Ostružiník

Ostružiník
Ostružiny
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	ostružiník (Rubus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostružiník (Rubus) je velmi velký, systematicky složitý rod rostlin z čeledi růžovité. Jejich plody jsou známé jako ostružiny a maliny, což je z botanického hlediska souplodí peckoviček. Jsou to vzpřímené nebo plazivé, opadavé i stálezelené keře s ostny, případně též vytrvalé byliny.^[1] Vyskytují se kosmopolitně, tedy po celém světě, s výjimkou Antarktidy. Speciální botanické odvětví zkoumající ostružiníky se nazývá batologie.^[2]

Rod ostružiník patří mezi systematicky nejsložitější – tzv. kritické taxony rostlin. V rámci čeledi růžovitých patří do podčeledi Rosoideae, v níž tvoří vlastní tribus Rubeae.^[3] Počet druhů tohoto rodu je obrovský, uvádí se 1000–1200–1550^[4]; mnoho jich je velmi nesnadno determinovatelných jednak vlivem velké morfologické proměnlivosti, kdy jednotlivé znaky mohou být na různých jedincích různě vyvinuty, jednak vlivem souběhu apomiktického a sexuálního rozmnožování a vzájemné hybridizace. Celý rod se dělí do 12–13 podrodů, z nichž se na území ČR vyskytují 4 domácí a 1 pěstovaný; některé druhy je obtížné jakkoli systematicky zařadit.^[5][6]

Rubus subgen. Chamaerubus

• ostružiník moruška (Rubus chamaemorus): nízký bylinný druh běžný v severských zemích, jako glaciální relikt též v Krkonoších

Rubus subgen. Anoplobatus

• ostružiník vonný (Rubus odoratus)
• ostružiník nutkajský (Rubus parviflorus)

Rubus subgen. Cylactis

• ostružiník skalní (Rubus saxatilis) – v ČR ohrožený druh kategorie C3
• ostružiník žlutoplodý (Rubus xanthocarpus)
• ostružiník arktický (Rubus arcticus)

Rubus subgen. Idaeobatus

• ostružiník čínský (Rubus chingii) v tradiční čínské medicíně populární poddruh R. ch. suavissimus známý též jako Sweet tea Tian-cha
• ostružiník maliník (Rubus idaeus), druh pěstovaný v ČR pod obecným názvem maliník, maliny, známo je značné množství šlechtěných kultivarů; vyskytuje se též přirozeně
• ostružiník jahodnatý (Rubus illecebrocus) – původní v Japonsku, jednoleté bylinné prýty
• ostružiník japonský (Rubus phoenicolasius)
• ostružiník ojíněný (Rubus occidentalis): druh pěstovaný v USA a v Asii, označovaný jako "černé maliny"
• ostružiník voskovaný (Rubus cockburnianus)

Rubus subgen. Rubus: nejrozsáhlejší a nejproblematičtější podrod členící se dále do množství sekcí, subsekcí a sérií. Jen na území ČR se vyskytuje více než 100 druhů a nepočítaně lokálních typů, dosud nedostatečně prozkoumaných; několik druhů je českými endemity. Plané ostružiníky kromě ježiníku bývají často uváděny pod kolektivním jménem Rubus fruticosus agg.^[7]

Sekce Caesii: trojlisté, plazivé, s tenkými ojíněnými prýty

• ostružiník ježiník – ostružiník sivý (Rubus caesius)

Sekce Rubus: obvykle větší keře lesního i nelesního prostředí, tenké až niťovité palisty

• ostružiník dřípený (Rubus laciniatus) – 2x zpeřené listy
• ostružiník dvojbarevný (Rubus bifrons)
• ostružiník Járy Cimrmana (Rubus jarae-cimrmani) – jihočeský endemit
• ostružiník pichlavý (Rubus koehleri)
• ostružiník řasnatý (Rubus plicatus)
• ostružiník sladkoplodý (Rubus armeniacus) – původní v oblasti Kavkazu, pěstován pro plody
• ostružiník šedavý (Rubus canescens)
• ostružiník vzpřímený (Rubus nessensis)
• ostružiník žláznatý (Rubus pedemontanus)

Sekce Corylifolii: převážně nízké keře nelesního až ruderálního prostředí, s kopinatými palisty

• ostružiník měkký (Rubus mollis)
• ostružiník přícestní (Rubus dollnensis)
• ostružiník rumištní (Rubus franconicus)

Ostružiníky jsou buď vytrvalé byliny s dlouhými podzemními prýty, nebo (častěji) dvouleté keře, u nichž první rok vyrůstá sterilní prýt, který na konci prvního roku dřevnatí, druhý rok z paždí listů vyrůstají kvetoucí výhony a po odplození prýt odumírá. Stonky keřů jsou obloukovitě sehnuté, na konci při doteku se zemí někdy zakořeňující, opatřené ostny různého tvaru a hustoty, někdy též přisedlými nebo stopkatými žlázkami. Listy jsou zpravidla troj- až pětičetné, zpeřené nebo dlanitě dělené, méně často celistvé; s čárkovitými nebo kopinatými vytrvalými palisty. Oboupohlavné květy bílé, růžové nebo červené barvy jsou uspořádány v bohatých nebo úzkých a chudých latách, semeníků je mnoho. Plodem je souplodí jednosemenných černých, červených nebo žlutých peckoviček na kuželovitě vyklenutém plodním lůžku, nazývá se ostružina nebo malina.^[5]

Ostružiny obsahují především třísloviny, flavonoidy, vitamín A, menší množství vitaminu C, barviva, cukry, pektin, kyselinu jablečnou a jantarovou, také draslík, hořčík, železo, měď, vlákninu a kyselinu listovou. Pecičky představují pro organismus užitečnou balastní látku.^[8][5]

Rod je rozšířen po celém světě s výjimkou Antarktidy; v tropických oblastech roste jen v horách. Jednotlivé druhy mohou mít vazbu na lesní prostředí (nemofilní ekoelement), v němž vyrůstají na pasekách, světlinách podél cest, v lesních lemech a pláštích, nebo se naopak vyskytovat primárně mimo les (ekoelement thamnofilní) v křovinách, na mezích a travnatých stráních, náspech, mezích a rumištích. Jiné druhy, např. ostružiník moruška, porůstají rašeliniště v arktických oblastech, případně v horách. Rostou na slunci, v polostínu a některé druhy i ve stínu.^[5][7][9]

Plody ostružiníků jsou jedlé, kromě konzumace v čerstvém stavu se využívají pro přípravu zavařenin, kompotů, džemů, šťáv, sirupů atd. Lze z nich vyrábět ovocná vína, likéry a pálenky. Krom sběru planých ostružin se pěstují též zahradní velkoplodé kultivary. Mladé listy mnohých druhů se používají ve fytoterapii jako adstringens při průjmech, žaludečních potížích a střevních katarech, jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní nebo ke koupelím při kožních infekcích a špatně se hojících ranách. Ze sušených fermentovaných listů je možné připravit chutný čaj. Čínský ostružiník Rubus suavissimus obsahuje glykosid steviolu zvaný rubusosid a je využívaný k přípravě léčivého nápoje známého jako Sweet tea Tian-cha.^[10][11] Ostružiníky lze použít také jako okrasné rostliny ozdobné listy, květy a plody.^[8]

• Čačanská beztrnná
• Helen (ostružiník)
• Navaho (ostružiník)
• Thornfree
• Wilsonův raný

• ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl 4. Meruňky, broskve, srstky, rybíz, maliny a ostružiny. Praha: Ovocnický spolek pro království České, 1917. 196 s. Dostupné online. - kapitola Maliny a ostružiny, s. 179–190. 

• Loganberry

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostružiník na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rubus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo ostružiník ve Wikislovníku
• Taxon Rubus ve Wikidruzích