Tři pilíře Evropské unie
Maastrichtská smlouva přetvořila předcházející Evropské společenství v Evropskou unii – EU. Současně s tím formálně rozdělila politiku EU v nové organizační a právní struktuře EU do tří hlavních oblastí jednotlivých tzv. politik EU (oblastí politické činnosti), které byly pojmenovány „pilíře“.
Přehled
[editovat | editovat zdroj]První „pilíř“ – Evropské společenství – označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí.
Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava IV.)
Do třetího „pilíře“ – Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.)
Rozhodování
[editovat | editovat zdroj]Komise, Parlament a Rada EU rozhodují o záležitostech prvního „pilíře“, a sice kvalifikovanou většinou. Zatímco o věcech druhého a třetího „pilíře“ rozhoduje pouze Rada, rozhodnutí musí být jednomyslná.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Toto rozdělení správy věcí EU vzniklo v jednáních vedoucích k Maastrichtské smlouvě. Cílem tehdejšího Společenství bylo – stejně jako dnes je snažením některých centrálních orgánů EU – posílit nebo centralizovat spolupráci. Tehdy především v zahraniční, bezpečnostní a obranné, azylové a přistěhovalecké politice, jako i v oblasti justice a zločinu.
Ale některé členské země nechtěly postoupit svou suverenitu Společenství v těchto oblastech, nebo některých z nich. Místo toho byly ale i nadále ochotny spolupracovat na mezivládní úrovni, zejména v rámci Evropské politické spolupráce (EPS).
Výsledkem jednání bylo, že tyto nové oblasti spolupráce byly rozděleny do dvou oblastí a formálně přidány k první, ve dvou dodatečných „pilířích“.
Pozdější dodatky a úpravy, potvrzené v Amsterdamské a Niceské smlouvě posílily původní záměr centralizace i v těchto oblastech. Mezi nimi – v Amsterdamské smlouvě – záležitosti azylu, migrace a justiční spolupráce, což vedlo k novému jménu třetí oblasti Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, zkráceně Policejní a justiční spolupráce. Ale vedle tohoto nového pojmu se i nadále používá starý pojem Spravedlnost a vnitřní věci, nebo Justice a vnitřní bezpečnost.
Návrh Ústavy EU
[editovat | editovat zdroj]Návrh Ústavy EU předpokládal další posílení spolupráce a její centralizace. Takže, pokud by byla ratifikována, bude rozdělení do tří „pilířů“ opuštěno a nahradí je jedna organizační a právní struktura. I tento návrh má, jako většinu ostatních, z Ústavy EU převzít tzv. Reformní smlouva.
| Podpis Platnost Smlouvy | 1948 1948 Brusel | 1951 1952 Pařížská | 1954 1955 Paříž. doh. | 1957 1958 Římské | 1965 1967 Slučovací | 1975 TREVI | 1985 1985 Schengenská | 1986 1987 JEA | 1992 1993 Maastrichtská | 1997 1999 Amsterodamská | 2001 2003 Niceská | 2007 2009 Lisabonská |  | | | | | | | | ||
| Tři pilíře Evropské unie: | ||||||||||||||||||||||
| Evropská společenství: | ||||||||||||||||||||||
| Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) | ||||||||||||||||||||||
| Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) | Smlouva vypršela v roce 2002 | Evropská unie (EU) | ||||||||||||||||||||
| Evropské hospodářské společenství (EHS) | ||||||||||||||||||||||
| Schengenská smlouva | Evropské společenství (ES) | |||||||||||||||||||||
| TREVI | Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) | |||||||||||||||||||||
| Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (PJCC) | ||||||||||||||||||||||
| Evropská politická spolupráce (EPS) | Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) | |||||||||||||||||||||
| Bruselský pakt | Západoevropská unie (ZEU) | |||||||||||||||||||||
| Smlouva vypršela v roce 2011 | ||||||||||||||||||||||