Pterogyne nitens

Pterogyne nitens
Pterogyne nitens
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Podčeleď	Caesalpinioideae
Rod	Pterogyne
Binomické jméno
Pterogyne nitens Tul., 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pterogyne nitens je druh rostliny z čeledi bobovité a jediný druh rodu Pterogyne. Je to sezónně opadavý strom se střídavými lichozpeřenými listy a drobnými, žlutozelenými květy v latovitých květenstvích. Plodem je křídlatá nažka (tzv. samara). Druh se vyskytuje v sezónně suchých lesích Jižní Ameriky od východní Brazílie po severní Argentinu. Obsahuje biologicky účinné alkaloidy.

Strom poskytuje ceněné dřevo, obchodované nejčastěji pod názvem amendoim. V přírodě je vlivem těžby a ničení původních biotopů stále vzácnější a v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazen mezi téměř ohrožené druhy.

Pterogyne nitens je opadavý strom, dorůstající výšky obvykle do 25 metrů a výčetní tloušťky kmene 60 až 90 cm (výjimečně až 120 cm). Listy jsou střídavé, lichozpeřené, složené ze 4 až 9 párů (nejčastěji 6) střídavých lístků. Květy jsou drobné, žlutozelené, jednopohlavné nebo oboupohlavné, uspořádané v hroznech, skládajících úžlabní laty. Kalich i koruna jsou pětičetné. Tyčinek je 10. Semeník je stopkatý, tvořený jediným plodolistem. Plodem je zploštělá, křídlatá nažka (samara). Plody jsou velmi podobné jako u rodu Pterolobium, pocházejícího z tropů Starého světa.^[2][3][4]

Druh se vyskytuje výhradně v Jižní Americe, a to ve východní, střední a jižní Brazílii, Bolívii, severní Argentině a Paraguayi. V Amazonii se nevyskytuje. Byl introdukován také do tropické východní Afriky (Keňa, Uganda).^[5] Roste jako součást sezónně suchých lesů v subtropických až tropických oblastech s periodickým obdobím sucha a dobře propustnými, písčitými půdami. Je to pionýrská, rychle rostoucí dřevina.^[6]

Přirozený biotop (oblast sezónně suchých lesů) tohoto druhu je stále více ohrožen odlesňováním a zakládáním plantáží a pastvin, a není pod žádným typem územní ochrany. Strom se stává vzácným také vlivem těžby pro ceněné dřevo.^[3][7] V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je druh veden jako téměř ohrožený taxon.^[8]

O opylování druhu nejsou dostupné žádné informace. Křídlaté plody se šíří větrem. Na kořenech jsou podobně jako u řady jiných bobovitých symbiotické bakterie fixující dusík.^[9]

Rostlina obsahuje biologicky aktivní terpenoidní alkaloidy odvozené od guanidinu, konkrétně pterogynin, pterogynidin, galegin a nitensidin A. Tyto alkaloidy mají cytotoxické účinky a byly studovány v souvislosti s léčbou rakoviny. Rovněž byl zjištěn obsah flavonoidů (kvercetin, kempferol, rutin)^[10][11]

• 
  Strukturní vzorec pterogyninu
• 
  Strukturní vzorec galeginu

Rod Pterogyne je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Caesalpinioideae a tribu Caesalpinieae.

Strom je vyhledáván jako zdroj ceněného dřeva, používaného např. na podlahy, nábytek, vnitřní obložení a jiné truhlářské práce. Jádrové dřevo je rezavě hnědé, často s tmavšími proužky, běl bývá světlejší. Je středně trvanlivé, dobře opracovatelné a lze jej leštit do vysokého lesku. Je obchodováno pod názvem amendoim nebo také yvyraro. Vzhledově připomíná dřevo svietenie (Swietenia) z čeledi zederachovité (mahogany).^[6][6][12] Strom je použitelný též k zalesňování narušených stanovišť.^[9]

• 
  Dřevo Pterogyne nitens

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pterogyne nitens na Wikimedia Commons
• Taxon Pterogyne nitens ve Wikidruzích