýchodní Evropě a prostřednictvím slovanských států položily základy slovanským národům raného a vrcholného středověku.[1] Původní vlast Slovanů je stále předmětem debat kvůli nedostatku historických záznamů; nicméně učenci věří, že to bylo ve východní Evropě[2], pravděpodobně s centrem v Polesí[3][4].

První písemné použití jména „Slované“ se datuje do 6. století, kdy slovanské kmeny obývaly velkou část střední a východní Evropy. Do té doby byly kočovné íránsky mluvící národy žijící v evropské pontské stepi (Skytové, Sarmati, Alani atd.) pohlceny slovansky mluvícím obyvatelstvem regionu.[5][6][7][8] Během následujících dvou století se Slované rozšířili na západ k řece Labi a na jih směrem k Alpám a do jihovýchodní Evropy, přičemž v tomto procesu absorbovali ilyrské a thrácké národy[9] a také se přesunuli na východ směrem k řece Volze. Mezi šestým a sedmým stoletím se velké části Evropy dostaly pod kontrolu Slovanů, což je proces méně popsaný a zdokumentovaný než proces germánské etnogeneze na západě. Dopady slavizace však byly mnohem hlubší.[10]

Počínaje 7. stoletím byli Slované postupně christianizováni (jak řeckým pravoslavím, tak římským katolicismem). Ve 12. století byli základní populací řady středověkých křesťanských států: východní Slované v Kyjevské Rusi, jižní Slované v Bulharské říši, Srbském knížectví, Chorvatském knížectví a Bosenském banátu a západní Slované v Nitrianské knížectví, na Velké Moravě, v Českém knížectví a v Polském království. Nejstarším známým slovanským knížectvím v historii byla Karantánie, založená v 7. století východoalpskými Slovany, předky dnešních Slovinců. Slovanské osídlení východních Alp zahrnovalo dnešní Slovinsko, východní Furlansko a velké části dnešního Rakouska.

  1. Barford 2001, s. vii, Preface.
  2. Encyclopædia Britannica. Slav | people. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  3. Kobyliński 2005, s. 525–526.
  4. ZDZIEBŁOWSKI, Szymon. Archaeologists found traces of the cradle of the Slavs in Belarusian Polesie [online]. 10 August 2018 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 
  5. BRZEZINSKI, Richard; MIELCZAREK, Mariusz. The Sarmatians, 600 BC-AD 450. [s.l.]: Osprey Publishing, 2002. S. 39. 
  6. ADAMS, Douglas Q. Encyclopedia of Indo-European Culture. [s.l.]: Taylor & Francis, 1997. S. 523. 
  7. Women in Russia. Redakce Atkinson Dorothy. [s.l.]: Stanford University Press, 1977. S. 3. 
  8. Slovene Studies. [s.l.]: Society for Slovene Studies, 1987. S. 36. 
  9. STANASZEK, Łukasz Maurycy. Fenotyp dawnych Słowian (VI-X w.). [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. 
  10. Geary 2003, s. 144: [B]etween the sixth and seventh centuries, large parts of Europe came to be controlled by Slavs, a process less understood and documented than that of the Germanic ethnogenesis in the west. Yet the effects of Slavicization were far more profound

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARFORD, Paul M. The Early Slavs: Culture and Society in Early Medieval Eastern Europe. [s.l.]: Cornell University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-3977-3. 
  • COHEN, Abner. Two-dimensional Man: An Essay on the Anthropology of Power and Symbolism in Complex Society. [s.l.]: University of California Press, 1974. 
  • CROSS, S.H. Primitive Civilization of the Eastern Slavs. American Slavic and East European Review. 1946, s. 51–87. DOI 10.2307/2491581. JSTOR 2491581. 
  • CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 9781139428880. 
  • CURTA, Florin. The Slavic Lingua Franca. Linguistic Notes of an Archaeologist Turned Historian. East Central Europe. 2004, s. 125–148. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-04. DOI 10.1163/187633004x00134. 
  • CURTA, Florin. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500–1250. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9780521815390. 
  • DVORNIK, Francis. The Slavs: Their Early History and Civilization. Boston: American Academy of Arts and Sciences, 1956. OCLC 459280624 
  • FORTSON, Benjamin W. Indo-European language and culture: an introduction. Malden, Mass: Blackwell, 2004. ISBN 1405103159. OCLC 54529041 
  • GEARY, Patrick. Myth of Nations. The Medieval Origins of Europe. [s.l.]: Princeton Paperbacks, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-691-11481-1. 
  • GIMBUTAS, Marija Alseikaitė. The Slavs. [s.l.]: Thames and Hudson, 1971. ISBN 978-0-500-02072-2. 
  • POHL, Walter. Regna and gentes: the relationship between late antique and early medieval peoples and kingdoms in the transformation of the Roman world. Redakce Goetz H.W.. [s.l.]: BRILL, 2003. ISBN 978-90-04-12524-7. Kapitola A Non-Roman Empire in Central Europe: the Avars, s. 571–595. 
  • GOFFART, Walter. From Roman Provinces to Medieval Kingdoms. Redakce Noble Thomas F. X.. [s.l.]: Routledge, 2006. ISBN 978-0-415-32741-1. Kapitola Does the Distant Past Impinge on the Invasion Age Germans?, s. 91–109. 
  • GREEN, Miranda. The Celtic world. [s.l.]: Routledge, 1996. ISBN 978-0-415-14627-2. 
  • HEATHER, Peter. The Fall of the Roman Empire: A New History of Rome and the Barbarians. [s.l.]: Oxford University Press, 2006. ISBN 978-0-19-515954-7. 
  • KIMINAS, Demetrius. The Ecumenical Patriarchate: A History of Its Metropolitanates with Annotated Hierarch Catalogs. [s.l.]: Wildside Press LLC, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1434458766. 
  • KMIETOWICZ, Frank A. Ancient Slavs. [s.l.]: Worzalla Publishing Company, 1976. Dostupné online. 
  • KOBYLIŃSKI, Zbigniew. The New Cambridge Medieval History, Volume 1: c.500–c.700. Redakce Fouracre, Paul. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. ISBN 978-0-521-36291-7. Kapitola The Slavs, s. 524–546. 
  • KORTLANDT, Frederick. The spread of the Indo-Europeans. Journal of Indo-European Studies. 1990, s. 131–140. Dostupné online. 
  • MAGOCSI, Paul R. A History of Ukraine. [s.l.]: University of Toronto Press, 1996. ISBN 978-0-8020-7820-9. 
  • MALLORY, James P. In Search of the Indo-Europeans: Language, Archaeology and Myth. [s.l.]: Thames and Hudson, 1994. Dostupné online. ISBN 978-0-500-27616-7. 
  • MALLORY, James P.; ADAMS, Douglas Q. Encyclopedia of Indo-European Culture. [s.l.]: Taylor & Francis, 1997. ISBN 978-1-884964-98-5. 
  • PALIGA, Sorin. A New Synthesis on the Slavic Glotto-and Ethnogenesis and on the Earliest Slavic-Romanian Relations in the 6th century CE. Romanoslavica. 2014. DOI 10.13140/RG.2.1.4537.4563. 
  • PRONK, Tiethoff S. The Germanic loanwords in Proto-Slavic. Amsterdam — New York: Rodopi, 2013. ISBN 978-90-420-3732-8. S. 112–113. 
  • RENFREW, Colin. Archaeology and language: the puzzle of Indo-European origins. London: Jonathan Cape, 1987. ISBN 0-521-38675-6. 
  • RICHARDS, Ronald O. The Pannonian Slavic Dialect of the Common Slavic Proto-language: The View from Old Hungarian. Los Angeles: University of California, 2003. Dostupné online. ISBN 9780974265308. 
  • RÓNA-TAS, András. Hungarians and Europe in the Early Middle Ages: An Introduction to Early Hungarian History. [s.l.]: Central European University Press, 1999. ISBN 978-963-9116-48-1. 
  • POHL, Walter. Debating the Middle Ages: issues and readings. Redakce Rosenwein Barbara. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 1998. ISBN 978-1-57718-008-1. Kapitola Conceptions of ethnicity in Early Medieval Studies, s. 15–24. 
  • SCHENKER, Alexander M. The Slavonic Languages. Redakce Comrie Bernard. [s.l.]: Routledge, 2008. ISBN 978-0-415-28078-5. Kapitola Proto-Slavonic, s. 60–121. 
  • SUSSEX, Roland; CUBBERLEY, Paul. The Slavic Languages. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 978-0-521-29448-5. 
  • TODD, Malcolm. The Early Germans. [s.l.]: Blackwell Publishing, 1995. ISBN 0-631-19904-7. 
  • WOLFRAM, Herwig. From Roman Provinces to Medieval Kingdoms. Redakce Noble Thomas F. X.. [s.l.]: Routledge, 2006. ISBN 978-0-415-32741-1. Kapitola Origo et Religio: Ethnic traditions and literature in early medieval texts, s. 57–74. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]