Suzuja (1934)
 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | těžký křižník |
| Třída | třída Mogami |
| Objednána | Loděnice císařského námořnictva v Jokosuce |
| Zahájení stavby | 11. prosince 1933 |
| Spuštěna na vodu | 20. listopadu 1934 |
| Uvedena do služby | 31. října 1937 |
| Osud | potopena 25. října 1944 |
| Poloha vraku | [1] |
| Souřadnice | 11°45′12″ s. š., 126°11′12″ v. d. |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 12 400 tn (standardní) 13 940 tn (plný) |
| Délka | 200,6 m |
| Šířka | 20,51 m |
| Ponor | 6,05 m |
| Pohon | 4 sestavy parních turbín 8 kotlů Ro-gó Kanpon šiki[2] 4 lodní šrouby 152 000 hp |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Posádka | 951 |
| Pancíř | boky až 140 mm paluba až 60 mm můstek až 100 mm |
| Výzbroj | Po přezbrojení: 10× 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII) 8× 127 mm/40 typu 89 (4xII) 8× 25 mm/60 typu 96 12× 610mm torpédomet |
| Letadla | 3 |
Suzuja (japonsky 鈴谷, podle řeky na ostrově Sachalin) byl těžký křižník Japonského císařského námořnictva třídy Mogami, který se účastnil bojů druhé světové války. Celou svoji kariéru prožila Suzuja (spolu se svými sesterskými loděmi) v rámci 7. křižníkové divize (第7巡洋艦戦隊 Dai-šiči Džunjókan Sentai).
Ještě před válkou se v červenci 1941 podílela na japonské okupaci vichistické Kočinčíny. Po vypuknutí války v Pacifiku podporovala japonský postup v Britské Malajsii a Holandské východní Indii. V rámci Ozawova Malackého svazu se počátkem dubna 1942 zúčastnila nájezdu do indického oceánu a poté v červnu téhož roku bitvy u Midway. V rámci bojů o Guadalcanal se zúčastnila bitvy u východních Šalomounů, u Santa Cruz a u Guadalcanalu. Dne 5. listopadu 1943 bez poškození přečkala americký nálet na Rabaul. V roce 1944 se zúčastnila bitvy ve Filipínském moři a nakonec bitvy u Leyte, kde byla 25. října potopena letouny americké TG 77/4 v bitvě u ostrova Samar.
Služba
[editovat | editovat zdroj]
23. června 1943 se v Truku na Suzuja nalodila část 5. protiletecké jednotky (第五防空隊 Dai-go Bókútai) a spolu s těžkým křižníkem Kumano a torpédoborci Niizuki, Ariake a Suzukaze vyplul Suzuja do Rabaulu. Tam dorazil 25. června a po vyložení transportu se vrátil zpět na Truk.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. HIJMS SUZUYA: Tabular Record of Movement [online]. 1997 [cit. 2009-02-14]. 5. revize. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BÉZA, Michal. Suzuya [online]. Rev. 2008-12-31 [cit. 2009-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Viz Introduction: The Niizuki@combinedfleet.com
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky)
- HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Loďstva států účastnících se druhé světové války. Praha: Naše vojsko, 1994. 231 s. ISBN 80-206-0245-3.
- Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
- DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-219-5. (anglicky)
- PATTON, Wayne. Japanese Heavy Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron Signal, 2006. (Warships in Action; sv. 26). ISBN 0-89747-498-8. (anglicky)
- SZEWCZYK, Andrzej; TROJCA, Waldemar. Japońskie krążowniki ciężkie. Warszawa: Militaria, 1994. ISBN 83-86209-03-8. (polsky) – převážně technický popis
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suzuja na Wikimedia Commons - HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. HIJMS SUZUYA: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2010-07-01 [cit. 2010-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- BÉZA, Michal. Suzuya [online]. military.cz [cit. 2010-09-15]. Dostupné online.
