Samuel Belluš
| Samuel Belluš | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Pověřenec pro informace | |
| Ve funkci: 1945 – 1947 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SNS Demokratická str. Str. slovenské obrody |
| Narození | 2. října 1916 nebo 12. října 1916 Slovenská Ľupča  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. července 1998 (ve věku 81 let) Mnichov  Německo |
| Příbuzní | Martin Belluš (sourozenec) Pavel Belluš (synovec) |
| Alma mater | Univerzita Komenského |
| Profese | spisovatel, advokát, politik a právník |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} III. třída (1991) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Samuel Belluš (2. října,[1][2] uváděno též 12. října 1916 Slovenská Ľupča[1] – 4. července 1998 Mnichov[1]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Roku 1940 získal titul doktora práv.[1]
Po studiích působil do roku 1946[1] jako advokát ve Zvolenu a Bratislavě. Angažoval se v Slovenské národní straně.[3] Členem SNS byl až do roku 1938.[4] Byl předsedou Ústředí evangelického studentstva, členem Kuzmányho kruhu a Klubu národních akademiků.[1] Protestoval proti odtržení Slovenska od Československa.[4]
Za války byl členem odboje a podílel se na Slovenském národním povstání. Zasedal v povstalecké Slovenské národní radě.[3][1] Účastnil se v delegaci Slovenské národní rady, která 1. června 1945 jednala s prezidentem Edvardem Benešem a řešila mimo jiné postavení Slovenska v obnovené republice.[5]
V 6. Sboru pověřenců a 7. Sboru pověřenců zastával od září 1945 do listopadu 1947 post pověřence pro informace.[6] Ze Sboru pověřenců byl vytlačen v listopadu 1947 poté, co došlo k proměně silových poměrů v souvislosti s nástupem slovenských komunistů proti nekomunistickým silám na Slovensku.[7]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, přičemž po únorovém převratu přešel krátce do Strany slovenské obrody, která byla nástupnickou platformou Demokratické strany, loajální ke komunistickému režimu.[8][9]
V roce 1948 emigroval do Velké Británie, kde se v roce 1949 stal vedoucím studijního oddělení CIO. Poté odešel do SRN a stal se ředitelem československého oddělení stanice Svobodná Evropa.[3] Byl členem Rady svobodného Československa[10]. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho bratr Martin Belluš (1911–1977) byl významným slovenským lékařem, jeho synovec Pavel Belluš (1930–2014) byl prvoligovým fotbalovým brankářem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g ŠPETKO, Jozef. Líšky kontra ježe: slovenská politická emigrácia 1948-1989 : analýzy a dokumenty [online]. Kalligram, 2002 [cit. 2015-01-22]. S. 302. Dostupné online. ISBN 8071494372. (slovensky)
- ↑ Samuel Belluš [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Belluš, Samuel, 1916-1998 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2011-12-18]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b JOHN, Miloslav. Čechoslovakismus a ČSR: 1914-1938 [online]. Baroko & Fox, 1994 [cit. 2015-01-22]. S. 146. Dostupné online. ISBN 8085642204.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 284.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 624.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 359.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-13.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Samuel Belluš v parlamentu
- Svobodná Evropa v těžkých časech Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o složité době, kdy Samuel Belluš vedl Svobodnou Evropu, unikátní ukázky s nahrávkou jeho hlasu.
