Villach
Villach | |
---|---|
Pohled přes řeku Drávu | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°37′ s. š., 13°50′ v. d. |
Nadmořská výška | 501 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Korutany |
Villach | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 135,0 km² |
Počet obyvatel | 65 127 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 482,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Günther Albel (od 2015) |
Oficiální web | villach |
service | |
Telefonní předvolba | 04242 |
PSČ | 9500 |
Označení vozidel | VI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska. Leží na řece Drávě a je důležitým dopravním uzlem celé oblasti jižního Rakouska i celého alpsko-adriatického regionu. Je také statutárním městem a správním centrem okresu Villach-venkov, do kterého ovšem nepatří. Žije zde přibližně 65 tisíc[1] obyvatel. Villach je největším městem Rakouska, které není hlavním městem spolkové země.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Centrum leží na soutoku řek Dráva a Gail, přibližně 10 kilometrů severně od slovinských i italských hranic. V okolí města se nachází mnoho jezer například Ossiacher See, Faaker See, Silbersee, Vassacher See, Magdalensee a St. Leonharder See. Villach je také obklopen hřebeny Gailtalských Alp a Karavanek. Je centrem zimních sportů i letní turistiky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší stopy osídlení pocházejí z období 3 500 př. n. l. Bylo zde nalezeno mnoho artefaktů z doby osídlení Římany.
Z roku 878 je první písemná zmínka o darování majetku bavorskému klášteru Altötting. V roce 979 král Ota II. daroval Villach biskupu Albuinovi ze Säbenu.[2] V roce 1028 se majiteli panství stali hrabě Ozzi a klášter v Ossiachu. Za hrabat ze Šternberka byl postaven hrad Landskron. V roce 1330 bylo panství prodáno hrabatům z Ortenburgu. 25. ledna 1348 postihlo město zemětřesení, které jeho velkou část zničilo, v menší míře se opakovalo v roce 1690).
První starosta Villachu je zmiňován v 16. století. Město bylo také několikrát těžce poškozeno požáry, které zničily mnoho budov. V období vlády císaře Napoleona byl Villach mezi lety 1809 a 1813 součástí francouzské provincie Illyrie. Znovu dobyt byl v roce 1813. Během druhé světové války bylo na město provedeno 52 náletů, které zde způsobily těžké škody.
Rozrůstání
[editovat | editovat zdroj]V roce 1905 se město spojilo s částí St. Martin. V roce 1973 se jeho území rozrostlo o část Landskron, Maria Gail a Fellach a dosáhlo tak dnešní velikosti.
- Villach, pohled z Alpinestrasse
- Hlavní náměstí
- Řeka Dráva ve Villachu
Městské a místní části
[editovat | editovat zdroj]- Bogenfeld
- Dobrova
- Drautschen
- Drobollach am Faaker See
- Duel
- Egg am Faaker See
- Goritschach
- Graschitz
- Gratschach
- Greuth
- Gritschach
- Großsattel
- Großvassach
- Heiligen Gestade
- Heiligengeist
- Kleinsattel
- Kleinvassach
- Kratschach
- Kumitz
- Landskron
- Maria Gail
- Mittewald ober dem Faaker See
- Mittewald ob Villach
- Neufellach
- Neulandskron
- Obere Fellach
- Oberfederaun
- Oberschütt
- Oberwollanig
- Pogöriach
- Prossowitsch
- Rennstein
- Serai
- St. Andrä
- St. Georgen
- St. Leonhard
- St. Magdalen
- St. Michael
- St. Niklas an der Drau
- St. Ruprecht
- St. Ulrich
- Tschinowitsch
- Turdanitsch
- Untere Fellach
- Unterfederaun
- Unterschütt
- Unterwollanig
- Urlaken
- Villach-Auen
- Villach-Innere Stadt
- Villach-Lind
- Villach-Seebach-Wasenboden
- Villach-St. Agathen a Perau
- Villach-St. Martin
- Villach-Völkendorf
- Villach-Warmbad-Judendorf
- Weißenbach
- Zauchen
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel sv. Jakuba - gotická stavba, založená roku 1240
- Trojiční palác (čp.26) a Trojiční morový sloup se sochami Panny Marie Immaculaty, sv. Šebestiána a sv. Rocha na balustrádě
- Barokní kostel sv. Kříže
- Hrad Landskron - založil hrabě Ozzi, vystavěn pány ze Šternberka ve 13.- 1. čtvrtině 14. století, 1330 hrabata z Ortenburgu, 1355 předán Habsburkům a v roce 1392 zastaven hraběti z Cilli
- Nádraží Villach-Warmbad - hrázděná stavba z roku 1873, na trati S-Bahn dosud v provozu
- Peraugymnasium - novorenesanční stavba, architekt Josef Horky, 1859-1862
- Korutanské zemské muzeum - významná archeologická sbírka
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve městě působí několik sportovních klubů; mezi nejznámější patří hokejový EC VSV.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Starostové
[editovat | editovat zdroj]- 1945 do 1951: Viktor Petschnik
- 1956 do 1968: Gottfried Timmerer
- 1968 do 1976: Josef Resch
- 1976 do 1981: Jakob Mörtl
- 1981 do 1987: Leopold Hrazdil
- 1987 do 2015: Helmut Manzenreiter
- od 2015: Günther Albel
Významní občané
[editovat | editovat zdroj]- Thomas von Villach (asi 1440-1523) – rakouský malíř
- Paracelsus - lékař a filozof, dochoval se jeho dům
- Thomas Raffl – lední hokejista
- Alex Antonitsch
- Bruno Gironcoli
- Martin Koch
- Paul Watzlawick
- Michael Grabner
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Bamberk, Německo, 1973
- Bled, Slovinsko, 2002
- Canchungo, Guinea-Bissau 1989
- Kaposvár, Maďarsko 1994
- Kranj, Slovinsko, 2008
- Suresnes Francie 1992
- Udine, Itálie 1979
- Glasgow, Spojené království 1996
- Minneapolis, USA 1988
Bývalá partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2023-02-20].
- ↑ GEROLD, Carl. Jahrbücher der Literatur, Svazky 19–20. [s.l.]: [s.n.], 1818. Dostupné online. S. 110.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Villach na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (německy) (anglicky) (italsky)