Střezislava
| Střezislava | |
|---|---|
| Narození | 10. století |
| Úmrtí | 987 |
| Manžel | Slavník |
| Potomci | Soběslav, svatý Vojtěch, Spytimír, Pořej, Čáslav a Dobroslav |
| Otec | Radslav? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střezislava byla manželkou Slavníka, českého šlechtice a zakladatele dynastie Slavníkovců.
Historik Dušan Třeštík uvedl, že se Střezislava narodila nejpozději roku 920.[1] Rakouský historik Johann Loserth měl za to, že se Střezislava narodila jako dcera českého knížecího páru Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry.[2] Josef Žemlička přepokládal, že byla Střezislava potomkem Boleslava I.[3] Dle Dalimilovy kroniky Střezislava pocházela z rodu kouřimských knížat, k čemuž se přikláněl i Dušan Třeštík. Na základě narození jejího syna Vojtěcha v roce 956, jenž nebyl nejstarším z jejích synů, se Dušan Třeštík domníval, že se za knížete Slavníka vdala nejpozději kolem roku 950.[1]
| „ | Žena, jak se praví, čistých mravů, štědrá v almužnách, vyznávajíc víru činy dávala krásný výraz své vznešenosti. Ale prospívajíc ve škole ctnosti, nebyla dobrou strážkyní svého bratra. Neboť zatímco horlila o čistotu a důvěrně se oddávala modlitbám, poskytla mužovi příležitost hřešit ne s jednou, nýbrž s mnohými ženami. | “ |
| — Bruno z Querfurtu[4] | ||
V Kosmově kronice je zaznamenáno, že Střezislava zemřela v roce 987. Podle historika Vratislava Vaníčka s úmrtím Střezislavy možná souvisel odchod pražského biskupa a zároveň jejího syna Vojtěcha z Čech.[5] Střezislava měla s manželem 6 synů, těmi byli Soběslav, Spytimír, Pobraslav, Pořej, Čáslav a svatý Vojtěch. Nejspíše Slavník se Střezislavou zplodili i nějaké dcery.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 422.
- ↑ LOSERTH, Johann. Der Sturz des Hauses Slawnik. Vídeň: Archiv für österreichische Geschichte, 1884. S. 12.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-272-3. S. 273.
- ↑ Bruno z Querfurtu. Nascitur purpureus flos [online]. Překlad Oldřich Králík. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 175.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Prameny
[editovat | editovat zdroj]- Bruno z Querfurtu. Nascitur purpureus flos [online]. Překlad Oldřich Králík. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.