Zaječarský okruh

Zaječarský okruh; Zaječarski okrug; Зајечарски округ
	Bovanské jezero a pohoří Rtanj
Geografie
Hlavní město	Zaječar
Status	okruh
Souřadnice	43°44′28″ s. š., 22°6′35″ v. d.
Rozloha	3 623 km²
Nejvyšší bod	Dupljak (2033 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	119 967 (2011)
Hustota zalidnění	33,1 obyv./km²
Jazyk	srbština
Národnostní složení	Srbové, Valaši, Romové, Makedonci, Bulhaři, Černohorci, Chorvati
Správa regionu
Stát	Srbsko
Nadřazený celek	Srbsko
Podřízené celky	4 opštiny, 173 sídel
Komisař	Vladan Paunović
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	KŽ, ZA
Oficiální web	zajecarski.okrug.gov.rs
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaječarský okruh (srbsky Zaječarski okrug, cyrilicí Зајечарски округ) je administrativní jednotka v Srbsku. Je jedním z devíti okruhů statistického regionu Jižní a Východní Srbsko. Na východě sousedí s Bulharskem (konkrétně Vidinskou a Montanskou oblastí), na severu s Borským okruhem, na severozápadě s Pomoravským okruhem, na jihovýchodě s Nišavským okruhem a na jihovýchodě s Pirotským okruhem. Je pojmenován podle města Zaječar.

Geografie

V roce 2011 zde žilo 119 967 obyvatel. Rozloha okruhu je 3 623 km². Správním střediskem a největším městem Zaječarského okruhu je město Zaječar, které je zároveň dvacátým druhým největším srbským městem. Druhým největším městem okruhu je Knjaževac, ostatní města nepřesahují deset tisíc obyvatel.

Zaječarský okruh je ve velké části svého území hornatý; na severozápadě se rozkládá část pohoří Homolje, ve středu pohoří Devica, Rtanj, Slemen a Tupižnica, na východě u hranic s Bulharskem západní část pohoří Stara planina. Nejvyšším vrcholem je Dupljak s výškou 2 033 metrů nad mořem. Blízko hranic okruhu, avšak již na území sousedního Pirotského okruhu a hranici s Bulharskem se nachází nejvyšší hora Srbska, Midžor. Nejvýznamnější řekou v Zaječarském okruhu je Timok.

Administrativní dělení

V Zaječarském okruhu se nacházejí celkem 4 města: Boljevac, Knjaževac, Sokobanja a Zaječar. Všechna z těchto měst jsou zároveň správními středisky stejnojmenných opštin zahrnujících okolní sídla.

Národnostní složení

Národnost	Populace	Procenta
Srbové	105 231	87,72 %
Valaši	6 561	5,47 %
Romové	2 042	1,7 %
Makedonci	234	0,2 %
Bulhaři	223	0,19 %
Černohorci	140	0,12 %
Chorvati	119	0,1 %
Ostatní	5 417	4,5 %

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zaječar District na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječarský okruh na Wikimedia Commons
Oficiální internetové stránky Zaječarského okruhu (v srbštině a cyrilici)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).