Hulevník

Hulevník
Hulevník rakouský (Sisymbrium austriacum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	hulevník (Sisymbrium) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hulevník (Sisymbrium) je rod plevelných bylin z čeledě brukvovitých.

Jsou to rostliny pocházející z Blízkého východu nebo Mediterránu, v současnosti jsou již rozšířeny celosvětově, byly zavlečeny do mírného pásma obou polokoulí. Do České republiky se dostaly koncem středověku. Rostou na obdělávaných zemědělských pozemcích i v neudržovaném okolí lidských sídlišť.^[1][2][3]

Hulevník je jednoletá nebo dvouletá rostlina s kulatou, lysou nebo řídce chlupatou rozvětvenou lodyhou dorůstající do výše až 90 cm. Listy v přízemní růžici se řapíky jsou jednoduché, celistvé nebo různě zpeřené. Lodyžní listy mají krátké řapíky nebo jsou přisedlé, tvary mají obdobné jako listy spodní v růžici, jsou dlouhé 7,5 až 20 cm a 2,5 až 7,5 cm široké. Koncové úkrojky listů jsou výrazně větší.

Klasovitá květenství s malými oboupohlavnými čtyřčetnými květy se postupně prodlužují při dozrávání plodů. Vztyčené kališní lístky jsou vejčité nebo podlouhlé, střídají se s korunními. Korunní lístky jsou barvy žluté, bílé, růžové nebo fialové, obvejčité, lopatkovité, podlouhlé a tupým vrcholem často zakončeným špičkou. V květu je 6 výhradně plodných čtyřmocných tyčinek ve dvou přeslenech s často se srostlými nitkami v květním lůžku a s podlouhlými prašníky pukajícími v podélných štěrbinách. Gyneceum je sestaveno ze dvou plodolistů. V semeníku druhotně děleném blanitou přepážkou bývá 6 až 160 vajíček. Čnělka mívá jedno nebo dvoulaločnou bliznu. Placentace je nástěnná.

Plody jsou na hrubých stopkách vyrůstající pukající šešule, válcovité, kopinaté, šídlovité nebo táhle kuželovité. Semena jsou bezkřídlá, podlouhlá, vejčitá i oblá, se síťovaným osemením, některá při styku s vodou slizovatí.^[4][5]

V mnoha zemědělských oblastech je hulevník hodnocen jako plevelná rostlina, nevyskytuje se však hojně a nepůsobí při řádném zpracovávání půdy velké škody. Zřídkakdy jsou některé druhy používány v lidovém léčitelství na chrapot, kašel a astma, jako diuretikum a proti dyskarzii. Semena obsahují zapáchající hořčičný olej.^[6]

Rod hulevník je rozčleněn asi do 40 druhů, v ČR roste těchto 9:^[7][8]

• hulevník drobnokvětý (Sisymbrium irio)
• hulevník lékařský (Sisymbrium officinale)
• hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii)
• hulevník mnohotvarý (Sisymbrium polymorphum)
• hulevník nejtužší (Sisymbrium strictissimum )
• hulevník povolžský (Sisymbrium volgense)
• hulevník rakouský (Sisymbrium austriacum)
• hulevník východní (Sisymbrium orientale)
• hulevník vysoký (Sisymbrium altissimum)

Mimo druhy výše uvedené se v Evropě dále vyskytují:^[9]

• Sisymbrium arundanum
• Sisymbrium assoanum
• Sisymbrium cavanillesianum
• Sisymbrium confertum
• Sisymbrium crassifolium
• Sisymbrium erysimoides
• Sisymbrium laxiflorum
• Sisymbrium polyceratium
• Sisymbrium runcinatum
• Sisymbrium supinum

Hulevník východní je podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR zařazen mezi druhy silně ohrožené C2, tj. zranitelné. ^[10]

• (anglicky) Flora of China: Sisymbrium
• Obrázky, zvuky či videa k tématu hulevník na Wikimedia Commons