Vlastimil Brodský

Vlastimil Brodský
Vlastimil Brodský (1975)
Narození	15. prosince 1920 Ostrava-Hrušov Československo Československo
Úmrtí	20. dubna 2002 (ve věku 81 let) Slunečná Česko Česko
Místo pohřbení	Slunečná
Alias	Bróďa
Choť	Jana Brejchová (1965–1983) Božena Brodská
Děti	Marek Brodský a Tereza Brodská
Příbuzní	Petra Černocká (sestřenice) Hana Brejchová (švagrová)
Podpis
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli 2001 – Babí léto
Umělecké ceny
národní umělec (1988)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Brodský, přáteli a kolegy zvaný Bróďa (15. prosince 1920 Hrušov nad Odrou, nyní součást Ostravy – 20. dubna 2002 Slunečná u České Lípy), byl český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech (v Národním divadle vystupoval jako host).

V době studia na gymnáziu se s ním rodiče přestěhovali ze Slezska do Prahy. V prosinci roku 1939 složil zkoušky do elévského sboru – soukromé herecké školy E. F. Buriana, založené při jeho slavném divadle D40.^[1] K pedagogům zde kromě Buriana patřila např. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Původně se tu chtěl zlepšit v tanci (uměl stepovat a vedl i taneční kurs), ale Burian si všiml jeho talentu a doporučil mu dráhu hereckou. V sezóně 1939/1940 se začal Brodský objevovat ve sboru v Burianových hrách, prvním samostatným jevištním projevem bylo pak v D41 vystoupení v Zeyerově Staré historii, kde ztvárnil úspěšně několik osob a předmětů, např. muzikanta, nosiče, okno a zámek^[2].

Když nacisté v roce 1941 Buriana zatkli a divadlo zavřeli, chvíli ještě setrval ve zde ustanoveném a Františkem Salzerem vedeném Divadle Na Poříčí, třetí scéně Divadla na Vinohradech,^[3] později společně s ostatními spolužáky pomohl rozběhnout pololegální divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v letech 1941–1944 v Divadélku pro 99 ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě, v roce 1944 pak krátce v Ženském klubu v ulici Ve Smečkách. Ve Větrníku byli partnery Brodského například Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristé Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský.^[4] Souběžně s působením ve Větrníku hrál i v Pražském dětském divadle Míly Mellanové.

V roce 1944 odešel z Větrníku a založil spolu s několika kolegy Pražské divadelní studio, které se však po nezdařené jedné premiéře rozpadlo.^[5] Vrátil se zpět do Větrníku a v květnu 1946 odešel s několika herci do Divadla satiry (tehdy ještě nesídlilo na své pozdější scéně ve Vodičkově ul.), kde působil v sezóně 1946–47 a na chvíli se pak ještě vrátil k E. F. Burianovi do divadla D 47.

Nakonec přešel se skupinou mladých herců (O. Krejča, A. Hegerlíková, Z. Řehoř, Z. Dítě) za Jiřím Frejkou^[6] do Divadla na Vinohradech,^[7] kde setrval i po Frejkově odchodu a po vzniku Divadla československé armády a byl členem souboru až do roku 1990^[8] a i později zde působil jako stálý host. V postavách, které ztvárnil, objevoval lidskou obyčejnost, své postavy vystihoval poetickou zkratkou, jeho komika byla označována za neobyčejně lidskou. Býval charakterizován jako typ herce tragikomického.^[9]

Od roku 1946 se objevoval pravidelně ve filmu. Spolupracoval např. s Otakarem Vávrou, Martinem Fričem a našel společný umělecký pohled se Zdeňkem Podskalským, v jehož několika filmech se později objevil^[10]. Jako jediný český herec získal cenu Berlínského mezinárodního filmového festivalu Zlatý medvěd za roli v německém filmu Jakub lhář, zápornou postavu si zahrál i v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky. V roce 2002 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto.

Jednalo se také o výborného rozhlasového a dabingového herce, několik desítek let působil v Československém rozhlase jakožto populární skřítek Hajaja, jenž předčítal každý den dětem pohádky na dobrou noc.^[11] Na gramofonových deskách vyšly Hajajovy pohádky (vyd. Supraphon), Brodský namluvil také např. postavu Švejka v Osudech dobrého vojáka Švejka (vyd. Ultraphon), Bondyho ve Válce s Mloky (vyd. Supraphon) nebo Taťku Šmoulu v seriálu Šmoulové.

V roce 1977 podepsal Antichartu, v roce 1988 mu byl udělen titul Národního umělce. Po ukončení herecké kariéry často pobýval ve své starobylé roubence v obci Slunečná okres Česká Lípa, kde se kromě jiného hodně věnoval manuálním pracím.^[12]

Dne 20. dubna 2002 spáchal sebevraždu,^[13][14] což bylo vyústěním Brodského celoživotních úzkostí a melancholie.^[12] Pohřben je spolu s rodiči ve Slunečné, na tamním hřbitově. Z rozvedeného prvního manželství s tanečnicí Bíbou Křepelkovou pochází jeho syn Marek Brodský a z rozvedeného druhého manželství s herečkou Janou Brejchovou pochází jeho dcera, herečka Tereza Brodská. Jeho sestřenicí je zpěvačka Petra Černocká.

Je po něm pojmenována ulice v Praze.

• 1967 zasloužilý umělec
• 1967 Cena Jaroslava Průchy
• 1975 Národní cena NDR
• 1975 Stříbrný medvěd na Berlinále
• 1981 Cena československého rozhlasu
• 1984 Zlatá nymfa
• 1988 národní umělec
• 1997 Cena Thálie za celoživotní mistrovství v činohře
• 2001 Medaile Za zásluhy II. stupeň
• 2001 Český lev
• 2002 Cena Za mimořádný umělecký přínos světovému filmu-in memoriam

• 1940 D. C. Faltis: Strašidlo cantervillské, Tomáš Alva, D41, režie E. F. Burian
• 1940 Josef Šmída: Lancelot a Alexandrina, Renaldo, divadélko Větrník, režie Josef Šmída
• 1941 R. A. Stemmle: Honzík pára, udatný krejčík, Pražské dětské divadlo, režie M. Procházka
• 1942 Jiří Mahen: Husa na provázku, Klaun Dvojka, divadélko Větrník, režie J. Šmída
• 1942 J. Pokorný: Písně Omara Pijáka, titul. role, divadélko Větrník, režie J. Šmída
• 1943 František Němec, J. Šmída: Sentimentální romance, Matula, divadélko Větrník, režie J. Šmída
• 1943 G. Raeder, A. Heyduk: Aladin a kouzelná lampa, Mambu, Pražské dětské divadlo, režie Míla Mellanová
• 1944 J. Mecer, V. Vaňátko: Chlapci z rybářské uličky, Tonda šerif, Nezávislé divadlo, režie V. Vaňátko
• 1945 A. Suchovo-Kobylin: Smrt Tarelkinova, Raspljujev, divadélko Větrník, režie J. Šmída
• 1946 Josef Kainar: Akce Aibiš, Velký Aibiš, Divadlo satiry, režie Alfréd Radok
• 1947 B. Benešová: Věra Lukášová, Jarka Kohout, D48, režie E. F. Burian
• 1947 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hladolet, krejčí, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
• 1948 E. F. Burian: Není pozdě na štěstí?, D48, režie E. F. Burian
• 1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Dauphin, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
• 1950 V. Gusev: Sláva, Studěncov, Divadlo čs. armády, režie Otto Haas
• 1951 Alois Jirásek: Jan Hus, Schadernich, Divadlo čs. armády, režie Otto Haas
• 1952 S. Vurgun: Východ slunce, Mamulija, Divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
• 1953 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Don Juan, Divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
• 1955 J. K. Tyl: Paličova dcera, Prokop, Ústřední divadlo čs. armády, režie J. Strejček
• 1957 Alexandr Fadějev: Mladá garda, Serjoža Tulenin, Ústřední divadlo čs.armády, režie Otto Haas a M. Stehlík
• 1960 Ilja Prachař: Svět kde se nežebrá, Slepánek, Ústřední divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
• 1963 Jaroslav Dietl: Nehoda, Honza, Ústřední divadlo čs. armády, režie František Štěpánek
• 1963 Jaroslav Hašek, Pavel Kohout: Švejk, Katz, Ústřední divadlo čs. armády, režie Pavel Kohout
• 1965 Arnold Wesker: Čtyři roční doby, Adam, Ústřední divadlo čs. armády, režie Václav Hudeček
• 1966 Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost, Dr. Pulejo, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
• 1967 Pavel Kohout: August August, august, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
• 1967 Neil Simon: Podivný pár, Felix Ungar, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
• 1974 Neil Simon: ...vstupte!, Willie Clark, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek

• 1937 – Svět patří nám
• 1946 – Nezbedný bakalář – role: mendík, režie: Otakar Vávra
• 1947 – Uloupená hranice, Mahler, režie J. Weiss
• 1948 – Vzbouření na vsi, Venca Kurál, režie J. Mach
• 1949 – Vstanou noví bojovníci, Reiter, režie J. Weiss
• 1953 – Tajemství krve, dr. Kozdera, režie Martin Frič
• 1954 – Jan Hus, Jochlík, režie Otakar Vávra
• 1955 – Jan Žižka, Jochlík, režie Otakar Vávra
• 1957 – Poslušně hlásím, maďarský voják
• 1957 – Florenc 13.30, Čuc, režie M. Mach
• 1958 – Tři přání, Karel, režie J. Kadár a Elmar Klos
• 1959 – Kam čert nemůže, Borovička, režie Zdeněk Podskalský
• 1960 – Přežil jsem svou smrt, vězeň, režie Vojtěch Jasný
• 1961 – Hledá se táta, žel. strážný, režie F. Daniel
• 1962 – Transport z ráje, mukl, režie Z. Brynych
• 1963 – Až přijde kocour, Robert, režie Vojtěch Jasný
• 1963 – Táto, sežeň štěně! – role: Jakoubek, režie: M. Vošmik
• 1964 – Kdyby tisíc klarinetů, pplk. Helmuth, režie J. Roháč a V. Svitáček
• 1964 – Čintamani a podvodník, Holub, režie J. Krejčík
• 1965 – Bílá paní, Pupenec, režie Zdeněk Podskalský
• 1966 – Lidé z maringotek, beznohý, režie Martin Frič
• 1966 – Ostře sledované vlaky, Zedníček, režie Jiří Menzel
• 1966 – Ženu ani květinou neuhodíš, režie Zdeněk Podskalský
• 1968 – Všichni dobří rodáci
• 1968 – Rozmarné léto
• 1968 – Farářův konec
• 1969 – Skřivánci na niti
• 1969 – Světáci, fasádník
• 1970 – Psi a lidé
• 1970 – Ďábelské líbánky, režie Zdeněk Podskalský – role: docent Richard Kostohryz
• 1971 – Smrt černého krále, režie Jiří Sequens
• 1973 – Noc na Karlštejně, Karel IV.
• 1974 – Hodíme se k sobě, miláčku...?
• 1975 – Jakub lhář (nominace na Oscara)

• 1975 – Plavení hříbat – role: předseda JZD
• 1977 – Zítra vstanu a opařím se čajem
• 1977 – Ať žijí duchové!, učitel
• 1978 – Poplach v oblacích, inspektor bezpečnosti
• 1981 – Křtiny – role: náměstek Humpl
• 1981 – Tajemství hradu v Karpatech – role: sluha
• 1984 – Rozpuštěný a vypuštěný, kloboučník Oulík
• 1984 – Lucie, postrach ulice, vypravěč
• 1986 – Smích se lepí na paty – hlavní role Jiřina Bohdalová, Josef Kemr
• 1990 – Freonový duch, duch
• 1990 – Král kolonád
• 1990 – Motýlí čas
• 1991 – Labyrint
• 1993 – Nesmrtelná teta, vypravěč
• 1994 – Příliš hlučná samota
• 1999 – Návrat ztraceného ráje
• 2000 – Když děda miloval Ritu Hayworthovou
• 2001 – Podzimní návrat
• 2001 – Babí léto

• 1956 Sisyfos a smrt – role: novinář, režie: J. Matějovský
• 1958 Zimní pohádka – role: pastýř Autolyk, režie: Jiří Bělka
• 1959 Zápisky kriminalistovy – Šejnin, režie: J. Dudek
• 1960 Záhady aneb s Karlem Čapkem v soudní síni – Vondráček, režie: František Filip
• 1960 Jak šel Ferda do světa
• 1962 Slzy, které svět nevidí (TV film) – role: inspektor klášterní školy Dvojetočijev, režie: Martin Frič
• 1963 Uspořená libra (TV komedie) – role: policista
• 1964 Obraz – Podger, režie: Martin Frič
• 1966 Konec velké epochy
• 1968 Pražský Sherlock Holmes (TV komedie) – role: detektiv Rosický
• 1970 Brouk v hlavě
• 1970 F. L. Věk (TV seriál 1970-1971) – role: regenschori Václav Josef Praupner
• 1971 Prodej (TV komedie na motivy povídky Guy de Maupassanta) – role: Cesaire-Isidore Brument, statkář
• 1974 Zahrada (TV animovaný seriál 1974-1977 na motivy knihy Jiřího Trnky) – 1.díl: Milovník zvířat (1974) – role: malý slon (hlas)
• 1975 Údržbáři (TV komedie) – role: Ing. Ivo Králíček, Csc.
• 1977 Na rohu kousek od metra (TV komedie) – role: Ferdinand Rybka, vedoucí předzvědného oddělení obvodní pošty 1
• 1979 Pan Tau (TV seriál)
• 1980 Arabela (TV seriál) – role: král Hyacint
• 1980 Tajemství Ďáblovy kapsy (TV film) – role: učitelský
• 1981 Počítání oveček
• 1983 Návštěvníci (TV seriál) – role: děda Drchlík, velký učitel
• 1983 Tažní ptáci
• 1985 Slavné historky zbojnické
• 1986 Veselé Vánoce přejí chobotnice
• 1986 Smích se lepí na paty
• 1989 Utopím si ho sám
• 1990 Smrt barona Gandary
• 1993 Arabela se vrací
• 1994 Zapomenuté tváře
• 1995 Den kdy unesli papeže
• 1995 Život na zámku
• 2002 Lišák

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• 1993 Václava Ledvinková: A pak že nejsou hastrmani. Na motivy pohádky Jana Drdy pro rozhlas napsala Václava Ledvinková. Hudba Tomáš Vránek. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich. Účinkují: Michal Dlouhý, Jiří Langmajer, Vlastimil Brodský, František Němec, Sylva Sequensová, Alois Švehlík, Antonín Molčík, Pavel Pípal, Ladislav Mrkvička, Tereza Duchková, Václav Neckář, Mirko Musil, Antonín Hardt, Gaston Šubert, Pavel Karbusický a Jiřina Inka Šecová.^[15]

• 1957 – Mezi nebem a zemí – spolupráce na filmovém scénáři celovečerního filmu, který realizoval režisér Zdeněk Podskalský s Vlastimilem Brodským v hlavní roli referenta Nováčka
• 1965 – O ničem – kniha pro děti s ilustracemi Jana Brychty
• 1995 – Dr(o)bečky z půjčovny duší – kniha vzpomínek
• 1999 – Na mou duši do psích uší (spol. s Milenou Pekárkovou-Bohatovou) – kniha pohádek nejen pro děti, které autor vyprávěl svému jezevčíkovi Hugovi
• 2002 – To že jsem já? – autobiografické postřehy a svérázné komentování vlastních fotografií ze života soukromého i profesionálního
• 2002 – Stará stodola dobře hoří, čili, Svět podle Františka – poslední autentická kniha stylizovaných vzpomínek, která byla připravena v posledních měsících života tohoto populárního herce ve spolupráci s Jiřím Melíškem

• BALVÍN, Josef, 1967. Vlastimil Brodský. Praha: Orbis. 
• Jan Jaroš: Film a divadlo, 1988, č. 25, s. 16–19
• Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 16. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 22–24.
• Miroslava Besserová: Bróďa ve fotografiích a vzpomínání Petra Našice, Hart, Praha, 2002, ISBN 80-86529-42-8
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 270–1, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 244, 255
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 52–3, 95–6, 104, 135, 171–2, 214, 292, 311, 376, 426, 440, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 57, 59, 115, 117, 138, 398, 516, 517.
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 403, ISBN 80-207-0419-1
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 107–110.
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 448, ISBN 80-204-0493-7
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 84–85. 
• Kolektiv autorů, 1983. Dějiny českého divadla/IV.. Praha: Academia. S. 526–530, 536, 538–540, 631–2, 667. 
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 73. 
• SÍLOVÁ, Zuzana; HRDINOVÁ, Radmila; MOHYLOVÁ, Věra, 2007. Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech. ISBN 978-80-239-9604-3. S. 83, 85, 92, 96–7, 102, 107, 115, 125, 137, 192. 
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 32, 82
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 140–141. 
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 106, 181, 325–7, 329, 384, ISBN 80-207-0485-X
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 134, 175, 193, ISBN 978-80-239-9603-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastimil Brodský na Wikimedia Commons
• Osoba Vlastimil Brodský ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlastimil Brodský
• Vlastimil Brodský v databázi Archivu Národního divadla
• Vlastimil Brodský ve Filmovém přehledu
• Vlastimil Brodský v Česko-Slovenské filmové databázi
• Vlastimil Brodský ve Filmové databázi
• Vlastimil Brodský na Kinoboxu
• Vlastimil Brodský v Internet Movie Database (anglicky)
• Vlastimil Brodský na Dabingforum.cz
• Vlastimil Brodský v cyklu České televize Příběhy slavných