O Přirozenosti Rostlin (On the Nature of Plants) is a Czechbotanical text written by Friedrich von Berchtold and Jan Svatopluk Presl, and published in Prague in 1820.[1] A later expanded edition in three volumes was published between 1823 and 1835. The full title of the 1820 work is O přirozenosti Rostlin, obsahugjcj gednánj o žiwobytj rostlin pro sebe a z ohledu giných žiwoků, podlé stawu nyněgssího znanj, pýtwu rostlin; názwoslowj audů; hospodářstwj gegich; rozssjřenj po zemi a způsob rostlinář zřjditi a zachowati (Praha: Krala Wiljma Endersa 1820) but is generally referred to as O Prirozenosti Rostlin, and the standardised abbreviations is Prir. Rostlin.[2]
The later edition is O přirozenosti rostlin aneb rostlinář, obsahugjcj popsánj a wyobrazenj rostlin podlé řádů přirozených zpořádané, s zewrubným wyznamenánjm wlastnostj, užitečnosti a škodliwosti, obzwlástě wywodin a zlodin, spůsobu wydobýwánj, poslednjch dobroty a porušenosti neygistěgšjho poznánj a zkaušenj, též spůsobu užitecných sázenj chowánj a rozmnožwánj. Ustanowený pro lékaře, hogiče, hospodáře, umělce, řemeslnjky a wychowatele (Praha: Jos. Krause 1823 - 1835, 3 vols.) and is referred to as O Prirozenosti Rostlin aneb rostlinar, and the standardised abbreviations is Prir. Rostlin Aneb. Rostl..[3][4][5]
This is a selected list of the more influential systems. There are many other systems, for instance a review of earlier systems, published by Lindley in his 1853 edition, and Dahlgren (1982). Examples include the works of Scopoli, Ventenat, Batsch and Grisebach.
Prodromus systemati naturalis regni vegetabilis sive enumeratio contracta ordinum, generum specierumque plantarum huc usque cognitarum, juxta methodi naturalis normas digesta
