Salcbursko

Salcbursko
Land Salzburg
Salcbursko – znak
znak
Salcbursko – vlajka
vlajka
Hymna: Land uns’rer Väter
Geografie
Spolková země na mapě Rakouska
Spolková země na mapě Rakouska
Členění spolkové země
Členění spolkové země
Hlavní městoSalcburk
Souřadnice
Rozloha7 156,03 km²
Nejvyšší bodGrossvenediger (3674 m n. m.)
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
středoevropský čas
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel562 606 (2022)
Hustota zalidnění78,6 obyv./km²
Správa regionu
StátRakouskoRakousko Rakousko
Druh celkuSpolková země
Podřízené celky1 statutární město
5 okresů
119 obcí
Zemská hejtmankaWilfried Haslauer (ÖVP)
Parlamentní zastoupení
Spolková rada4 (z 62) křesel
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2AT-5
NUTSAT3
Označení vozidelSL
Oficiální webwww.salzburg.gv.at
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salcbursko či Solnohradsko (německy Land Salzburg) je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska. Jejím hlavním městem je Salcburk.

Charakter země

[editovat | editovat zdroj]

Salcbursko leží v Alpách, jeho sousedy jsou německá spolková země Svobodný stát Bavorsko, italská autonomní oblast Tridentsko-Horní Adiže (německy tradičně označované jako Jižní Tyrolsko – německy Südtirol, někdejší součást Tyrolska, italsky Trentino-Alto Adige) a rakouské spolkové země Horní Rakousy, Štýrsko, Tyrolsko a Korutany. Největší řekou, která zemí protéká, je Salzach. Protéká také i hlavním městem Salcburkem. Salcburk je hlavním ekonomicko-kulturním centrem, je zde letiště, kříží se zde dálnice i hlavní železniční tahy. Soustředěna je zde velká část průmyslu spolkové země. Nachází se zde také nejhlubší údolí v celém Rakousku – Liechtensteinklamm, a to poblíž města Sankt Johann im Pongau. Na jihu země se táhnou Centrální Alpy, konkrétně masiv Vysokých Taur s mnoha třítisícovými vrcholy, na východě a severu pak Dachsteinský masiv a Berchtesgadenské Alpy.

Na ploše o rozloze 7 154 km² tu žije 515 327 obyvatel, většinou Rakušanů.

Salcbursko bylo osídleno již v pravěku. Starověké jméno Salcburku Iuvavum je keltského původu. Za římské nadvlády bylo Iuvavum správním střediskem provincie Noricum ripense. Od 6. století náleželo území pozdějšího Salcburska (kromě kraje Lungau) k Bavorskému vévodství (nejprve kmenovému vévodství Franské, resp. Východofranské říše a později státu Svaté říše římské). Okolo roku 690 založil sv. Rupert na troskách římského města Iuvavum biskupství, roku 696 klášter svatého Petra (Stift Sankt Peter) a roku 714 i ženský klášter benediktinek na Nonnbergu (Benediktinen-Frauenstift Nonnberg). V roce 798 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství a stalo se tak církevním centrem rakouských zemí a části Bavor (tzv. Altbayern).

Arcibiskupu Eberhardovi II., důležitému spojenci Štaufů, se v letech 12001246 podařilo z dosavadních menších hrabství, fojtství a soudních okrsků vybudovat pevné arcibiskupské panství. S uznáním hranic bavorským vévodou roku 1275 začíná poslední fáze postupného osamostatnění Salcburska a vymanění se z bavorského vlivu. Roku 1328 bylo v Salcbursku vydáno vlastní zemské zřízení, čímž se země stala samostatným státem v rámci Svaté říše římské.

Jako knížectví-arcibiskupství se Salcbursko vyvíjelo jako nárazníkový stát mezi Bavorskem a habsburskými zeměmi. V roce 1462 a na přelomu let 1525/26 došlo k selským povstáním. Kníže arcibiskup Leopold Anton von Firmian donutil v letech 1731/32 k emigraci asi 20 tisíc protestantů (tzv. salcburští exulanti, Salzburger Exulanten). Pro hospodářství nebyl v 16. století rozhodující jen obchod se solí, ale i dobývání zlata v údolí Gasteinertal v okolí obce Böckstein – výnosy byly svého času největší v Evropě.

Roku 1803 připadlo knížectví jako sekularizované kurfiřtství Ferdinandu III. Toskánskému, v roce 1805 společně s Berchtesgadenem Rakouskému císařství. Roku 1810 pak na krátký čas (opět) Bavorskému království a po Vídeňském kongresu (1816) bez Berchtesgadenu a Rupertiwinkelu už definitivně Rakousku. Samotné arcibiskupství bylo roku 1807 omezeno na území vlastního Salcburska a východu Severního Tyrolska. Roku 1813 byly některé jihozápadní okrajové části původního Salcburska připojeny k Tyrolsku a takto vymezené Salcbursko bylo mezi lety 18181825 nově územně zorganizováno jako součást Horních Rakous. 4. března 1849 se stalo rakouskou korunní a roku 1920 spolkovou zemí.

Nejvyšším legislativním orgánem země je salcburský zemský sněm.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Růst počtu obyvatel
Ke dni Počet obyvatel
31. 12. 1900 192 763
07. 03. 1923 222 731
1939 267 169
01. 06. 1951 327 232
21. 03. 1961 347 292
12. 05. 1971 401 766
12. 05. 1981 442 301
15. 05. 1991 483 880
15. 05. 2001 515 327

Salcbursko se rozprostírá na ploše 7 154,23 km². 174 kilometrů jeho hranic jsou hranice mezistátní, z větší části s Německem, z menší s Itálií.

Správní rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Salcbursko se dělí na pět politických okresů a jedno statutární město (Salcburk).

Statutární města

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]