Jonas Vingegaard

Jonas Vingegaard
Vingegaard v roce 2023
Osobní informace
Celé jméno	Jonas Vingegaard Hansen
Datum narození	10. prosince 1996 (28 let)
Místo narození	Hillerslev, Dánsko[1]
Stát	Dánsko Dánsko
Výška	175 cm[1]
Hmotnost	60 kg[1]
Choť	Trine Marie Vingegaard Hansen[2]
Příbuzní	Rosa Kildahl (tchyně)
Týmové informace
Současný tým	Visma–Lease a Bike
Disciplína	silniční cyklistika
Role	jezdec
Typ jezdce	vrchař
Amatérské týmy
2013 2014–2016	Aalborg Cykle Ring Odder CK
Profesionální týmy
2016–2018 2019–	Team ColoQuick–Cult Team Jumbo–Visma
Úspěchy
Grand Tours Tour de France Celkový vítěz (2022, 2023) Vrchařská soutěž (2022) 4 etapy (2022, 2023, 2024) Vuelta a España 2 etapy (2023) Etapové závody Kolem Baskicka (2023) Critérium du Dauphiné (2023) O Gran Camiño (2023, 2024) Tirreno–Adriatico (2024) Kolem Polska (2024) Jednodenní závody a klasiky La Drôme Classic (2022) Další Vélo d'Or (2023)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonas Vingegaard Hansen ( * 10. prosince 1996) je dánský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Visma–Lease a Bike.^[3]

Vingegaard v dětství hrál fotbal, házenou, badminton a další sporty. K cyklistice se dostal poté, co viděl závodníky na závodu Danmark Rundt projíždět kolem jeho domu. Svou kariéru začal v květnu 2016 v dánském kontinentálním týmu ColoQuick. Ze začátku své kariéry však také pracoval jako dělník v továrně na zpracování ryb v Hanstholmu, neboť si nebyl jistý, že jeho cyklistická kariéra uspěje.^[4] Ještě ve věku 19 let získal celkové druhé místo na závodu Kolem Číny I, jenž je klasifikován na úrovni 2.1.

Před sezónou 2019 se Vingegaard připojil k UCI WorldTeamu Team Jumbo–Visma a hned v první sezóně dosáhl na své první vítězství v UCI World Tour, a to v šesté etapě Tour de Pologne.^[5] Svou první Grand Tour Vingegaard absolvoval v roce 2020, konkrétně Vueltu a España, na níž pomáhal celkovému vítězi Primoži Rogličovi jako domestik.^[6]

Na prvním závodu sezóny, UAE Tour, Vingegaard vyhrál pátou etapu.^[7] V březnu vyhrál celkové pořadí a 2 etapy na Settimaně Internazionale di Coppi e Bartali a v dubnu dokončil závod Kolem Baskicka na druhém místě za týmovým kolegou Rogličem.^[8] Do Tour de France 2021 Vingegaard vstoupil jako domestik pro Primože Rogliče a jako náhradní lídr svého týmu. V prvním týdnu měl Roglič několik nehod a po osmi etapách musel odstoupit. Vingegaard se tak stal jediným lídrem týmu pro celkové pořadí. Na dvou vrcholových dojezdech dojel druhý za Tadejem Pogačarem a obě časovky dokončil třetí, díky čemuž se dostal v cíli na druhé místo. Stal se tak druhým Dánem na pódiu Tour de France a prvním od roku 1996.^[9]

První vítězství sezóny získal Vingegaard na konci února na jednorázovém závodu La Drôme Classic.^[10] V březnu získal druhé místo celkově na Tirrenu–Adriaticu, na něž v dubnu navázal šestým místem celkově na závodu Kolem Baskicka. Na Critériu du Dauphiné prokázal svou dobrou formu druhým místem v celkovém pořadí za týmovým kolegou Rogličem a vítězstvím v závěrečné, královské etapě.^[11]

Do Tour de France vstoupil v silné formě, když před ním v celkovém pořadí po úvodní individuální časovce byl z favoritů na vítězství pouze Pogačar. V páté etapě měl Roglič nehodu a ztratil čas, což se málem přihodilo i Vingegaardovi, neboť utrpěl mechanický problém a nemohl dále pokračovat na svém kole. Týmový kolega Nathan Van Hooydonck mu dal své kolo, ale to bylo Vingegaardovi příliš velké, tudíž musel jet neustále ze sedla. Zachránil ho další týmový kolega, Steven Kruiswijk, jenž mu nabídl své kolo, ale v ten moment k nim přijelo týmové auto a Vingegaard dostal své záložní kolo.^[12] Díky práci Wouta van Aerta však Vingegaard ztratil jen několik sekund. V následujících etapách bojoval s Pogačarem o bonusové sekundy a etapová vítězství, a stal se tak jediným závodníkem se ztrátou menší než 1 minuta na čelo závodu. Jedenáctá etapa končila na stoupání Col du Granon, které bylo naposledy využito v ročníku 1986, v němž Greg LeMond zbavil Bernarda Hinaulta žlutého trikotu. Spolu s Rogličem zaútočil na Pogačara na Col du Télegraphe a na Col du Galibier, zatímco Christophe Laporte a Kruiswijk byli poblíž a van Aert před nimi v úniku. Na závěrečném stoupání zaútočil 5 km před cílem a Pogačar ho nebyl schopen následovat. Svůj náskok postupně zvyšoval a v cíli, kde mohl oslavit své první etapové vítězství na Tour, ve výsledku získal 2 minuty a 51 sekund na Pogačara, a posunul se tak do čela celkového pořadí. Pogačar se mezitím propadl na celkové třetí místo za druhého Romaina Bardeta.^[13] Své vedení uhájil i v další etapě s cílem na Alpe d'Huez.

V následujících etapách se na Vingegaarda pokusil Pogačar několikrát zaútočit, ale marně.^[14] Po třetím dni volna ztratil Team Jumbo–Visma dva závodníky: Rogliče, jenž neodstartoval kvůli svým zraněním, a Kruiswijka, jenž musel odstoupit po nehodě v patnácté etapě.^[15] V sedmnácté etapě byl Vingegaard jediným jezdcem, který zůstal s dvojicí týmu UAE Team Emirates Pogačar a Brandon McNulty na závěrečném stoupání dne. Na posledních 500 metrech se Vingegaard pokusil zaútočit, ale Pogačar včas zareagoval a etapu vyhrál. Na Vingegaarda tak získal 4 bonusové sekundy.^[16] V osmnácté etapě Vingegaard odpovídal na Pogačarovy brzké útoky a po Pogačarově nehodě ve sjezdu zpomalil a počkal na něj.^[17] Na Hautacamu, závěrečném kopci dne, mu nejprve pomáhal Sepp Kuss a následně van Aert, jenž se k němu a Pogačarovi stáhl z úniku. Pogačar začal projevovat známky slabosti, tudíž Vingegaard zaútočil.^[18] Do cíle dojel jako etapový vítěz, na Pogačara získal další minutu a 4 sekundy a předem si zajistil vítězství ve vrchařské soutěži a celkové vítězství.^[19] Ve dvacáté etapě, individuální časovce, Vingegaard potvrdil svůj triumf druhým místem za van Aertem a před třetím Pogačarem.^[20] V poslední etapě si pohodlně dojel do cíle v obklopení týmových kolegů, a stal se tak druhým dánským vítězem Tour de France v historii po Bjarne Riisovi, jenž triumfoval v roce 1996.

Vingegaard je ženatý s Trine Hansen a spolu mají dceru Fridu. Jeho tchyně, Rosa Kildhal, je vítězkou dánské televizní show Great Danish Bake Off. Vingegaard je fanouškem fotbalového klubu Liverpool FC.^[4]

2016

Kolem Číny I

2. místo celkově

2017

2. místo GP Viborg

Tour du Loir-et-Cher

4. místo celkově

vítěz soutěže mladých jezdců

5. místo Sundvolden GP

7. místo Ringerike GP

2018

Giro della Valle d'Aosta

vítěz prologu (ITT)

Tour de l'Avenir

vítěz 4. etapy (TTT)

4. místo Sundvolden GP

Tour du Loir-et-Cher

5. místo celkově

vítěz soutěže mladých jezdců

Grand Prix Priessnitz spa

5. místo celkově

5. místo Ringerike GP

Le Triptyque des Monts et Châteaux

9. místo celkově

2019

Tour de Pologne

vítěz 6. etapy

Danmark Rundt

2. místo celkově

Deutschland Tour

9. místo celkově

2020

Tour de Pologne

8. místo celkově

2021

Settimana Internazionale di Coppi e Bartali

celkový vítěz

vítěz bodovací soutěže

vítěz etap 2 a 4

UAE Tour

vítěz 5. etapy

Tour de France

2. místo celkově

Kolem Baskicka

2. místo celkově

vítěz soutěže mladých jezdců

8. místo Clásica de San Sebastián

2022

Tour de France

celkový vítěz

vítěz vrchařské soutěže

vítěz etap 11 a 18

vítěz La Drôme Classic

Critérium du Dauphiné

2. místo celkově

vítěz 8. etapy

Tirreno–Adriatico

2. místo celkově

CRO Race

2. místo celkově

vítěz etap 3 a 5

Kolem Baskicka

6. místo celkově

2023

Tour de France

celkový vítěz

vítěz 16. etapy (ITT)

lídr po 14. etapě

Kolem Baskicka

celkový vítěz

vítěz bodovací soutěže

vítěz etap 3, 4 a 6

Critérium du Dauphiné

celkový vítěz

vítěz etap 5 a 7

O Gran Camiño

celkový vítěz

vítěz vrchařské soutěže

vítěz etap 2, 3 a 4 (ITT)

Vuelta a España

2. místo celkově

vítěz etap 13 a 16

lídr po 13. etapě

Paříž–Nice

3. místo celkově

vítěz 3. etapy (TTT)

2024

Tirreno–Adriatico

celkový vítěz

vítěz vrchařské soutěže

vítěz etap 5 a 6

O Gran Camiño

celkový vítěz

vítěz bodovací soutěže

vítěz vrchařské soutěže

vítěz etap 2, 3 a 4

Tour de France

2. místo celkově

vítěz 11. etapy

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour	2019	2020	2021	2022	2023	2024
Giro d'Italia	—	—	—	—	—	—
Tour de France	—	—	2	1	1	2
Vuelta a España	—	46	—	—	2	—
Výsledky na etapových závodech
Závod	2019	2020	2021	2022	2023	2024
Paříž–Nice	—	—	—	—	3	—
Tirreno–Adriatico	—	—	—	2	—	1
Volta a Catalunya	—	NS	—	—	—	—
Kolem Baskicka	32		2	6	1	DNF
Tour de Romandie	72		—	—	—	—
Critérium du Dauphiné	—	—	51	2	1	—
Tour de Suisse	—	NS	—	—	—	—

• Dánské sportovní jméno roku: 2022^[21]
• Vélo d'Or: 2023^[22]
• Nejlepší cyklista roku

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonas Vingegaard na anglické Wikipedii.

• Visma–Lease a Bike (mužský tým)
• Tour de France 2022

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jonas Vingegaard na Wikimedia Commons

– Vítězové Tour de France –
1903   Maurice Garin (FRA) 1904   Henri Cornet (FRA) 1905   Louis Trousselier (FRA) 1906   René Pottier (FRA) 1907   Lucien Petit-Breton (FRA) 1908   Lucien Petit-Breton (FRA) 1909   François Faber (LUX) 1910   Octave Lapize (FRA) 1911   Gustave Garrigou (FRA) 1912   Odile Defraye (BEL) 1913   Philippe Thys (BEL) 1914   Philippe Thys (BEL) 1919   Firmin Lambot (BEL) 1920   Philippe Thys (BEL) 1921   Léon Scieur (BEL) 1922   Firmin Lambot (BEL) 1923   Henri Pélissier (FRA) 1924   Ottavio Bottecchia (ITA) 1925   Ottavio Bottecchia (ITA) 1926   Lucien Buysse (BEL) 1927   Nicolas Frantz (LUX) 1928   Nicolas Frantz (LUX) 1929   Maurice de Waele (BEL) 1930   André Leducq (FRA) 1931   Antonin Magne (FRA) 1932   André Leducq (FRA) 1933   Georges Speicher (FRA) 1934   Antonin Magne (FRA) 1935   Romain Maes (BEL) 1936   Sylvere Maes (BEL) 1937   Roger Lapébie (FRA) 1938   Gino Bartali (ITA) 1939   Sylvere Maes (BEL) 1947   Jean Robic  (FRA) 1948   Gino Bartali (ITA) 1949   Fausto Coppi (ITA) 1950   Ferdinand Kübler (SUI) 1951   Hugo Koblet (SUI) 1952   Fausto Coppi (ITA) 1953   Louison Bobet (FRA) 1954   Louison Bobet (FRA) 1955   Louison Bobet (FRA) 1956   Roger Walkowiak (FRA) 1957   Jacques Anquetil (FRA) 1958   Charly Gaul (LUX) 1959   Federico Bahamontes (ESP) 1960   Gastone Nencini (ITA) 1961   Jacques Anquetil (FRA) 1962   Jacques Anquetil (FRA) 1963   Jacques Anquetil (FRA) 1964   Jacques Anquetil (FRA) 1965   Felice Gimondi (ITA) 1966   Lucien Aimar (FRA) 1967   Roger Pingeon (FRA) 1968   Jan Janssen (NED) 1969   Eddy Merckx (BEL) 1970   Eddy Merckx (BEL) 1971   Eddy Merckx (BEL) 1972   Eddy Merckx (BEL) 1973   Luis Ocana (ESP) 1974   Eddy Merckx (BEL) 1975   Bernard Thévenet (FRA) 1976   Lucien Van Impe (BEL) 1977   Bernard Thévenet (FRA) 1978   Bernard Hinault (FRA) 1979   Bernard Hinault (FRA) 1980   Joop Zoetemelk (NED) 1981   Bernard Hinault (FRA) 1982   Bernard Hinault (FRA) 1983   Laurent Fignon (FRA) 1984   Laurent Fignon (FRA) 1985   Bernard Hinault (FRA) 1986   Greg LeMond (USA) 1987   Stephen Roche (Irsko) 1988   Pedro Delgado (ESP) 1989   Greg LeMond (USA) 1990   Greg LeMond (USA) 1991   Miguel Indurain (ESP) 1992   Miguel Indurain (ESP) 1993   Miguel Indurain (ESP) 1994   Miguel Indurain (ESP) 1995   Miguel Indurain (ESP) 1996   Bjarne Riis (DEN) 1997   Jan Ullrich (GER) 1998   Marco Pantani (ITA) 2006   Óscar Pereiro (ESP) 2007   Alberto Contador (ESP) 2008   Carlos Sastre (ESP) 2009   Alberto Contador (ESP) 2010   Andy Schleck (NED) 2011   Cadel Evans (AUS) 2012   Bradley Wiggins (GBR) 2013   Chris Froome (GBR) 2014   Vincenzo Nibali (ITA) 2015   Chris Froome (GBR) 2016   Chris Froome (GBR) 2017   Chris Froome (FRA) 2018   Geraint Thomas (GBR) 2019   Egan Bernal (COL) 2020   Tadej Pogačar (SLO) 2021   Tadej Pogačar (SLO) 2022   Jonas Vingegaard (DEN) 2023   Jonas Vingegaard (DEN) 2024   Tadej Pogačar (SLO)
1915–1918 závod se nekonal • 1940–1946 závod se nekonal • 1999–2005 titul byl odebrán USA USA Lance Armstrong

– Puntíkovaný trikot – Tour de France –
1933  Vicente Trueba (ESP) 1934  Rene Vietto (FRA) 1935  Felicien Vervaecke (BEL) 1936  Julián Berrendero (ESP) 1937  Felicien Vervaecke (ESP) 1938  Gino Bartali (ITA) 1939  Sylvere Maes (BEL) 1947  Pierre Brambilla (ITA) 1948  Gino Bartali (ITA) 1949  Fausto Coppi (ITA) 1950  Louison Bobet (FRA) 1951  Raphael Geminiani (FRA) 1952  Fausto Coppi (ITA) 1953  Jesus Lerono (ESP) 1954  Federico Bahamontes (ESP) 1955  Charly Gaul (LUX) 1956  Charly Gaul (LUX) 1957  Gastone Nencini (ITA) 1958  Federico Bahamontes (ESP) 1959  Federico Bahamontes (ESP) 1960  Imerio Massignan (ITA) 1961  Imerio Massignan (ITA) 1962  Federico Bahamontes (ESP) 1963  Federico Bahamontes (ESP) 1964  Federico Bahamontes (ESP) 1965  Julio Jiminez (ESP) 1966  Julio Jiminez (ESP) 1967  Julio Jiminez (ESP) 1968  Aurelio Gonzales (ESP) 1969  Eddy Merckx (BEL) 1970  Eddy Merckx (BEL) 1971  Lucien Van Impe (BEL) 1972  Lucien Van Impe (BEL) 1973  Pedro Torres (ESP) 1974  Domingo Perurena (ESP) 1975  Lucien Van Impe (BEL) 1976  Giancarlo Bellini (ITA) 1977  Lucien Van Impe (BEL) 1978  Mariano Martinez (ESP) 1979  Giovanni Battaglin (ITA) 1980  Raymond Martin (FRA) 1981  Lucien Van Impe (FRA) 1982  Bernard Vallet (FRA) 1983  Lucien Van Impe (BEL) 1984  Robert Millar (GBR) 1985  Luis Herrera (COL) 1986  Bernard Hinault (FRA) 1987  Luis Herrera (COL) 1988  Steven Rooks (NED) 1989  Gert-Jan Theunisse (NED) 1990  Thierry Claveyrolat (FRA) 1991  Claudio Chiappucci (ITA) 1992  Claudio Chiappucci (ITA) 1993  Tony Rominger (SUI) 1994  Richard Virenque (FRA) 1995  Richard Virenque (FRA) 1996  Richard Virenque (FRA) 1997  Richard Virenque (FRA) 1998  Christophe Rinero (FRA) 1999  Richard Virenque (FRA) 2000  Santiago Botero (COL) 2001  Laurent Jalabert (FRA) 2002  Laurent Jalabert (FRA) 2003  Richard Virenque (FRA) 2004  Richard Virenque (FRA) 2005  Michael Rasmussen (DEN) 2006  Michael Rasmussen (DEN) 2007  Mauricio Soler (COL) 2008  Bernhard Kohl (ESP) 2009  Franco Pellizotti (ESP) 2010  Anthony Charteau (FRA) 2011  Samuel Sánchez (ESP) 2012  Thomas Voeckler (FRA) 2013  Nairo Quintana (COL) 2014  Rafał Majka (POL) 2015  Chris Froome (GBR) 2016  Rafał Majka (POL) 2017  Warren Barguil (FRA) 2018  Julian Alaphilippe (FRA) 2019  Romain Bardet (FRA) 2020  Tadej Pogačar (SLO) 2021  Tadej Pogačar (SLO) 2022  Jonas Vingegaard (DEN) 2023  Giulio Ciccone (ITA) 2024  Richard Carapaz (ECU)