Rhodský kolos

Rhodský kolos
Představa Rhodského kolosu na obrázku z 16. století
Představa Rhodského kolosu na obrázku z 16. století
Základní údaje
AutorChares z Lindosu
Rok vzniku284 př. n. l.
Umělecký směrhelénistická socha
Popis
Výška33 m
Materiálbronz
Umístění
StátŘeckoŘecko Řecko
Zeměpisné souřadnice36°27′4″ s. š., 28°13′40″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Rhodský kolos (řecky Κολοσσός της Ρόδου, Kolossos tés Rhodú) byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji v letech 304–292 př. n. l. obyvatelé ostrova, kteří tak chtěli bohu poděkovat za pomoc při odražení invaze Démétria Poliorkéta, syna makedonského krále Antigona I. Monofthalma. Prodali ukořistěné válečné vybavení za 300 talentů a za ně se rozhodli pořídit tuto kolosální sochu.[1] Díky své výšce přes 30 metrů se Rhodský kolos stal nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze Sedmi divů světa.

Rekonstrukce možné podoby kolosu s pravděpodobnějším umístěním na kopci

Stavitelem kolosu byl Chárés z Lindu. Stavěl jej tak, že jej obkružoval tunami písku a štěrku, aby zakryl jeho dosavadní podobu. Když sochu po 12 letech dostavěl a odhalil, nesetkalo se jeho dílo s obdivem všude. Někteří Rhoďané si mysleli, že by tato gigantická socha mohla boha rozzlobit, a to tak, že by společně s ní mohl svrhnout i celý ostrov.

Podle některých verzí stál rozkročený nad přístavem a pod jeho nohama proplouvaly lodě. Chodidla by však musela být od sebe vzdálena 12 m a kolos by se v kyčlích rozlomil.[zdroj⁠?!]

K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla.[2] Její pozůstatky setrvaly na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli je neznámo kam. Pravděpodobně je posléze roztavili.

I když dnes už v přístavu Mandraki kolos nestojí, turisté si přístav chodí prohlížet. Na místě, kde byl bůh Hélios rozkročen, najdeme dnes dva sloupy, na kterých stojí dva daňci – samec na jednom a samice na druhém.[3] Tyto sloupy se staly symbolem ostrova Rhodos a navždy mají připomínat umístění Rhodského kolosu.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Plinius. Kapitoly o přírodě. XXXIV.18.
  2. ↑ ASH, Russell. Great Wonders of the World. London: Dorling Kindersley, 2000. Dostupné online. ISBN 80-7209-272-3. S. 30. 
  3. ↑ https://www.turistika.cz/cestopisy/ostrov-rhodos-part-2-mesto-rhodos-prasonisi-a-hrad-monolithos-10-2012/detail

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Sedm divů starověkého světa
Výběr známých výtvarných děl a jejich umístění
Starověk,
antika a staré
mimoevropské
umění
Svět
Busta královny Nefertiti (Berlín) • Láokoón a jeho synové (Řím) • Moai (Velikonoční ostrov) • pravěké malby (jeskyně Altamira, Lascaux aj.) • Rhodský kolos (zničen) • Terakotová armáda (Si-an) • Tutanchamonova pohřební výbava (Káhira) • Velká sfinga (Gíza) • Venuše Mélská (Paříž) • Myrón Diskobolos (dochovány kopie, např. Řím)
Česko
Hlava Kelta (Praha) • Věstonická venuše (Brno)
Středověk
Svět
Kapitolská vlčice (Řím) • bratři z Limburka Přebohaté hodinky vévody z Berry (Chantilly u Paříže) • Eyck Svatba manželů Arnolfiniových (Londýn) • Rublev Ikona Nejsvětější Trojice (Moskva)
Česko
Kodex vyšehradský (Praha) • Madona z Veveří (Brno) • Palladium země české (Stará Boleslav) • Relikviář svatého Maura (Bečov n. T.) • Svatováclavská zbroj (Praha) • Vyšebrodský cyklus (Praha) • Zlatá brána (Praha) • Theodorik výzdoba kaple sv. Kříže (Karlštejn)
Renesance
a manýrismus
Svět
Arcimboldo Čtvero ročních období (Vídeň, Paříž aj.) / Rudolf II. jako Vertumnus (Skokloster) • Bosch Zahrada pozemských rozkoší (Madrid) • Botticelli Primavera a Zrození Venuše (Florencie) • Brueghel st. Stavba babylonské věže (Vídeň) • Donatello David (Florencie) • Dürer Melancholie I (více výtisků) • Grünewald Isenheimský oltář (Kolmar) • Leonardo Dáma s hranostajem (Krakov) / Madona ve skalách a Mona Lisa (Paříž) / Poslední večeře (Milán) / Vitruviánský muž (Benátky) • Michelangelo David (Florencie) / Pieta (Řím) / Poslední soud a Stvoření Adama (Řím) • Raffael Raffaelovy sály (Řím) / Sixtinská madona (Drážďany) • Tizian Urbinská Venuše (Florencie)
Česko
Pražské Jezulátko (Praha) • Dürer Růžencová slavnost (Praha) • Tizian Apollo a Marsyas (Kroměříž)
Baroko
a rokoko
Svět
Bernini Extáze svaté Terezy (Řím) • Caravaggio Povolání svatého Matouše (Řím) • Duquesnoy Čurající chlapeček (Brusel, originál v městském muzeu) • Rembrandt Anatomie doktora Tulpa (Haag) / Noční hlídka (Amsterdam) • Rubens Vztyčení kříže (Antverpy) • Salvi Fontána di Trevi (Řím) • Velázquez Dvorní dámy (Madrid) • Vermeer Dívka s perlou (Haag)
Česko
Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) • Sochy na Karlově mostě (Praha) • Bendl Mariánský sloup • Braun výzdoba Hospitálu a Betlém (Kuks a okolí)
Klasicismus
až realismus
Svět
Bartholdi Socha Svobody (New York) • David Maratova smrt (Brusel) • Delacroix Svoboda vede lid na barikády (Paříž) • Falconet Měděný jezdec (Petrohrad) • Friedrich Poutník nad mořem mlhy (Hamburk) • Goya Nahá Maja a Popravy 3. května 1808 (Madrid) • Hokusai 36 pohledů na horu Fudži (více exemplářů) • Repin Burlaci na Volze a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (Petrohrad)
Česko
Marold Bitva u Lipan (Praha) • Myslbek Pomník sv. Václava (Praha)
Klasická
moderna
Svět
Böcklin Ostrov mrtvých (Basilej, New York, Berlín a Lipsko) • Borglum Mount Rushmore (Keyston) • Dalí Persistence paměti (New York) • Duchamp Akt sestupující se schodů (Filadelfie) • Eriksen Malá mořská víla (Kodaň) • Gogh Hvězdná noc (New York) / Slunečnice (více verzí, např. Mnichov) • Hopper Noční ptáci (Chicago) • Kahlo Dvě Fridy (Mexiko) • Klimt Polibek (Vídeň) / Zlatá Adele (New York) • Landowski a Leonida Kristus Spasitel (Rio de Janeiro) • Malevič Černý čtverec (nejstarší verze Moskva) • Manet Snídaně v trávě (Paříž) • Monet Imprese, východ slunce (Paříž) / Lekníny (asi 250 verzí, např. Paříž) • Muchina Dělník a kolchoznice (Moskva) • Munch Výkřik (Oslo) • Picasso Avignonské slečny (New York) / Guernica (Madrid) • Rodin Myslitel (1. odlitek v Paříži)
Česko
Mucha Slovanská epopej (Praha) • Rousseau Vlastní podobizna (Praha) • Šaloun Pomník mistra Jana Husa (Praha)
Poválečné
umění
Svět
Pollock No. 5, 1948 • Vučetič a Nikitin Matka vlast volá (Volgograd)
Česko
Černý Miminka (Praha) • Rujbr a Kameník Brněnský orloj • Svolinský Olomoucký orloj • Švec Stalinův pomník (zničen)
Odkazy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rhodský_kolos&oldid=23700063“