Strnad zahradní

Strnad zahradní
Samec ve svatebním šatu
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	strnadovití (Emberizidae)
Rod	strnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza hortulana (Linnaeus, 1758)
Rozšíření strnada zahradního       hnízdiště       zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je středně velký monotypický druh^{[2][pozn. 1]} pěvce z čeledi strnadovitých.

Velikosti vrabce (délka těla 15–16,5 cm). Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky, světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo, načervenalý zobák a nohy. Kostřec a spodinu těla má skořicově hnědé, křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení šatu bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.^[3] Ve svatebním šatu má sameček široký šedý pruh na hrudi a sytě hnědooranžové břicho a boky. ^[4]

Jednoduchá opakovaná melodie „ti-ti-ti-tá“ (na rozdíl od strnada obecného je poslední slabika snížena), vábení je jemnější než u strnada obecného, „jiiih“, také „cip“, „cih-ip“ atp.^[5][6][7]

Druh s evropským typem rozšíření. Tažný, zimuje převážně v tropické Africe (putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci), v menší míře i na jihu Arabského poloostrova. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května. Od 50. let 20. století ve většině Evropy ubývá.^[2] Hnízdí v nižších polohách v kulturní krajině, na jihu areálu také v horských oblastech, často i nad 1500 m n. m.^[8] Těžiště jeho výskytu v Evropě leží v Turecku a v Rusku. Početnost v sousedním Polsku se pohybuje mezi 150 000 a 300 000 páry.^[9]

V České republice zahnízdil strnad zahradní poprvé kolem roku 1860. Později se rozšířil do nižších poloh celé země; vrcholu dosáhlo jeho rozšíření v polovině 20. století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Od konce 50. let se začala jeho početnost dramaticky snižovat, z řady oblastí zcela vymizel. Birdlife International uvádí početnost 100–200 párů, ovšem autoři Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003 odhadují celkovou početnost v letech 2001–2003 na pouhých 80–160 párů^[10]. Centrem jeho výskytu v ČR zůstávají severozápadní Čechy (hnědouhelné vysýpky v Podkrušnohoří^[10]), oblast Polabí a jižní Morava.^[9]

Hnízdí v otevřené krajině s poli a remízky, stromořadími kolem cest, na teplých stráních s keři, na vinicích a v sadech i na okrajích světlých lesů.

Vyskytuje se jednotlivě, po hnízdění v malých hejnech, sedává na stromeh, pobíhá po zemi, let je rychlý, vlnitý.

Hnízdí dvakrát ročně, od května do července. Hnízdo staví samička na zemi v trávě i na poli nebo těsně nad zemí, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4–5 (3–6) bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami velikosti 19,9 × 15,6 mm sedí samička sama a sameček ji krmí. Inkubační doba je 11–13 dnů. O mláďata se starají oba rodiče. Mladí ptáci opouštějí hnízdo ve věku 12–13 dnů a o 8–12 dnů později jsou již plně samostatná. V době hnízdění bývá strnad zahradní značně plachý. Většinou je monogamní, ale jsou známy i případy polygamie.^[2][3]

Patrně převážně živočišná strava, zastoupená hmyzem a pavouky či jinými členovci a drobnými plži. Zejména v mimohnízdním období se živí také semeny a výhonky trav. Potravu sbírá nejen na zemi, ale i na stromech.^[2][3]

V Červeném seznamu ČR (2003 i 2017) je zařazen v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.^[3][11]

Strnad zahradní (E. hortulana) byl nazýván také „ortolan“, „ortulán“. Původ rodového jména je nejistý. Nejasný je již původ praslovanského „strьnadъ“ („strъnadъ“) – slovo může mít původ zvukomalebný podle hlasových projevů, příp. může pocházet z indoevropského „k’ri(m)-n-ōd-“ „kdo jí zrní“. Od substantiva „strnad“ je odvozeno sloveso „vystrnadit“, které vzniklo patrně podle řevnivosti samců v době hnízdění.^[12] Hovorové expresivní sloveso „vystrnadit“ znamená „přimět k odchodu“, „dostat ven“, „vypudit“, „vyhnat“ (např. „Nechtěl, aby ho vystrnadili z bytu.“).^[13]

• DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
• FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
• CHOBOT, Karel, ed. a NĚMEC, Michal, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci = Red list of threatened species of the Czech republic. Vertebrates. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. 181 s. ISBN 978-80-88076-46-9. Příroda. 2017, č. 34. ISSN 1211-3603. Dostupné také z: www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058764.pdf?seek=1509546812
• Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji? In: Východočeská pobočka České společnosti ornitologické. 10. 6. 2009 3.58 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.vcpcso.cz/objevuje-se-strnad-zahradni-jeste-v-pardubickem-kraji/
• SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
• ŠIMEK, Jaroslav. Strnad zahradní. In: Český rozhlas [online]. 28. června 2002 [cit. 16. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/strnad-zahradni--40928 [Též hlasový projev.]

BOHÁČ, Ondřej. Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – 20. 5. 2017 Opava, Czech Republic. In: Youtube [online]. Publikováno 20. 5. 2017 [cit. 16. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2iqGUULRhPI

• Obrázky, zvuky či videa k tématu strnad zahradní na Wikimedia Commons
• Galerie strnad zahradní na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo strnad zahradní ve Wikislovníku
• Taxon Emberiza hortulana ve Wikidruzích
• POKORNÝ, Zbyněk. Strnad zahradní. In: Chov zvířat.