Vitalij Sevasťjanov
| Vitalij Ivanovič Sevasťjanov | |
|---|---|
 Sevasťjanov při odhalení pamětní desky Michailu Tichonravovi (2002) | |
| Sovětský kosmonaut | |
| Státní příslušnost |  SSSR/ Rusko |
| Datum narození | 8. července 1935 |
| Místo narození | Krasnouralsk, Sverdlovská oblast, SSSR |
| Datum úmrtí | 5. dubna 2010 |
| Místo úmrtí | Moskva, Rusko |
| Jiné zaměstnání | Inženýr |
| Čas ve vesmíru | 80d 16h 18m |
| Kosmonaut od | 1967 |
| Mise | Sojuz 9, Sojuz 18 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitalij Ivanovič Sevasťjanov (rusky Севастьянов, Виталий Иванович; 8. července 1935, Krasnouralsk[1], Sverdlovská oblast SSSR – 5. dubna 2010) byl sovětský konstruktér a kosmonaut ruské národnosti z lodí Sojuz. V kosmu byl dvakrát v letech 1970 a 1973.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a výcvik
[editovat | editovat zdroj]V roce 1959 dokončil studium na Moskevském leteckém institutu S.Ordžonikidzeho - fakultě stavby letadel a začal pracovat jako konstruktér. V roce 1965 obhájil kandidátskou práci.[2] V roce 1967 byl přijat do oddílu kosmonautů. Byl ve skupině adeptů pro lety na Měsíc.
Lety do vesmíru
[editovat | editovat zdroj]Poprvé letěl palubní inženýr Sevasťjanov do vesmíru z Bajkonuru v Sojuzu 9 v roce 1970, společně s ním letěl Andrijan Nikolajev. Po 18 dnech na orbitě přistáli v kabině lodi na padácích v pořádku na Zemi.
Podruhé vzlétl roku 1975 na Sojuzu 18, velitele mu dělal Pjotr Klimuk. Dva měsíce spolu strávili v orbitální stanici Saljut 4.
Během obou svých letů strávil ve vesmíru 80 dní.[3].
Po letech
[editovat | editovat zdroj]Dvojnásobný hrdina SSSR (1970, 1975). V letech 1977—1986 a 1988—1989 byl předsedou Šachové federace SSSR (poté, co 9. června 1970 za pobytu na kosmické stanici sehrál první šachovou partii se soupeřem v řídícím středisku na Zemi. Po svých letech obdržel řadu vyznamenání, zlatou medaili Ciolkovského od Akademie věd SSSR, zlatá medaile J.A.Gagarina, medaile De La Voie od Mezinárodní letecké federace a řadu dalších. Vedl dlouho v moskevské televizi pořad věnovaný vesmíru, vysílaný jednou měsíčně a stejně dobře zvládl vysílání pro veřejnost z paluby kosmických lodí. Po svých letech procestoval jako známá osobnost řadu zemí. Už po prvním letu vystoupil s přednáškou na podzim roku 1974 na XV. astronautickém kongresu v Amsterdamu. V roce 2003 se zúčastnil setkání osobností v brněnské hvězdárně. Stal se také poslancem ruské Dumy. Byl ředitelem (později odvolaným kvůli finančně nereálným projektům) koncernu RKK Eněrgija. Byl ženatý, manželka se jmenovala Alevtina, byla redaktorkou APN v Moskvě, umí výborně česky.
Vitalij Sevasťjanov zemřel 5. dubna 2010.[4]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Hrdina Sovětského svazu – Sovětský svaz, 3. července 1970 a 27. července 1975
Leninův řád – Sovětský svaz, 3. července 1970 a 27. července 1975
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina – Sovětský svaz, 1970
řetěz Řádu Nilu – Egypt, 1970
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté SSSR, s. 355.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Druhá expedice, s. 32.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, s. 210.
- ↑ Ушел из жизни дважды Герой Советского Союза, летчик-космонавт СССР В.И. Севастьянов [online]. Moskva: Roskosmos, 2010-4-6 [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitalij Sevasťjanov na Wikimedia Commons - Na webu Space
- Na webu Kosmo
