Stav ohrožení státu
Stav ohrožení státu je krizovým stavem v České republice, který může být vyhlášen v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost státu nebo jeho demokratické zásady.[1] Na rozdíl od nouzového stavu má tedy stav ohrožení striktně politický charakter. Nezáleží, zda je ohrožení vnitřního nebo vnějšího původu a stejně tak není uvedeno, je-li ohrožení vojenského nebo jiného charakteru.[2] Tento stav zatím nebyl na území České republiky nikdy vyhlášen.
Vyhlášení
[editovat | editovat zdroj]Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší rozhodnutí o vyhlášení stavu ohrožení státu samotnému Senátu. Rozhodnutí o přijetí stavu ohrožení státu se sděluje hromadnými sdělovacími prostředky a vyhlašuje se stejně jako zákon, tedy ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.[1]
Mimořádná opatření
[editovat | editovat zdroj]Zkrácené jednání o návrzích zákonů
[editovat | editovat zdroj]Po dobu trvání stavu ohrožení státu může vláda požadovat, aby Parlament České republiky projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená, že Poslanecká sněmovna se o návrhu usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin poté, co mu jej sněmovna postoupí. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. Takto přijatý zákon nemůže prezident republiky vrátit do sněmovny. Ve zkráceném jednání však nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.[1]
Odložení voleb
[editovat | editovat zdroj]Jestliže po dobu trvání stavu ohrožení státu podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách stanovených pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůtu prodloužit – nejdéle o šest měsíců.[1] Toto prodloužení je však možné opakovat.[zdroj?]
Další opatření
[editovat | editovat zdroj]Za stavu ohrožení státu vláda, ministerstva, ústřední správní úřady, Česká národní banka, krajské úřady a obecní úřady přijímají krizová nebo mimořádná opatření, která jsou upravena zvláštními zákony, například zákonem o krizovém řízení (krizový zákon),[3] zákonem o zajišťování obrany ČR,[4] nebo zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Ústavní zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. In: Sbírka zákonů. 1998. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ OKOPSKÁ, Daniela. Dělba moci v ČR se zřetelem na mimořádné stavy státu. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010.
- ↑ Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.