Franjo Wölfl
| Franjo Wölfl | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 18. května 1918 | ||||||
| Místo narození |  Záhřeb, Rakousko-Uhersko[1][2] | ||||||
| Datum úmrtí | 8. července 1987 (ve věku 69 let) nebo 8. srpna 1987 (ve věku 69 let) | ||||||
| Místo úmrtí |  Záhřeb, SFR Jugoslávie[1][2] | ||||||
| Přezdívka | Mara[3] | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Pozice | útočník[1][2][4] | ||||||
| Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
| Reprezentace | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Franjo Wölfl (18. května 1918 Záhřeb – 8. července 1987 tamtéž), uváděný též jako Franjo Velfl (srbskou cyrilicí Фрањо Велфл),[5][6] byl jugoslávský a chorvatský fotbalový útočník, který reprezentoval Jugoslávii i Chorvatsko.[1][2] Je považován za jednoho z nejlepších střelců v historii jak jugoslávské, tak chorvatské kopané.[1] Po skončení hráčské kariéry působil jako trenér, činnost ukončil v roce 1973.[1][7]
Hráčská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Za muže záhřebské Concordie začal hrát už v 16 letech.[1] Ještě jako dorostenec se objevil i v československé nejvyšší soutěži, kde vstřelil celkem 5 branek. V Plzni se učil mechanikem a hrál v místní Viktorii.[1]
Původně byl záložníkem, proslavil se však jako útočník HŠK Građanski Zagreb (mistr Jugoslávie 1939/40, mistr NS Chorvatsko 1942/43) a po válce v Dinamu Záhřeb (mistr Jugoslávie 1947/48, vítěz Poháru maršála Tita 1951).[1][8] Dvakrát se stal nejlepším střelcem jugoslávské nejvyšší soutěže (1946/47: 28 branek a 1947/48: 22 branky),[1] jednou chorvatské (1942/43). V jugoslávské a chorvatské nejvyšší soutěži sehrál 225 zápasů, v nichž docílil 216 branek (1938–1953).[2] V československé lize dal 5 gólů v dresu plzeňské Viktorie – uvedl se hattrickem do sítě Moravské Slavie Brno.
Reprezentace
[editovat | editovat zdroj]V jugoslávské reprezentaci debutoval 25. září 1938 ve Varšavě proti Polsku (nerozhodně 4:4), přičemž vstřelil dvě branky.[1][9] Derniéru měl 6. května 1951 v Miláně proti Itálii (nerozhodně 0:0),[9] celkem odehrál 12 utkání, v nichž byl autorem 6 branek.[1][9] Jednou nastoupil i za B-mužstvo Jugoslávie (31. března 1940 v Bělehradě) proti Rumunsku a byl autorem jediné branky zápasu.[1] Je držitelem stříbrné medaile z LOH v Londýně v roce 1948.[1][10]
Za Chorvatsko hrál mezi léty 1940–1944 v 18 utkáních (12 branek),[2][9][11] debutoval 2. dubna 1940 v Bernu proti Švýcarsku (výhra 1:0).[2][9][11] Loučil se 9. dubna 1944 v Záhřebu třemi góly do sítě Júlia Tomanoviče v brance Slovenska (výhra 7:3).[2][9][11]
Prvoligová bilance
[editovat | editovat zdroj]| Ročník | Zápasy | Góly | Minuty | Klub |
|---|---|---|---|---|
| I. liga 1935/36 | 7 | 3 | 630 | SK Viktoria Plzeň |
| I. liga 1936/37 | – | 2 | – | SK Viktoria Plzeň |
| I. liga 1937/38 | 1 | 0 | 90 | SK Viktoria Plzeň |
| CELKEM I. ČS. LIGA | – | 5 | – |
Trenérská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Od května do října roku 1954 byl členem trenérské komise Jugoslávského fotbalového svazu, která připravovala a vedla reprezentační mužstvo na Mistrovství světa ve Švýcarsku.[1][7] Společně s Brunem Kneževićem a Leem Lemešićem byl členem trenérské komise, která vedla 12. září 1956 v Záhřebu chorvatskou reprezentaci v zápase s Indonésií (výhra 5:2).[7][11] Bylo to první – a po 34 let jediné – ze čtyř mezinárodních utkání, která chorvatská reprezentace odehrála jako součást Jugoslávie (1956–1991).[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Profil hráče na reprezentacija.rs [online]. reprezentacija.rs [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c d e f g h Profil hráče na national-football-teams.com [online]. national-football-teams.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Profil hráče na nogomet.lzmk.hr (Nogometni leksikon, Leksikografski zavod Miroslav Krleža) [online]. nogomet.lzmk.hr, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
- ↑ Времеплов: Освојен трећи узастопни Куп тријумфом против Динама од 3:0 [online]. mojacrvenazvezda.net, 31. prosince 2015 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Сребро као злато [online]. novosti.rs, 6. dubna 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (srbsky)
- ↑ a b c Profil trenéra na eu-football.info [online]. eu-football.info, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kup maršala Tita: finále jugoslávského poháru 1947–2001 [online]. rsssf.com, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Profil hráče na eu-football.info [online]. eu-football.info, 2008 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Profil hráče na fifa.com [online]. fifa.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (anglicky)
- ↑ a b c d e Archiv zápasů chorvatské fotbalové reprezentace [online]. eu-football.info [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Luboš Jeřábek: Československý fotbal v číslech a faktech – Olympia 1991
- Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
- Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franjo Wölfl na Wikimedia Commons - Profil hráče Archivováno 13. 9. 2016 na Wayback Machine. na povijest.gnkdinamo.hr (chorvatsky)
- Franjo Wölfl v databázi Olympedia (anglicky)
