César
César | |
---|---|
Adèle Haenel se soškou Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli, 2014 | |
Udělováno | za nejlepší filmové počiny ve francouzské produkci |
Datum | únor / březen |
Místo | Olympia (od 2021) |
Země | Francie |
Uděluje | Académie des Arts et Techniques du Cinéma |
Moderátoři | Ariane Ascarideová, Bérénice Bejo, Dali Benssalah, Juliette Binocheová, Dany Boon, Bastien Bouillon, Audrey Diwanová, Ana Girardotová, Diane Krugerová, Benoît Magimel, Paul Mirabel, Nadia Tereszkiewiczová a Jean-Pascal Zadi (2024) |
První ročník | 1976 |
Web | www.academie-cinema.org |
Televizní přenos | |
TV stanice | France 2 (1976–1994) Canal+ (od 1994) |
César je francouzské filmové ocenění, které od roku 1976 uděluje Filmová umělecká akademie (Académie des arts et techniques du cinéma) za podpory ministerstva kultury. Účelem je zviditelnění kvalitních francouzských filmů a podpora umělců, se snahou objektivního zmapování francouzské filmové tvorby a propagace evropské kinematografie v rámci světové konkurence. Úvodní ročník se pod prezidentským vedením Jeana Gabina uskutečnil 3. dubna 1976.
Každoroční předávání tříkilových bronzových sošek probíhá v Paříži na přelomu února a března. Pojmenování „César“ cena získala po svém sochařském tvůrci, Césaru Baldaccinim. Výběr a oceňování francouzské filmové produkce uvedené do kin v předchozím kalendářním roce zajišťuje Filmová umělecká akademie. Založena byla v roce 1975 z iniciativy George Cravenna a k roku 2020 měla přibližně 4 700 členů z řad filmových profesionálů.
Televizní přenos od roku 1994 zajišťuje stanice Canal+. V roce 2021 se místem udílení stala pařížská Olympia. V únoru 2024 se uskutečnil 49. ročník předávání cen. Nejvyšší počet šesti Césarů z dvanácti nominací získal thriller Anatomie pádu režisérky Justine Trietové, která si také odnesla sošku za nejlepší režii. Po Tonie Marshallové se stala teprve druhou vítěznou ženou mezi režiséry. Z pěti nominací na navazujících Oscarech Anatomie pádu proměnila jedinou za nejlepší původní scénář. Čestného Césara převzali scenáristka, režisérka a herečka Agnès Jaoui s režisérem Christopherem Nolanem.[1]
César je obdobou americké filmové ceny Oscar a francouzské divadelní Molièrovy ceny. Pouze Truffautovo Poslední metro (1980) a Hanekeho Láska (2012) vyhrály ve všech pěti hlavních kategoriích.
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]45. ročník udílení Césarů se uskutečnil 28. února 2020. Cenu za nejlepší film obdržela adaptace Hugových Bídníků, režírovaná Ladji Lyem. Roman Polański proměnil ve vítězství i pátou nominaci v kategorii nejlepšího režiséra. Na protest vůči jeho ocenění opustilo v průběhu večera sál několik hereček včetně Adèle Haenelové. Ve Spojených státech obviněný Polański ze znásilnění nezletilé v roce 1977, již před ceremoniálem avizoval svou nepřítomnost během večera. Jeho kritici považovali za nemorální aplaudovat takto obviněnému umělci.[2][3]
Producent Polańského snímku Žaluji!, oceněného třemi Césary, odvolal celý štáb před vlastním předáváním sošek na protest proti výroku ministra kultury Francka Riestera, že „cena pro Polańského by byla špatným symbolem“.[2] V důsledku Polańského kauzy rezignovalo již dva týdny před vyhlášením všech 21 členů vedení filmové akademie, která cenu udílí. Čtyři sta francouzských umělců v otevřeném dopise vyzvalo k „hluboké reformě“ akademie, která čítala na 4 700 členů. Mezi signatáře se zařadili herec Omar Sy i režisérka Céline Sciammaová.[4]
Předávání cen 46. ročníku Césarů v březnu 2021 proběhlo kvůli pandemii covidu-19 jen za účasti nominovaných a vítězů v pařížské Olympii. Herečka Corinne Masierová předávající cenu pro nejlepší kostýmy přišla na pódium v kostýmu osla potřísněného krví. Z převleku i šatů se vysvlékla a na nahém těle odhalila sdělení. Hrudník obsahoval prohlášení „no culture, no future“ („bez kultury není budoucnost“). Nápisem na zádech „Vrať nám umění, Jeane,“ apelovala na předsedu vlády Jeana Castexe. Upozornila tím na kulturu strádající pro koronavirová opatření, včetně uzavřených divadel a kin. Nedostatečný přístup francouzského kabinetu k pandemii odsoudila již v úvodu průvodkyně večerem, komička Marina Foïsová, kterou také překvapilo, že si ministryně kultury Roselyne Bachelotová našla během krize čas k napsání knihy.[5][6]
Kategorie
[editovat | editovat zdroj]Ceny
[editovat | editovat zdroj]- Nejlepší film
- Nejlepší filmový debut
- Nejlepší zahraniční film
- Nejlepší režisér
- Nejlepší herec
- Nejlepší herec ve vedlejší roli
- Nejslibnější herec
- Nejlepší herečka
- Nejlepší herečka ve vedlejší roli
- Nejslibnější herečka
- Nejlepší původní scénář
- Nejlepší adaptace
- Nejlepší kamera
- Nejlepší zvuk
- Nejlepší střih
- Nejlepší vizuální efekty
- Nejlepší kostýmy
- Nejlepší výprava
- Nejlepší filmová hudba
- Nejlepší dokument
- Nejlepší krátkometrážní film
- Nejlepší animovaný film
- Nejlepší krátkometrážní animovaný film
Zvláštní ceny
[editovat | editovat zdroj]- Čestný César (od 1976)
- César des Césars (1985–1995)
- Prix Daniel-Toscan-du-Plantier (od 2008)
- Trophée César & Techniques (od 2011)
- Médaille d'Or (2015)
- Prix spécial César & Techniques (2015–2017)
- Prix de l'innovation César & Techniques (od 2018)
- César du public (2018–2020)
- César des lycéens (od 2019)
Bývalé ceny
[editovat | editovat zdroj]- Nejlepší původní scénář nebo adaptace (1976–2005)
- Nejlepší frankofonní film (1984–1986)
- Nejlepší plakát (1986–1990)
- Nejlepší film z Evropské unie (1989, 2003–2005)
- Nejlepší producent (1995–1996)
- Nejlepší krátkometrážní dokument (1977–1991)
- Nejlepší krátkometrážní fikce (1977–1991)
Přehled ročníků
[editovat | editovat zdroj]Césary podle počtu a kategorií
[editovat | editovat zdroj]Aktualizováno po 49. ročníku (2024) |
Filmy s nejvíce Césary
[editovat | editovat zdroj]Césarů | film | nominací | rok |
---|---|---|---|
10 | Cyrano z Bergeracu | 13 | 1990 |
Poslední metro | 12 | 1980 | |
9 | Prorok | 13 | 2009 |
8 | Tlukot mého srdce se zastavil | 10 | 2005 |
7 | Ztracené iluze | 15 | 2022 |
Sbohem, blbci! | 13 | 2021 | |
Stará známá písnička | 12 | 1997 | |
Všechna jitra světa | 11 | 1991 | |
Pianista | 10 | 2002 | |
Timbuktu | 8 | 2015 | |
Séraphine | 9 | 2008 | |
Prozřetelnost | 8 | 1977 | |
6 | 120 BPM | 13 | 2018 |
Anatomie pádu | 12 | 2024 | |
Thérèse | 10 | 1986 | |
Umělec | 10 | 2012 | |
Noc 12. | 10 | 2023 | |
5 | Ahoj, tajtrlíku! | 12 | 1984 |
Camille Claudelová | 12 | 1988 | |
Královna Margot | 12 | 1994 | |
Příliš dlouhé zásnuby | 12 | 2004 | |
Na shledanou tam nahoře | 12 | 2018 | |
Příliš krásná | 11 | 1989 | |
Můj růžový život | 11 | 2007 | |
Annette | 11 | 2022 | |
Láska | 10 | 2013 | |
Kluci a Guillaume, ke stolu! | 10 | 2014 |
Filmy s nejvíce nominacemi
[editovat | editovat zdroj]Herci s nejvíce nominacemi a Césary
[editovat | editovat zdroj]Herečky s nejvíce nominacemi a Césary
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Režiséři s nejvíce nominacemi a Césary
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Hudební skladatelé s nejvíce nominacemi a Césary
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Vítězové „velké pětky“
[editovat | editovat zdroj]Vítězné filmy, které obdržely Césara ve všech pěti nejprestižnějších kategoriích.
- 1980: Poslední metro
- nejlepší film: Poslední metro
- nejlepší režisér: François Truffaut
- nejlepší herec: Gérard Depardieu
- nejlepší herečka: Catherine Deneuve
- nejlepší scénář: Suzanne Schiffman a François Truffaut
- 2013: Láska
- nejlepší film: Láska
- nejlepší režisér: Michael Haneke
- nejlepší herec: Jean-Louis Trintignant
- nejlepší herečka: Emmanuelle Riva
- nejlepší scénář: Michael Haneke
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků César Award na anglické Wikipedii a César du cinéma na francouzské Wikipedii.
- ↑ KESLASSY, Elsa. Cesar Awards: ‘Anatomy of a Fall’ Wins Best Film; Christopher Nolan Feted With Honorary Tribute. Variety [online]. 2024-02-23 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HÁJKOVÁ, Karolína. Skandál na Césarech: Polanski zvítězil, francouzské hvězdy na protest odešly ze sálu [online]. TVGuru.cz, 2020-03-01 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Polanski vyhrál cenu César, sál na protest opustilo několik hereček. iDNES.cz [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
- ↑ bal, PaS, ČTK. Kvůli aféře kolem novinky Romana Polanského odstoupila francouzská filmová akademie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-14 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Martin Balucha, ČTK. ‚Vrať nám umění, Jeane.‘ Herečka Masierová se na cenách César svlékla na protest proti uzavření kin [online]. Český rozhlas, 2021-03-19 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Francouzská herečka se na předávání cen svlékla do naha na protest proti uzavření kin | Žena.cz. Žena.cz, magazín pro ženy [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu César na Wikimedia Commons
- César – oficiální stránky (francouzsky) (anglicky)