Rubín

Rubín
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecAl2O3
Identifikace
Barvačervený
Vzhled krystalučasto šesterečné hranoly
Soustavašesterečná
Tvrdost9
Lesksklenitý
Index lomu~1.762-1.770
Vrypbílý
Hustota4 g ⋅ cm−3
Rozpustnostnerozpustný v kyselinách
Ostatnívelká tepelná vodivost
Tento článek je o drahokamu. Další významy jsou uvedeny na stránce Rubín (rozcestník).

Rubín je růžovýčervený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chromu způsobující zbarvení.

Těžba, popis, kvalita a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší naleziště rubínů patří zejména Afrika, Asie, Austrálie, Grónsko, Madagaskar a Severní Karolína.

Rubíny nejlepší barvy, tj. sytě červené (v obchodním styku je tato barva nazývána barvou holubí krve) s lehkým modravým odstínem, pochází z Barmy, Mogoku, rubíny dobré barvy jsou ale i rubíny tanzanské, afghánské, vietnamské a rubíny z Nepálu, Srí Lanky a Indie. Rubíny barvy holubí krve jsou díky své barvě nejcennějsí, v Barmě navíc častokrát ve viditelném světle červeně fluoreskují, proto jsou barmské rubíny obvykle nejkvalitnější na světě.[1][2][3]

Nejstarší naleziště rubínů jsou náplavy řek jihozápadní Srí Lanky (řeka Kalu Ganga) se starým centrem Ratnapury. Cejlonské rubíny jsou malinové barvy nebo jsou to asterické kameny. První zmínky pocházejí z Arthašástry, Brhatamhíty a buddhistických kronik, jakož od cestovatelů (i Marka Pola). Můžeme hovořit o 3000 letech těžeb zdejších rubínů. Od 4.5. století se postupně zvyšuje a od 15. století se na asijském a západním trhu objevují rubíny z Barmy a Kambodži či Thajska.

Od novověku se rubíny těží také na Madagaskaru, v Tanzanii, Afghánistánu, Vietnamu a dalších lokalitách.

Ačkoliv se v Thajsku rubíny také hodně těží, nedoporučuje se kupovat rubíny od pouličních obchodníků, thajští obchodníci bývají totiž mistry v padělání a nezřídka se jedná o madagaskarské, méně kvalitní rubíny, které se za ty thajské pouze vydávají.[4][5]

Za rubíny se vydávají růžové safíry. Původně prý byl dle přednášky Roberta Nového o problému určování staroindických minerálů v soudobé mineralogii, padparádža safír rubínem padmarága.

Podle Ratnaparikshy tak měli bráhmani dělit rubíny podle kast na jejich barvy.

Oceňování

[editovat | editovat zdroj]

Rubíny špičkové jakosti a velikosti mající nad deset karátů dosahují závratných cen a jsou vzácnější a cennější než velké diamanty, jsou ale vzácné a výjimečné.

Zpracování a výroba

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rubíny se dopalují (heated), aby měly lepší barvu, doplňují berylliem (treatment), skelnou pastou a dalšími úpravami.

Rubíny jsou vzácné, a proto se v současné době velké množství rubínů vyrábí uměle. Používá se Verneuillova metoda nebo Czochralského metoda pro postupný růst krystalutaveniny. Někdy se ale používají i další metody, jako třeba hydrotermální metoda.

Použití a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Drahé kameny starověku, vyd. Onyx.
  • Robert Nový, O duševním a léčebném působení drahokamů a cenných nerostů
  • Rubin, saphir, extra lapis no. 15, Edelsteine, Max Weibel, ABC Zurich Verlag, 1985.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]