Sara Sorribesová Tormová

Sara Sorribesová Tormová
Sorribesová Tormová ve Wimbledonu 2018
Sorribesová Tormová ve Wimbledonu 2018
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození8. října 1996 (28 let)
Místo narozeníLa Vall d'Uixó, Španělsko[1]
BydlištěLa Vall d'Uixó, Španělsko[1]
Výška176 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 064 864 USD
Tenisová raketaWilson Blade
Dvouhra
Poměr zápasů388–266
Tituly2 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění32. místo (7. února 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2022)
French Open4. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2018, 2021, 2022, 2023)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů130–94
Tituly5 WTA, 1 WTA 125, 5 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2024)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2024)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2021, 2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240825a25. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz 2024 Paříž ženská čtyřhra

Sara Sorribesová Tormová (nepřechýleně Sorribes Tormo, * 8. října 1996 La Vall d'Uixó, Castellón) je španělská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a pět deblových turnajů. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. Na okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 32. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 17. místě.[1]

Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2015 baráží 2. světové skupiny proti Argentině, v níž vyhrála úvodní dvouhru s Paulou Ormaecheaovou. Španělky se ve druhé úrovni soutěže udržely po výhře 4:0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[3]

Španělsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V úvodu dvouhry porazila světovou jedničku Ashleigh Bartyovou,[4] než ji ve třetím kole vyřadila Anastasija Pavljučenkovová. Do čtyřhry nastoupila s Paulou Badosovou. Ve druhém kole podlehly pozdějším olympijským vítězkám Krejčíkové se Siniakovou. Zúčastnila se také pařížských Her XXXIII. olympiády, kde v úvodním kole dvouhry nestačila na Barboru Krejčíkovou. Spolu s Cristinou Bucșovou získaly bronzovou medaili ve čtyřhře po výhře nad Češkami Muchovou a Noskovou.[5] V pařížské smíšené soutěži dohrála po boku Marcela Granollerse v prvním kole.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Juniorská dráha

[editovat | editovat zdroj]

Po boku Švýcarky Belindy Bencicové si zahrála finále juniorské čtyřhry US Open 2013, v němž nestačily na českou dvojici Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková po dvousetovém průběhu.

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2014, když jí patřila 33. příčka.

Profesionální dráha

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaj v rodném La Vall d'Uixó s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve třetím setu úvodního kola skrečovala Francouzce Florence Haringové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala na madridské události s rozpočtem deset tisíc dolarů v březnu 2012. Ve finále přehrála Španělku Isabel Rapisardovou Calvovou po třísetovém průběhu. V říjnu 2016 si poprvé zahrála finále turnaje s maximální dotací 100 tisíc dolarů v egyptském Šarm aš-Šajchu, v němž podlehla chorvatské tenistce Donně Vekićové.[2]

V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém Barcelona Ladies Open 2012, do níž získala divokou kartu od pořadatelů. Na úvod kvalifikace podlehla Chorvatce Anii Mijačikové. Hlavní soutěž okruhu si premiérově zahrála na únorovém Rio Open 2015, když prošla kvalifikačním sítem. V úvodní fázi soutěže však skončila na raketě Pauly Ormaecheaové. První vítězný zápas si pak připsala na marockém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2016, kde do dvouhry postoupila až jako šťastná poražená z kvalifikace. Pouze dva gamy dovolila uhrát Tunisance Ons Džabúrové, avšak ve druhém kole ji vyřadila Nizozemka Kiki Bertensová ve dvou sadách.[1]

Forhend na French Open 2019

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2016 po zvládnutém tříkolovém kvalifikačním turnaji. Na cestě do hlavní soutěže postupně vyřadila Tamiru Paszekovou, Stéphanii ForetzovouIvanu Jorovićovou. V otevíracím zápase dvouhry však získala jen dvě hry na ruskou turnajovou šestadvacítku Anastasiji Pavljučenkovovou.[1] První titul na túře WTA vybojovala ve čtyřhře Monterrey Open 2018 po boku Britky Naomi Broadyové.[6]

Ve 24 letech pak získala debutovou trofej ve dvouhře, když ovládla Abierto Zapopan 2021 hraný na tvrdém povrchu guadalajarského Panamerického tenisového centra. Do finále postoupila přes Češku Marii Bouzkovou a v něm zdolala Kanaďanku Eugenii Bouchardovou startující na divokou kartu.[7]

První grandslamové osmifinále dvouhry si zahrála ma French Open 2023. Po výhrách nad Francouzkou Clarou Burelovou a Chorvatkou Petrou Martićovou odstoupila z turnaje pro virózu horních cest dýchacích její soupeřka ve třetím kole, světová čtyřka Jelena Rybakinová.[8] Poté však prohospodařila vedení s brazilskou světovou čtrnáctkou Beatriz Haddad Maiovou, proti níž získala úvodní sadu a ve druhé vedla 3–0 na gamy. Přesto po 3 hodinách a 51 minutách prohrála v nejdelším zápase odehrané části sezóny, třetím nejdelším v historii ženského Roland Garros a desátém nejdelším v otevřené éře.[9][10] V pařížské čtyřhře dohrála s Bouzkovou ve čtvrtfinále, když nestačily na americko-australský pár Melicharová-Martinezová a Perezová.[11]

Druhou singlovou trofej na túře WTA vybojovala na srpnovém Tennis in the Land 2023 v Clevelandu. Jako devadesátá pátá hráčka žebříčku musela hrát kvalifikaci, v jejímž závěru podlehla Claře Burelové. Do hlavní soutěže pronikla až po odstoupení Venus Williamsové. Ve dvouhře vyřadila Kateřinu Siniakovou, světovou šestnáctku Veroniku Kuděrmetovovou, devátou nasazenou Sloane Stephensovou a v semifinále Němku Tatjanu Mariovou. V souboji o titul zdolala dvaadvacátou ženu klasifikace Jekatěrinu Alexandrovovou. Po prohrané úvodní sadě dohnala ztrátu podání ve druhém, a výhodu dalších dvou brejků soupeřky ve třetím setu. V historii WTA se tak stala šestou šťastnou poraženou vítězkou singlové soutěže.[12][13] }}

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronz)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky v utkání o medaili výsledek
Bronz 2024 Paříž, Francie antuka Španělsko Cristina Bucșová Česko Karolína Muchová
Česko Linda Nosková
6–2, 6–2

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–0 Č)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–0 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. března 2021 Guadalajara, Mexiko tvrdý Kanada Eugenie Bouchardová 6–2, 7–5
Vítězka 2. 26. srpna 2023 Cleveland, Spojené státy tvrdý   Jekatěrina Alexandrovová 3–6, 6–4, 6–4

Čtyřhra: 6 (5–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 8. dubna 2018 Monterrey, Mexiko tvrdý Spojené království Naomi Broadyová USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
3–6, 6–4, [10–8]
Vítězka 2. 5. května 2019 Rabat, Maroko antuka Španělsko María José Martínez Sánchezová Španělsko Georgina García Pérezová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
7–5, 6–1
Finalistka 1. 23. června 2019 Mallorca, Španělsko antuka Španělsko María José Martínez Sánchezová Belgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 4–6
Vítězka 3. 24. dubna 2022 Istanbul, Turecko antuka Česko Marie Bouzková   Natela Dzalamidzeová
  Kamilla Rachimovová
6–3, 6–4
Vítězka 4. 8. října 2023 Peking, Čína tvrdý Česko Marie Bouzková Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Mexiko Giuliana Olmosová
3–6, 6–0, [10–4]
Vítězka 5. 5. května 2024 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Cristina Bucșová Česko Barbora Krejčíková
Německo Laura Siegemundová
6–0, 6–2

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červen 2019 Bol, Chorvatsko antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková 5–7, 5–7

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 22. prosince 2019 Limoges, Francie tvrdý (h) Španělsko Georgina García Pérezová Rusko Jekatěrina Alexandrovová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
6–2, 7–6(7–3)

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 2 (10–10)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. března 2012 Madrid, Španělsko antuka Francie Estelle Guisardová 0–6, 6–7(5–7)
Vítězka 1. 19. března 2012 Madrid, Španělsko antuka Španělsko Isabel Rapisarda Calvová 6–2, 7–6(10–8)
Vítězka 2. 13. srpna 2012 Locri, Itálie antuka Itálie Anastasia Grymalská 6–3, 7–5
Vítězka 3. 20. srpna 2012 Todi, Itálie antuka Španělsko Rocío de la Torre Sánchezová 4–6, 6–1, 6–3
Vítězka 4. 19. listopadu 2012 La Vall d'Uixó, Španělsko antuka Španělsko Olga Saézová Larrová 6–1, 6–1
Finalistka 2. 22. dubna 2013 Tunis, Tunisia antuka Tunisko Ons Džabúrová 3–6, 2–6
Finalistka 3. 14. dubna 2014 Pula, Itálie antuka Rumunsko Andreea Mituová 4–6, 3–6
Vítězka 5. 11. srpna 2014 Westende, Belgie tvrdý Belgie Ysaline Bonaventureová 6–2, 6–0
Finalistka 4. 26. ledna 2015 Sunrise, Spojené státy antuka USA Sachia Vickeryová 2–6, 6–2, 3–6
Vítězka 6. 22. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka Rumunsko Andreea Mituová 7–5, 6–1
Vítězka 7. 6. června 2016 Essen, Německo antuka Česko Karolína Muchová 7–6(7–5), 6–4
Finalistka 5. 17. října 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Chorvatsko Donna Vekićová 2–6, 7–6(9–7), 3–6
Finalistka 6. 20. května 2018 La Bisbal d'Emporda, Španělsko antuka Lichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová 3–6, 6–3, 3–6
Finalistka 7. 18. června 2018 Manchester, Spojené království tráva Tunisko Ons Džabúrová 2–6, 1–6
Finalistka 8. červenec 2018 Contrexéville, Francie antuka Švýcarsko Stefanie Vögeleová 4–6, 2–6
Vítězka 8. říjen 2018 Pula, Itálie antuka Rusko Amina Anšbaová 6–4, 6–3
Vítězka 9. srpen 2019 Bad Saulgau, Německo antuka Německo Katharina Gerlachová 7–6(7–4), 6–1
Finalistka 9. srpen 2019 Vancouver, Kanada tvrdý Spojené království Heather Watsonová 5–7, 4–6
Vítězka 10. září 2020 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Rumunsko Irina Baraová 6–3, 6–4
Finalistka 10. květen 2023 Madrid, Španělsko antuka Srbsko Olga Danilovićová 2–6, 3–6

Čtyřhra: 7 (5–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. srpna 2012 Locri, Itálie antuka Řecko Despina Papamichailová Japonsko Kana Danielová
Bělorusko Nastassija Rubelová
6–1, 6–0
Vítězka 2. 20. srpna 2012 Todi, Itálie antuka Bělorusko Nastassia Rubelová Itálie Alessia Camploneová
Itálie Sara Sussarellová
6–1, 6–0
Vítězka 3. 16. června 2014 Montpellier, Francie antuka Španělsko Inés Ferrerová Suárezová Čínská Tchaj-pej Sü Ťie-jü
Bulharsko Elica Kostovová
2–6, 6–3, [12–10]
Vítězka 4. 23. června 2014 Périgueux, Francie antuka Venezuela Andrea Gámizová Brazílie Gabriela Céová
Argentina Florencia Molinerová
5–7, 6–4, [10–8]
Finalistka 1. 25. července 2016 Praha, Česko antuka Španělsko Sílvia Solerová Espinosová Nizozemsko Demi Schuursová
Česko Renata Voráčová
5–7, 6–3, [4–10]
Vítězka 5. srpen 2019 Bad Saulgau, Německo antuka Španělsko Georgina García Pérezová Rusko Xenia Laskutovová
Rusko Marina Melnikovová
6–3, 6–1
Finalistka 2. prosinec 2019 Dubaj, SAE tvrdý Španělsko Georgina García Pérezová Česko Lucie Hradecká
Slovinsko Andreja Klepačová
5–7, 6–3, [8–10]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2013 US Open tvrdý Švýcarsko Belinda Bencicová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sara Sorribes Tormo na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Sara Sorribesová Tormová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240825a25. srpna 2024
  2. a b c Sara Sorribesová Tormová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240825a25. srpna 2024
  3. Sara Sorribesová Tormová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  4. Tokyo 2020: Sorribes Tormo takes out World No.1 Barty in Olympics opener [online]. WTA Tennis, 2021-07-25 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Česko domov ďalšiu medailu zo štvorhry neprinesie. Španielky ukázali svoju kvalitu a získali bronz. Šport.sk [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Broady and Sorribes Tormo turn chance meeting into title in Monterrey. www.wtatennis.com [online]. MONTERREY, Mexico: WTA Tour, Inc., 2018-04-09 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. První finále, první titul. Sorribesové k triumfu v Guadalajaře na kurtu gratulovala i Bouzková. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  8. Rybakina withdraws from Roland Garros citing illness. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-03 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Haddad Maia become first Brazilian in French Open quarters since 1968. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Haddad Maia beats Sorribes Tormo in third-longest women’s match at French Open. The Hindu [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Muchová prošla do prvního semifinále v Paříži, čeká ji Sabalenková. Bouzková ve čtyřhře skončila. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-06-06 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  12. Lucky loser Sorribes Tormo battles to Cleveland title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  13. Lucky loser Sorribes Tormo claims Cleveland title. ESPN.com [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]