Via Carpatia
Via Carpatia (nebo Via Carpathia) je plánovaná nadnárodní dálniční síť spojující litevskou Klaipėdu a řeckou Soluň. Otevření je naplánováno na rok 2025.
Polská část Via Carpatie byla v roce 2021 pojmenována po zesnulém prezidentovi Lechu Kaczyńskim.[1]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Na trase se původně v roce 2006 dohodly Litva, Polsko, Slovensko a Maďarsko. V roce 2010 se k této skupině připojilo Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které podepsaly tzv. Łańcutskou deklaraci.[2][3]
Dne 22. června 2017 podepsaly Polsko a Ukrajina smlouvu o spolupráci při výstavbě silnice. Signatáři uvedli, že silnice by mohla být součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T).[4][5]
Stavba byla zahájena v jednotlivých úsecích podél trasy s tím, že celá silnice by měla být otevřena v roce 2025.
Úseky, o kterých je známo, že jsou ve výstavbě nebo dokončeny, jsou:
Větev 1:
- 4 úseky (184 kilometrů) rychlostní silnice S19 a 96 kilometrů rychlostní silnice S61 v Polsku
- Rychlostní silnice R4 na Slovensku[6]
- Části dálnice M30 v Maďarsku. Maďarská část se otevřela veřejnosti v říjnu 2021 dokončením chybějícího spojení mezi Miskolcem a slovenskou hranicí.[7]
- Západní část dálnice A6 v Rumunsku (z Calafatu do Lugoje)
- Most Nové Evropy přes Dunaj z rumunského Calafatu do bulharského Vidinu
- Části rychlostní silnice Botevgrad-Vidin v Bulharsku
- Části dálnice Struma v Bulharsku
Větev 2:
- Dálnice A1 v Rumunsku (z Aradu do Lugoje)
- Jižní půlkruh dálnice A0 v Rumunsku (ze západní do východní Bukurešti)
- Dálnice A2 v Rumunsku (z Bukurešti do Constanţy)
Popis trasy
[editovat | editovat zdroj]Silnice povede v obecném severojižním směru střední Evropou od Baltského moře ke Středozemnímu moři. Na severu končí u litevského přístavního města Klaipėdy. Vede východním směrem skrz Litvu, východním Polskem, východním Slovenskem, následně protne maďarskou a rumunskou hranici. Pokračuje v západním Rumunsku a západním Bulharsku, až se dostane do Řecka. Na jihu končí u řeckého přístavního města Soluně. Na jihu se také větví na východ přes Rumunsko do černomořského přístavního města Constanța.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Via Carpathia na anglické Wikipedii.
- ↑ Kolejne odcinki S19 otwarte. Via Carpatia dłuższa o blisko 50 km | Lubelski Urząd Wojewódzki w Lublinie, ul. Spokojna 4, 20-914 Lublin. www.lublin.uw.gov.pl [online]. [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-22.
- ↑ Via Carpathia – An Investment in the Future [online]. 2018-03-13 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Łańcut Declaration. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej [online]. 2006-10-27 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TB. Poland, Ukraine to build Via Carpathia [online]. 2017-10-24 [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-13. (anglicky)
- ↑ ECR Group - European Conservatives and Reformists Group. web.archive.org [online]. 2018-07-13 [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-13.
- ↑ A.S, Petit Press. Figeľ: R4 highway will help eastern Slovakia to develop. spectator.sme.sk [online]. 2010-08-06 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A.S, Petit Press. New stretch of the Hungarian highway eases travel for Slovaks. spectator.sme.sk [online]. 2018-01-18 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Via Carpatia: Pe unde va traversa România noua autostradă dintre Mediterana şi Marea Baltică [online]. 2016-03-05 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. (rumunsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Via Carpatia na Wikimedia Commons
