Vambeřice

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Vambeřice Wambierzyce Albendorf
Pohled na Vambeřice
Poloha
Souřadnice	50°29′21″ s. š., 16°27′22″ v. d.
Nadmořská výška	410 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Kladsko
Gmina	Radków
Vambeřice
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 200
Správa
Telefonní předvolba	74
PSČ	57-411
Označení vozidel	DKL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vambeřice (polsky Wambierzyce [vamběřice], německy Albendorf) jsou vesnice a zároveň významné poutní místo s mnoha sakrálními památkami v okrese Kladsko v polském Dolnoslezském vojvodství, nazývané také Slezský Jeruzalém. Leží 5 km jihovýchodně od Radkówa, zhruba 6 km od česko-polské státní hranice a 15 km jihovýchodně od Broumova.^[1] Ze správního hlediska jsou Vambeřice jedním z dvanácti starostenství městsko-vesnické gminy Radków.

Polský název byl vytvořen až po 2. světové válce a pochází od českého jména lokality, které používali poutníci z Čech a Moravy. Český název vznikl prostřednictvím formy Valbeřice z německého jména Albendorf.^[zdroj?]

První písemná zmínka o sídle jménem Alberndorf, resp. latinsky Alberti villa je z roku 1330. V roce 1398 je ves uváděna jako Alberdorf, v roce 1560 jako Alberichsdorf. Vambeřice se nacházely na území historického Kladska, které bylo od 12. do 18. století součástí Čech.

Vznik svatyně na tomto místě souvisí s legendou ze 12. století. Podle ní měl nevidomý Jan z Ratna na místě svatyně znovu získat zrak. Následně se mu zjevila postava Panny Marie. Počátkem 18. století byla zbudována barokní svatyně Matky Boží. V 19. století byly Vambeřice častým cílem náboženských poutí i z českých zemí, proto se o nich např. ve svých poznámkách zmiňuje Alois Beer.^[2] V roce 1936 kostel získal titul menší baziliky.

Bazilika Navštívení Panny Marie je pozoruhodnou barokní stavbou, sestávající z ochozů, vybudovaných kolem oválné chrámové lodi, a z jedenácti kaplí. V interiéru baziliky se nachází soška Panny Marie z lipového dřeva, pocházející ze 13. nebo 14. století, která byla korunována v roce 1980. Areál baziliky je památkově chráněný od roku 1950.^[3]

Bazilika se tyčí nad nevelkým náměstím, ze kterého k ní vede 57 schodů se symbolickým významem: 9 (počet andělských chórů) + 33 (věk Ježíše Krista v okamžiku ukřižování) + 15 (věk Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista). Z iniciativy tehdejšího majitele Vambeřic Daniela Osterberga zde od konce 17. století do století 19. vznikala kalvárie s asi 100 kaplemi, kapličkami a 12 bránami.

Potok protékající vsí se jmenuje Cedron, názvy okolních vrchů odkazují na biblickou tematiku – Tábor, Sion, Oreb (polsky Tabor, Syjon, Horeb). Symbolika odkazuje na Jeruzalém z dob života Ježíše Krista. Mezi další památkově chráněné objekty ve Vambeřicích patří řada dalších staveb, pocházejících ze 17. až 19. století: kaple na návrších Tábor a Kalvárie, další kaple a brány v městečku a pozůstatky staršího poutnického domu.^[3]

Ve Vambeřicích se nachází pohyblivý betlém z roku 1882 s více než 800 figurkami, zhotovený místním hodinářem Longinem Wittigem, regionální minimuzeum a zvěřinec.

• Arno Herzig, německý historik

• 
  Brána Gihon
• 
  Poutnický dům
• 
  Bazilika se schodištěm
• 
  Jeruzalémská brána
• 
  Kaple sv. Jakuba

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wambierzyce na polské Wikipedii.

• ZIMMER, Emanuel. Stručné dějiny poutního místa Vambeřic. Překlad Jan Zahálka. Praha: J. Zahálka, 1900. 64 s. Dostupné online. 

• Galerie Vambeřice na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vambeřice na Wikimedia Commons
• Vambeřice na www.dolnyslask.org

Gmina Radków
Sídlo gminy	Radków
Starostenství	Gajów • Karłów • Pasterka • Raszków • Ratno Dolne • Ratno Górne • Suszyna • Ścinawka Dolna • Ścinawka Górna • Ścinawka Średnia • Tłumaczów • Wambierzyce