Vranožka

Jak číst taxoboxVranožka
alternativní popis obrázku chybí
Vranožka podvojná (Coronopus didymus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodvranožka (Coronopus)
Zinn, 1757
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vranožka (Coronopus) je rod nejčastěji poléhavých bylin rostoucích vesměs na silně narušených a často sešlapávaných jílovitýchpísčitých půdách. Na základě analýzy DNA je rod vranožka často považován za součást rodu řeřicha. Vědecký i český název rodu je odvozen od tvaru listu který připomíná vraní nohu.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod vranožka má skoro kosmopolitní rozšíření (od tropů až téměř po polární oblasti) a bývá rozdělován asi do 10 druhů. V České republice se vyskytuje jediný druh vranožka šupinatá která řídce vyrůstá na teplých místech středních a severozápadních Čech a střední a jižní Moravy.

Jednoleté, dvouleté i vytrvalé, lysé nebo řídce chlupaté rostliny s tenkým vřetenovitým kořenem z kterého vyrůstá silně se větvící olistěná lodyha. Ta je obvykle poléhavá, méně často vystoupavá a jen zřídka kdy vzpřímená. Bazální listy, někdy tvořící listovou růžici, mají řapíky, lodyžní listy jsou s řapíky nebo přisedlé. Všechny listy jsou 1 až 3krát peřenosečné nebo peřenodílné.

Květenstvím s drobnými oboupohlavnými květy, se čtyřčetnými květními obaly a malými stopkami, je krátký hrozen vyrůstající z úžlabí listů. Odstávající kališní lístky jsou zelené nebo růžové a mívají široký blanitý lem. Korunní lístky jsou bílé nebo nažloutlé, vzácně i purpurové nebo chybějí. Šest čtyřmocných tyčinek bývá někdy redukováno na čtyři nebo dvě. Semeník se dvěma vajíčky je vejčitý a má krátkou trvalou čnělku.

Nahloučené plody, vyrůstající na vztyčených nebo rozbíhajících se stopkách, jsou hrubostěnné dvoupouzdré šešulky. Bývají dvoukulovité nebo ledvinovité a kolmo na přihrádku jsou mírně zploštělé. Šešulky po dozrání nepukají, některé se ale rozpadávají na dvě semenná pouzdra obsahující po jednom elipsovitém nebo kulovitém, žlutohnědém a hladkém semeni.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Coronopus [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-05-12]. S. 665–666. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-13. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  • Flora of China: Coronopus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Flora of Pakistan: Coronopus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]