Jetel

Další významy jsou uvedeny na stránce Jetel (rozcestník).
Jak číst taxoboxJetel
alternativní popis obrázku chybí
Jetel horský (Trifolium montanum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
TribusTrifolieae
Rodjetel (Trifolium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jetel (Trifolium) je rozsáhlý rod rostlin z čeledi bobovité, zahrnující asi 250 druhů. Jetely jsou byliny s povětšině trojčetnými listy a květyhlávkovitých květenstvích. Jsou rozšířeny v Eurasii, Africe i Americe. Jetele jsou pěstovány jako hodnotné pícniny. V České republice se vyskytuje celkem 19 druhů jetelů, některé z nich náležejí mezi obecně rozšířené rostliny.

Jetele jsou jednoleté nebo vytrvalé, přímé, plazivé nebo vystoupavé byliny. Listy jsou trojčetné nebo výjimečně dlanitě složené z 5 až 9 lístků, střídavé nebo u některých druhů horní vstřícné. Jednotlivé lístky jsou zubaté nebo celokrajné, přisedlé nebo krátce řapíčkaté, někdy má prostřední lístek řapíček delší. Palisty jsou velké, zubaté nebo celokrajné, částečně přirostlé k řapíku. Květy jsou bílé, žluté, růžové, červené nebo purpurové, přisedlé nebo krátce stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových hlávkách, krátkých hroznech, okolících nebo výjimečně jednotlivé. Listeny jsou často srostlé v zubatý zákrov. Kalich je pravidelný nebo dvojpyský, pěticípý, s 5 až 20 žilkami, po odkvětu někdy nafouklý. Pavéza je vejčitá až podlouhlá, delší než člunek. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré (9+1). Semeník obsahuje 1 až 12 vajíček. Plody jsou nepukavé, vejcovité až kuželovité, dlouho vytrvávající na rostlině a opadávající i s kalichem. Semena jsou vejcovitá, kulovitá nebo ledvinovitá.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Jetely jsou rozšířeny v počtu asi 250 až 300 druhů převážně v mírném pásu v Evropě, Asii, severní Africe a Severní Americe. Rod je zastoupen i v západní části Jižní Ameriky a v jižní a východní Africe.[1][2]

V České republice roste v současné době stabilně 19 druhů jetelů. Mezi nejběžnější až obecně rozšířené druhy náleží zejména jetel plazivý (Trifolium repens) a jetel luční (Trifolium pratense). Některé pěstované druhy zplaňují, zejména jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), řidčeji i jetel inkarnát (Trifolium incarnatum). Další druhy jsou do ČR zřídka zavlékány, jako např. jetel podzemní (Trifolium subterraneum), jiné jsou vedeny jako nezvěstné nebo vyhynulé: jetel hnědý (Trifolium badium), jetel hranatý (Trifolium angulatum) a jetel rozložený (Trifolium diffusum).[1][3]

V rámci celé Evropy roste asi 110 druhů jetelů, převážná většina z nich ve Středomoří. Je mezi nimi množství endemitů. Rozsáhlejší rozšíření mají ve Středomoří zejména druhy Trifolium angustifolium, T. stellatum, T. glomeratum, T. tomentosum, T. cherleri, T. subterraneum aj.[4][5] V Alpách vystupují do alpínského stupně druhy jetel alpský (Trifolium alpinum), jetel hnědý (T. badium), Trifolium pallescens, T. saxatile, T. noricum a T. pratense subsp. nivale, další druhy se vyskytují ve stupni montánním a subalpínském.[6]

Naše jetele byly některými taxonomy děleny do tří samostatných rodů: Trifolium s.str., Chrysaspis a Amoria. Toto dělení, částečně použité i v díle Květena ČR, se však příliš neujalo.[1]

Druhy stabilně rostoucí na území ČR

[editovat | editovat zdroj]

Další zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Jetele jsou pěstovány jako hodnotné pícniny a také jako zelené hnojení, přičemž obohacují půdu dusíkem, neboť mají na kořenech podobně jako mnoho jiných bobovitých rostlin hlízkové bakterie vázající vzdušný dusík. V České republice je nejčastěji pěstován jetel prostřední (Trifolium medium), jetel luční (Trifolium pratense), jetel inkarnát (Trifolium incarnatum), jetel plazivý (Trifolium repens) a jetel zvrhlý (Trifolium hybridum).[1]

  1. a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. a b ZHI, Wei; VINCENT, M. A. Flora of China: Trifolium [online]. Dostupné online. 
  3. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  5. SCHOENFELDER, Ingrid et Peter. Die Kosmos-Mittelmeerflora. Stuttgart: Kosmos Verlags, 1990. ISBN 3-440-05300-8. 
  6. AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. 
  7. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  8. Pojmenovat nový druh [online]. 2020-06-19 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]