Rumunská lidová republika

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Rumunská lidová republika Republica Populară Romînă (1947–1965) ←  1947–1965  → vlajka znak
Hymna Zdrobite cătușe 1947–1953 Te slăvim, Românie 1953–1965
Geografie
Hlavní město	Bukurešť
Rozloha	238 391 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	zhruba 19 000 000 (1965)
Jazyky	rumunština (oficiální)
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika
Měna	Rumunské leu (ROL)
Vznik	30. prosince 1947 (zničení království)
Zánik	21. srpna 1965 (přeměna na RSR)
Státní útvary a území
Předcházející Zrušení monarchie Rumunské království Následující Rumunská socialistická republika

Rumunská lidová republika (rumunsky v letech 1947–1954 Republica Populară Română, 1954–1963 Republica Populară Romînă a od roku 1963, kdy byla udělena výjimka pro slovo România, až do svého zániku opět Republica Populară Română zkratkou RPR) byla socialistickou republikou, která existovala v letech 1947–1965. Vedoucí stranou byla Rumunská dělnická strana. V roce 1955 pomáhala založit Varšavskou smlouvu. V roce 1965 byla transformována na Rumunskou socialistickou republiku.

Před koncem druhé světové války, Rumunsko změnilo válčící stranu. Byl svržen režim Iona Antonesca a k moci se dostal Michal I. Rumunský. Prosovětská vláda byla jmenována 6. března 1945. Po druhé světové válce se Sovětský svaz zasadil o začlenění do té doby ilegální komunistické strany v poválečné vládě někdejší Osy Berlín–Řím–Tokio, zatímco nekomunističtí političtí předáci byli soustavně eliminováni z politického života. V roce 1948 vyhrála volby s 93 % hlasů koalice, v níž byli komunisté dominantní. Král Michal I., který hrál velkou roli v převratu, byl donucen abdikovat a opustit zemi 30. prosince 1947, týž den byla vyhlášena Rumunská lidová republika.

V socialistickém Rumunsku vyhrálo boj o moc domácí nacionalistické křídlo v čele Gheorghe-Gheorghiu Dejem, který byl v letech 1952 až 1955 předseda vlády a v letech 1961 až 1965 předsedou státní rady. Gheorghe Gheorghiu-Dej zastával názor, že by měla vládnout strana bez jakýchkoliv zásahů z cizích národů. Jeho učeň a nástupce Nicolae Ceauşescu tento názor sdílel s ním.